Desetina obyvatel v Česku má nějaký typ chronického onemocnění ledvin.
Prevencí a hlavně včasnou diagnostikou mohou lidé podle primáře interního oddělení jihlavské nemocnice MUDr. Jaroslava Točíka předcházet a výrazně oddálit potřebu náhrady funkce ledvin.
V čem prevence spočívá a jaké jsou možnosti léčby?
Musíme si uvědomit, že ledviny mají v těle člověka svoje nezaměnitelné funkce. Hlavní je odstraňování škodlivin, které vznikají během metabolických pochodů a nebo se do organizmu dostávají pitím a jídlem. Další funkcí ledvin je regulace vnitřního prostředí organizmu, především objemu vody a minerálů.
Nezastupitelné místo mají i pro tvorbu červených krvinek - produkují erytropoetin - a vznik aktivní formy vitaminu D, který je nutný mimo jiné pro řízení hladiny vápníku a pevnost kostí. Ledviny očišťují krev - profiltrují jí velké množství - více než 100 mililitrů za minutu, za den je to pak přes 150 litrů. Pokud množství profiltrované krve poklesne zhruba na 1/10 normální hodnoty, je očišťování nedostatečné, nahromaděné škodliviny začínají závažně ohrožovat funkci organizmu, rozvíjí se anémie a je třeba začít očišťovat krev metodami náhrady funkce ledvin.
Statistiky uvádějí, že v Evropě i v ČR se určitá forma onemocnění ledvin vyskytuje u deseti procent populace. Co bývá příčinou onemocnění?
Nejčastěji je porucha funkce ledvin důsledkem komplikovaného diabetu, hypertenze či poruchy prokrvení ledvin. Roli hrají i chronické záněty ledvin nebo některé vrozené poruchy ledvin a močových cest. V této souvislosti je potřeba připomenout, že nemocné ledviny většinou nebolí. Proto lidé vyhledávají lékaře často až při pokročilém poškození ledvin, když se u nich projevují nějaké příznaky selhání ledvin - otoky, dušnost, nechutenství, zvracení, dlouho trvající únava, nadměrné či příliš slabé močení nebo svalová slabost. Popsaný fenomén výskytu nemocí ledvin lze tak přirovnat k ledovci - lidí s jasnými příznaky onemocnění ledvin je méně než těch, kteří jsou nemocní a nemají obtíže. Stárnutí populace a zvyšující se výskyt civilizačních nemocí, jako je cukrovka, vysoký tlak a kornatění cév, jsou trvalou studnicí přibývání dalších nemocných.
Jaké má pacient v dnešní době možnosti, aby zjistil, zdali jeho ledviny fungují bez problémů?
Včasný záchyt chronického onemocnění ledvin je možný a není složitý. Prvními příznaky onemocnění může být patologický nález při biochemickém rozboru vzorku ranní moči pacienta - přítomnost bílkoviny v moči. Pokročilejší onemocnění pak lze posoudit stanovením hladiny kreatininu v krvi. Lidé by měli být pozornější v prevenci vzniku civilizačních onemocnění a pokud je již mají, měli by dbát na jejich důslednou léčbu a pravidelné kontroly u svých lékařů. A i ti doposud zdraví by měli navštěvovat předepsané preventivní kontroly u svých praktických lékařů.
Když lékař zjistí selhání funkce ledvin, co následuje?
V případě, když u pacienta ve screeningovém vyšetření diagnostikujeme selhání funkce ledvin, tak ho okamžitě informujeme o možnostech léčby. Ta spočívá především v ovlivnění vyvolávající příčiny. To je například špatně kompenzovaná cukrovka nebo nedostatečně regulovaný vysoký tlak. V nejzávažnějších případech, když funkce ledvin klesne pod deset procent, navrhujeme pacientům možnosti náhrady funkce ledvin jednou z metod dialýzy nebo transplantací.
Způsoby léčby, o kterých jste se zmínil, může pacient absolvovat v jihlavské nemocnici?
V naší nemocnici jsme schopni pacientům nabídnout hemodialýzu a peritoneální dialýzu. Ve spolupráci se specializovanými pracovišti pak můžeme připravit pacienta na možnou transplantaci ledviny. Musíme si uvědomit, že vhodnost dialyzační metody závisí zejména na zdravotním stavu konkrétního pacienta a také na stylu jeho života. Pro většinu nemocných je vhodná jak hemodialýza, tak peritoneální dialýza. Transplantace je metodou nejlepší, ale není možná vždy a okamžitě.
Lze jednoduše vysvětlit, jak se od sebe liší jednotlivé druhy dialyzační léčby?
Obě metody jsou, co do dlouhodobých výsledků, srovnatelné. Hemodialýza je výhodnější pro nemocné, kteří na středisko nemusí cestovat daleko. Kterým více vyhovuje skutečnost, že je o ně na dialýze kompletně postaráno. Hlavní výhodou peritoneální dialýzy je možnost provádět si výměny roztoku doma. Odpadá tedy nutnost dojíždět třikrát týdně do dialyzačního střediska. Tím, že je prováděna denně, přináší pacientovi menší kolísání vnitřního prostředí a vhodnější proto může být například pro kardiaky.
A transplantace?
Je nejefektivnější metodou náhrady funkce ledvin. Ideální je transplantace ledviny od žijícího dárce provedená těsně před nutností začít s dialyzační léčbou. Je však nutné, aby pacientův zdravotní stav provedení transplantace umožňoval a aby byl k dispozici vhodný dárce ledviny.
_______________________________
Možnosti náhrady funkce ledvin
Hemodialýza - „krevní" dialýza je u nás nejrozšířenější metodou. Pacient dojíždí obvykle třikrát týdně do hemodialyzačního střediska a jeho krev je očisťována v umělé ledvině vždy čtyři až pět hodin, škodliviny jsou tedy z krve „vyplachovány" třikrát týdně při přímém kontaktu krve a polopropustné membrány v dialyzátoru.
Peritoneální - „břišní" dialýza je metoda, při níž se do pobřišniční dutiny zavede tenká hadička, kterou se čtyřikrát denně napouští z plastového vaku obvykle dva litry speciálního roztoku. Škodliviny pak přestupují z krevních cév břišní dutiny přes pobřišnici přímo do dialyzačního roztoku v břiše. Roztok se škodlivinami se pak vypustí a je nahrazen čistým. Výměny si pacient provádí doma sám a nebo s pomocí svých blízkých.
Transplantace ledvin ze žijícího či nežijícího dárce je nejefektivnější metodou náhrady funkce ledvin. U některých nemocných ji nelze vzhledem k přidruženým chorobám provést.
Zdroj: Nemocnice Jihlava
Diskuze k článku