Reklama
Dnes je sobota 20.07.2024     svátek má Ilja

Hokejista Petr Kuchyňa: Hokej mi dal celý můj život

KUCH.JPG

24.7.2008 Rozhovory/Komentáře (2), autor:
admin

 Vysoký hokejový obránce Petr Kuchyňa "brázdil" led na zimních stadionech nejenom v České republice, ale i v Evropě a v zámoří více než třicet let. Po skončení letošní letní přípravy, kterou neabsolvoval jako hráč, ale jako trenér, jsme s Petrem hovořili o jeho minulosti i o plánech do budoucna.

 

Po skončení sezony 2007/08 jste se rozhodl, že ukončíte kariéru profesionálního hráče ledního hokeje. Co bylo hlavním důvodem tohoto kroku?

V první řadě to byl věk a druhým impulsem byla touha a zájem zúročit a předat vše, co jsem se za třicet let hraní hokeje naučil, někomu dalšímu. Chtěl bych si vyzkoušet, zda mi bude práce trenéra vyhovovat a jestli ji zvládnu.

 

Brusle ale nepověsíte, podle posledních informací, definitivně na hřebík.

Ano, je to pravda. Dlouho jsem váhal, protože trenéřina je u mne na prvním místě a chtěl bych se jí věnovat na sto procent, ale nakonec jsem se rozhodl pokračovat v Pelhřimově ve druhé lize. S generálním manažerem Spartaku Pelhřimov Alešem Kučerou jsem se dohodl a na konci července vyjedu na led.

 

Odkdy jste věděl, že se po skončení kariéry chcete stát trenérem?

To, že se chci stát trenérem, jsem věděl již delší dobu. Proto jsem už před dvěma roky začal dělat vyšší trenérskou licenci "B". Říkal jsem si, kdyby náhodou přišlo zranění, po kterém bych musel s hokejem skončit, aspoň budu hned připravený na novou práci.

 

Ale žádné závažnější zranění nepřišlo.

Takové zranění, které by ukončilo kariéru, ne, to je pravda. Ale jenom díky tomu, že jsem již měl "béčkovou" licenci hotovou, jsem se nyní mohl ucházet o konkrétní trenérskou pozici.

 

Po skončení letošní sezony došlo ke spolupráci hokejových klubů Dukly Jihlava a Spartaku Pelhřimov. Díky této spolupráci se i pro vás otevřely nové možnosti.

Máte pravdu, stal jsem se šéftrenérem mládeže v Pelhřimově a zároveň trénuji ligové juniory Spartaku. Navíc budu v Dukle Jihlava asistentem u osmé a deváté třídy.

 

Jste s těmito posty spokojen?

Jsem maximálně spokojený, protože pro mě začíná něco nového, jak se říká od podlahy. Člověk někde začít musí, samozřejmě pro mé budoucí trenérské ambice není trénování mládeže vrcholem.

V trénování se chci neustále zdokonalovat a mým přáním by bylo trénovat prvoligové nebo extraligové družstvo. V tuto chvíli začínám v Pelhřimově a jsem za tuto nabídku rád. Něco takového se neodmítá.

 

Budete zvládat trénování současně v Pelhřimově i v Jihlavě?

V Jihlavě budu působit pouze jako asistent a podle dohody nebudu zatěžován přípravami na tréninky a zápasy. Budu se zúčastňovat tréninků a pomáhat hlavnímu trenérovi Jiřímu Jungwirthovi. Chtěl bych klukům předávat zkušenosti získané za třicet let mé hokejové kariéry.

 

A kde jste strávil při letní přípravě více času, v Pelhřimově, nebo v Jihlavě?

Bylo to v podstatě půl napůl. Letní příprava u osmáků a deváťáků probíhala vlastně v rámci školy především dopoledne. Naopak dorostenci v Pelhřimově, kteří již chodí každý na jinou školu, trénovali odpoledne. Takže pro mě nebyl žádný problém zúčastnit se tréninků v obou městech.

 

Jak na tom jsou ligoví dorostenci Spartaku?

Zatím jsem ještě neměl možnost je vidět hrát na ledě, ale podle informací místních trenérů je na tom tento tým velice dobře. Ambice celku jsou takové, aby se v pohodě mohla hrát liga dorostu. Tak jak jsem poznal kluky v letní přípravě, vidím, že k tomu mají velký vztah a hokej chtějí opravdu hrát. Už se těším na společnou práci na ledě.

 

V osmé třídě v Jihlavě máte svého syna, od letošního roku ho budete moci i odborně vést.

Jsem rád, že se budu moci na jeho vývoji podílet a mým přáním je samozřejmě, aby z něj vyrostl hokejista a mohl se tím živit, tak jako já. V hokeji je však řada okolností, které mohou jeho vývoj ovlivnit.

Především záleží na tom, jak se k hokeji bude stavět on sám, jak bude trénovat, jak bude makat, jak se mu bude dařit a podle toho na něj budou nahlížet ostatní trenéři, jestli si ho vyberou, nebo nevyberou. V tuto chvíli mu samozřejmě pomáhám maximálně, na tisíc procent, co to jde. Ale přijde chvíle, kdy už to bude jenom na něm.

 

Pojďme se nyní vrátit k vašim začátkům. Jako dvacetiletý jste byl u posledního titulu Dukly Jihlava v roce 1991. Co se vám při vzpomínce na toto období vybavuje?

Úplně všechno, protože takové zážitky se nedají zapomenout. Celá sezona byla parádní a hlavně závěr, kdy jsme ve finále v posledním utkání hráli v Litvínově a vyhráli jsme. Výsledky zápasů si většinou s takovým odstupem nepamatuji, ale tento je nezapomenutelný - 7:0.

Ještě nyní, když jsou v televizi hokejové přenosy, a o přestávkách se vracejí k historii extraligy, jsem nás tam opět viděl. Viděl jsem, jak jsme se radovali, je to úžasný, přál bych to zažít každému hokejistovi.

 

Po dvou letech v Dukle Jihlava jste odešel do zámoří, kde jste strávil v nižších soutěžích také dva roky. Proč jste se vracel?

Hlavní roli sehrála rodina. Čekali jsme malou a to rozhodlo, že jsme se vrátili.

 

Po návratu jste zažil další úspěšnou sezonu, zakončenou bramborovou medailí na mistrovství světa 1995 ve Švédsku. Nemrzí vás, že při dalším mistrovství světa ve Vídni jsme získali zlatou medaili a vy jste u toho nebyl?

Samozřejmě. Říkal jsem si, že jsem musel z nároďáku odejít, abychom získali zlatou medaili! (smích) Ale teď vážně. Určitě mě to mrzelo, bylo mi líto, že jsem se dál v reprezentaci neprosadil.

V dresu s lvíčkem na prsou jsem odehrál asi 60 zápasů a jediné, čeho lituji, je nepovedené utkání o třetí místo na zmiňovaném mistrovství ve Švédsku. Tam jsme měli velkou šanci na bronzovou medaili, protože Kanada zde naposledy hrála s amatéry a hráči z nižších soutěží. Šanci jsme měli, ale prohráli jsme 4:1. To mě opravdu dodnes mrzí.

 

Ale vaše hokejová kariéra šla dál.

Ano, po mistrovství světa 1995 začala moje druhá etapa hokejové kariéry. Odehrál jsem úspěšné sezony ve Spartě Praha, ve Zlíně a v Opavě, až jsem nakonec zamířil do Finska.

 

Sezona na přelomu tisíciletí ve finském Ässät Pori byla dost povedená, souhlasíte?

To byla absolutně nejlepší sezona v mé hokejové kariéře. Trenér Jurzinov mladší mi dal velkou volnost, padli jsme si do oka, dal ke mně takové hráče, se kterými jsme si na ledě na sto procent vyhověli. I díky nim se mi dařilo bodovat a odehrát opravdu dobrý rok.

 

Do play off jste se ovšem nedostali.

Bohužel v konkurenci silných celků jsme skončili na prvním nepostupovém místě, těsně před branami play off.

 

Po Finsku následovalo další zahraniční angažmá v rakouském Linci. Jaké máte vzpomínky na tuto nehokejovou zemi?

V Rakousku jsem strávil tři zlaté hokejové roky, na které se nedá zapomenout. Do Lince jsem přišel v době, kdy začínal u našich jižních sousedů hokejový boom. V klubu vše fungovalo na špičkové úrovni srovnatelné s ostatními evropskými velkokluby. V tu chvíli se mi v Rakousku tak líbilo, že bych si dokázal představit bydlet tam nastálo.

Měl jsem to kousek domů, lidi ve městě hokejem žili a všechno zde klapalo, jako dobře namazaný stroj. Bohužel s postupem času vše přestávalo fungovat.

 

A proč?

Vlastník klubu začal mít finanční problémy a klub převzali kanadští majitelé. A v tu chvíli neměli Češi v rakouském hokeji na růžích ustláno. Sezona se sice dohrála, ale já jsem se po jejím skončení vrátil domů a řekl jsem, že už nikam nejdu.

 

Není pro českého hokejistu hrát na sklonku kariéry v zemích, jako je Rakousko, finančně nezajímavé?

Ne, právě naopak. Co se týče financí a smluv, tak si myslím, že i v současné době se dají v Rakousku hokejem vydělat slušné peníze.

 

A téměř na závěr tradiční otázka: Co vám hokej dal?

Dal mi v podstatě celý můj život, který do této doby žiji. Hokej hraji od sedmi let a dal mi směr do života. Umožnil mi poznat, jak to chodí jinde ve světě a udělat si srovnání. Naučil mě postavit se k životu a k práci.

 

A co vám hokej vzal?

Tak především mi vzal zájmy, které měli ostatní kluci kolem mě. Obyčejné klučičí hry, kterých jsem se nemohl účastnit, protože jsem byl buď na tréninku, nebo na zápase. Ale já jsem měl ten svůj okruh kamarádů právě u hokeje. Takže jako malému mi nedocházelo, že o něco přicházím. To se člověku vybaví, až když je starší.

Ať je to, jak je to, život je přece jen o práci. Jak člověk pracuje, takovou má životní úroveň a postavení. A právě hokej mu k dosažení těchto cílů může pomoci. A když je hráč poctivý a dře a dře, tak věřím tomu a jsem přesvědčený, že mu hokej strašně dá.

 

Takže jste si vybral dobré zaměstnání?

Absolutně. Absolutně ničeho nelituji. A kdybych se vrátil třicet let dozadu, tak si hokej vyberu znova.

Vladimír ŠŤASTNÝ

 

 

 

Petr Kuchyňa se narodil v roce 1970 v Jihlavě. S hokejem začal v sedmi letech v Dukle Jihlava, za kterou nastoupil i v prvním extraligovém zápase v roce 1989. S tehdy ještě vojenským klubem získal i poslední mistrovský titul v sezoně 1990/91.

V roce 1990 byl draftován zámořským klubem New Jersey Devils, ale v NHL nikdy nenastoupil. Dva roky strávil v nižší soutěži v celku Utica Devils.

Dalšími extraligovými kluby, ve kterých Kuchyňa působil v Čechách, byly Sparta Praha, Zlín a Opava. V zahraničních angažmá prošel finskými kluby Ässät Pori a Ilves Tampere, tři roky odehrál v rakouském klubu Black Wings v Linci a část sezony 2005/06 odehrál na Slovensku v Dukle Trenčín.

Po návratu do rodné Jihlavy pomohl v roce 2004 klubu na jeden rok do extraligy. V Jihlavě hrál, s krátkou přestávkou v Trenčíně, až do závěru kariéry v roce 2008.

 

Diskuze k článku

Nový komentář

se jen divím
Je zajímavé, že kdykoliv je rozhovor s panem Kuchyňou, je to článek polopravd a slušně řečeno nepravd. Jeden říklad: pan kuchyňa neodjel z a meriky a neskončil tam angažmá kvůli rodině, v té době bylo dceři již několik měsíců, ale byl jednoduše z kádru vyhozen a jinde o něj nebyl zájem. Není to první případ, kdy rozhovor s panem Kuchyňou zavání bulvárem. Před časem se JL psalo o jeho zranění (popálená ruka) kdy jmenovaný tvrdil, že si spálil ruku o rozpálenou plotýnku na sporáku. Nebyla to pravda. Spálil si ji o výfuk motokáry, když se předváděl co vydrží.Jen se divím že mu ty řeči JL baští.
ka | 2008-07-29 17:19:05 | Reagovat
Taky se divím
Nezbývá než jen souhlasit.O tomto hráči polovina Jihlavy ví svoje.A JL nemají co psát v okurkové sezoně tak si nestačí ani ověřit fakta!
bz bz bz | 2008-07-29 21:10:39 | Reagovat
Reklama
12.04.2010 RozhovoryUvědomme si, že žijeme ve šťastné době

Ekonomický růst byl po revoluci dobrým tažným koněm, dnes bychom měli hledat jiné priority, tvrdí ekonom Tomáš Sedláček, který besedoval v Jihlavě.   Ve svých přednáškách i v knize ...

Komentáře (17)
09.04.2010 RozhovoryStát pošle do regionu 290 milionů na silniční stavby

Náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas zavítal v úterý na Vysočinu a pojmenoval letošní priority státu při podpoře silničních staveb.    Státní i krajské silnice zůstaly po letošní ...

Komentáře (3)
06.04.2010 RozhovoryVelkoberanovský starosta: Obchvat není na pořadu dne!

Ve funkci starosty Velkého Beranova je necelý půlrok.  Přesto Jaroslav Kokejl tvrdí, že po volbách už dál pokračovat nechce.  Měl jste tehdy ještě jako místostarosta vůbec nějakou představu, ...

Komentáře (1)
02.04.2010 RozhovoryZámek se zkusí zaměřit na děti

Také na Státním zámku v Telči začala včera nová sezona. Podle správce zámku Bohumila Norka objekt letošní dlouhou zimu přežil dobře.  Jaké škody konkrétně zima způsobila?   Jsou ...

Komentáře (0)
30.03.2010 RozhovoryKrize ovlivnila i projekty Rotary

  Nejvyšším představitelem Rotary klubů v Česku a na Slovensku bude od července Martin Timr z Českých Budějovic. O víkendu navštívil Jihlavu.   Každý rotariánský guvernér přichází ...

Komentáře (20)
26.03.2010 RozhovoryKubánská velvyslankyně: Nevzdáme to

  Socialismus jsme si vybrali svobodně a nenecháme si ho vzít, řekla mj. v Jihlavě kubánská velvyslankyně B. E. M. Álvarezová.  Do jihlavského sídla KSČM si velvyslankyni Kuby přišlo ve ...

Komentáře (4)
23.03.2010 RozhovoryStarosta Nechvátal: Méně peněz dostali všichni!

Třešťská radnice odmítá financovat seniorský fotbal, podpory mládeže se nezříká.  Obce na Vysočině musí kvůli přetrvávající krizi v ekonomice šetřit. Při sestavování svých rozpočtů ...

Komentáře (0)
19.03.2010 RozhovoryZima divokou zvěř letos vysílila

Letošní průběh zimy dává  zabrat i divoce žijící zvěři. Myslivci se jí proto snaží  život usnadnit  přikrmováním.  Podle slov MVDr. Karla Křena,  člena okresní myslivecké rady ...

Komentáře (0)
16.03.2010 RozhovoryKrátký: Obec se kvůli čistírně zadluží na desítky let

Do roku 2015 by každá obec v ČR měla mít dokončenou čistírnu odpadních vod.   Hodně skepticky přijal rozhodnutí státu realizovat do roku 2015 čistírny odpadních vod (ČOV) i v malých ...

Komentáře (2)
12.03.2010 RozhovoryCukrovka je hlavní příčinou selhání funkce ledvin

Desetina obyvatel v Česku má nějaký typ chronického onemocnění ledvin.   Prevencí a hlavně včasnou diagnostikou mohou lidé podle primáře interního oddělení jihlavské nemocnice MUDr. ...

Komentáře (0)
09.03.2010 RozhovoryChudíková pověsí lyže na hřebík

Vítězkou ankety Sportovec Jihlavska 2009 se stala orientační běžkyně na lyžích Barbora Chudíková.   Na pódiu jste ohlásila ukončení lyžařské kariéry. Neodvoláte ho? Neodvolám. ...

Komentáře (0)
08.03.2010 RozhovoryDražby: Chceme, aby na ně lidé chodili

Reportáž z dražby na jihlavském soudu vzbudila otázky řady čtenářů JL. Přinášíme nyní odpovědi.  Jak se lze o dražbách z exekucí dozvědět, jaká jsou při nich pravidla a řadu dalších ...

Komentáře (7)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net