Reportáž z dražby na jihlavském soudu vzbudila otázky řady čtenářů JL. Přinášíme nyní odpovědi. 

 Jak se lze o dražbách z exekucí dozvědět, jaká jsou při nich pravidla a řadu dalších otázek zodpovídá vyšší soudní úřednice Mgr. Bc. Zdenka Ziková z Okresního soudu v Jihlavě, která má mj. na starosti exekuce.

 Začněme od lidí, kteří něco dluží. Jak se u nich postupuje?

 Na začátku vždy „povinný" dluží peníze „oprávněnému" (nebo více „oprávněným"), tedy třeba sociálce nebo zdravotní pojišťovně, bance, podniku, leasingové společnosti nebo poskytovatelům půjček. Soud na návrh oprávněného nařídí výkon rozhodnutí, a to formou srážek ze mzdy, prodejem nemovitostí nebo prodejem movitých věcí. 

 Jaké věci se do dražby vybírají? 

 Pozor, tady ještě nesmíme mluvit o dražbě: jde jen o rozhodnutí, které nenabylo právní moci. O nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí nesmí dle zákona povinný vědět, aby nebyl zmařen účel, to znamená, aby povinný věci neprodal, neschoval a podobně. Sepisují se věci, které nejsou poškozené a jsou prodejné. Vynechá se to, k čemu má povinný osobní vztah, třeba snubní prsten. Povinnému musí zůstat 1000 korun. Dlužníci jsou často překvapeni a říkají: „Kdybychom věděli, že nám hrozí zabavení majetku, uhradili bychom to."Asi nemusím zdůrazňovat, že to vůbec není příjemná práce, protože často jde o pohnuté příběhy a rodinné tragédie. Svozy se často dějí za asistence policie a zámečníka - a ten má právo otevřít zamčený dům nebo byt.  

 A mohou to dlužníci ještě uhradit?

 Samozřejmě stále mohou a my je na to upozorňujeme nebo jim sdělíme, že mají možnost uzavření splátkového kalendáře s oprávněným. Pokud ani v této chvíli takové možnosti nevyužijí, nařízení nabude právní moci a připraví se dražba. Až do jejího začátku ještě pořád mohou dluh uhradit. 

 Je rozdíl mezi soukromým exekutorem a vámi jakožto státní institucí?

 Soukromý exekutor má aspoň ze začátku širší pravomoci. Zatímco my se zabýváme pouze konkrétním návrhem, on dělá vše při jednom: dražby, prodej movitých i nemovitých věci i srážky ze mzdy. Počet soukromých exekutorů je ze zákona omezený, u nás v Jihlavě jsou pouze dva: Mgr. Karafiát a JUDr. Sárová. 

 Co se pak se zabavenými věcmi děje?

 Věci se ohodnotí, většinu z nich ohodnotí sám vykonavatel, pouze starožitnosti a luxusnější auta se oceňují znalcem. Movité věci se svezou do dražební místnosti soudu, ovšem kromě zvířat (koně se třeba draží na místě, kde žijí). Zvlášť se mohou dražit auta v bydlišti povinného. Zájemci o movité věci si je mohou ve stanovený termín před dražbou prohlédnout. U dražeb nemovitostí lze pouze nahlížet do znaleckého posudku.

 

 Jak a kdy se o termínu dražby může dozvědět veřejnost?

 Dříve se seznamy dražených věcí zasílaly obecním úřadům, ovšem některé z nich tyto seznamy odmítly uveřejňovat. V současné době se nejpozději dva až tři týdny před dražbou dávají seznamy na úřední desku v budově soudu a také na web www.justice.cz - zde se dokonce zájemci mohou zaregistrovat k pravidelným odběrům informací o dražbách ze svého regionu. Byli bychom rádi, aby se dražeb účastnilo co nejvíc lidí - pomohli by tím dlužníkům, oprávněným a také nám, protože mnohdy  náklady  soudu na exekuci, svoz a dražbu převýší samotný výtěžek z ní.

 
 Kdo se dražby může zúčastnit?

 Dražit mohou všichni kromě povinného nebo jeho manžela či manželky, vykonavatelů a zaměstnanců soudu. Při vydražení věci se kupující prokáže občanským průkazem (v případě dražby zbraní i zbrojním), a musí zaplatit částku na místě. Pouze u dražších věcí a dražeb nemovitostí se musí před začátkem dražby složit jistina.

 Jak probíhá vyvolávání ceny?

 Vykonavatel oznámí vyvolávací cenu, která tvoří u movitých věcí třetinu odhadní ceny, u nemovitostí pak dvě třetiny. Přítomní se mohou hlásit a cenu zvyšovat nebo dorovnávat. Když dorovnají dva na stejnou cenu a nechtějí zvyšovat, mohou se domluvit nebo „vítěze" určí los.

 Dá se poznat, že věc je funkční?

Sepisují se provozuschopné věcí, ale samozřejmě 100% funkčnost se zaručit nedá. Zatím jsme se nesetkali s tím, že by někdo něco vydražil a pak si přišel stěžovat, že to je nefunkční. 

 Co když se vydraží věci v hodnotě převyšující dluh? 

 Dražba ihned končí, ale to se stane málokdy. Mnohdy je víc oprávněných proti jednomu povinnému, a uspokojí se třeba jen jeden - ten, kdo podal návrh na rozhodnutí první. K dluhu se navíc musí přičíst náklady  soudu (svoz, zámečník atd.). Mnohdy se nevydraží téměř nic, a dluh tak ještě naroste o tyto náklady.

 A když se tedy „nedaří" vydražit?

 Kromě získaných peněz nabídneme oprávněným věci, které se nevydražily - ale státní instituce samozřejmě nemají zájem kupovat třeba pilu nebo vrtačku. Některé podniky si však věci „koupí" za vyvolávací cenu, a tím se část dluhu umaže. Dražba se také může víckrát opakovat. Pokud si oprávněný zjistí, že dlužník má dům, tak chce raději prodat nemovitost. V případě neuhrazení celé pohledávky se může oprávněný po nějaké době opětovně domáhat prodeje movitých věcí.     

Diskuze k článku