Letošní průběh zimy dává  zabrat i divoce žijící zvěři. Myslivci se jí proto snaží  život usnadnit  přikrmováním. 

 Podle slov MVDr. Karla Křena,  člena okresní myslivecké rady OMS Jihlava, dlouhotrvající a silné mrazy zvěř velice unavují a vysilují.

 Jak mohou myslivci zvěři při tak náročné zimě pomoci?

 Byla opravdu dlouhá zima a ještě nyní leží v lese hodně sněhu v tabulích, takže je potřeba zvěř stále přikrmovat. Není možné říci, že bychom s přikrmováním mohli skončit, a to hlavně u srnčí zvěře.

 Aby zvěř překonala dlouhé mrazy, potřebuje více krmiva a především pak co nejvíce klidu. Do krmelců přidáváme hlavně oves a seno, někdy přidáváme i vojtěšku, která má vysoký obsah živin. Zvěř totiž dokáže potravu nejlépe zužitkovat začátkem zimy, kdy si ještě tvoří tukové zásoby. 

 Takže je důležité zvěři dodávat dostatečné množství kvalitní potravy...

 Od ledna už je její trávicí ústrojí nastaveno úplně jinak a spárkatá zvěř už tak dobře potravu energeticky nevyužívá. Navíc když sleze sníh a objeví se porosty řepky, zvěř ji často ve velkém objemu spásá. Pak může dojít k potížím v trávicím ústrojí a slabé kusy uhynou.

 Proto je v období předjaří velice důležité, hlavně v našich oblastech, kde se ve velké míře pěstuje řepka olejná, aby v okolí řepkových polí nebo uprostřed nich myslivci připravili pro zvěř kvalitní suché krmení. Aby hlavně srnčí zvěř, když spase zelené, tato krmení vhodně smíchala.  Jinak by jí mohly hrozit zažívací obtíže a následný úhyn.

 Myslivci dávají do blízkosti krmelců také sůl...

 Ano. V průběhu celého roku je potřeba dávat zvěři sůl. Soli je totiž  ve volné přírodě minimum a zvěř ji potřebuje. Bohužel někdy soliska ničí divočáci tím, že kusy soli roztahají, takže na srnčí zvěř jí moc nezbývá. Srnčí zvěř při oblevě hledá sůl kolem silnic, kde se solí, a pak může docházet ke zvýšenému počtu úhynu zvěře při střetu s auty.

 Jak zima zvěři ubližuje?

 Dlouhotrvající nízké teploty a především souvislá vrstva sněhu, která pokrývá krajinu, jsou pro volně žijící zvěř obrovskou zátěží. Zvláště velké obtíže zvěři působí neprostupná tvrdá ledová krusta, která ještě ke všemu způsobuje poranění spárků. Srnčí se navíc v hlubokém sněhu unaví, je vysílená a oslabené kusy uhynou.

 V konečném důsledku zvěř ztrácí nashromážděné zásoby energie uložené ve vrstvě tuku a její fyzická kondice a odolnost se rapidně snižuje. Jakýkoliv zbytečný pohyb zvěře, vynucený zbytečným rušením, především ve dnech s nízkými teplotami ji velmi vyčerpává, což pak způsobuje následné úhyny. 

 Lze vyčíslit, jak vysoké budou po zimě úhyny?

 Letošní ztráty zatím spočítat nemůžete. Je ještě brzy, ale už se některé uhynulé kusy objevují.  Pokud nesleze sníh, tak přesnější počty mít nebudeme. Některé uhynulé kusy drobné zvěře ani nenajdeme, protože je zlikvidují predátoři - liška a divočáci.

 Mohl bych ale porovnat roky, kdy byla mírná zima, s roky, kdy byla zima podobně dlouhá a tuhá jako ta letošní (viz rámeček).  

 Hovořil jste v úvodu o důležitém klidu, kdo zvěř nejčastěji ruší?

 V zimním období jsou to často neukáznění turisté a pejskaři, kteří občas nechají v lese psa volně pobíhat. Lidé scházejí z lesních cest a zvěři nedopřávají klidu. Zvěři v zimě škodí také běžkaři, čtyřkolkáři, kteří ji ruší a zvěři ubývá energie.I když psi srnám přímo neublíží, ale prohánějí je po lese. Zvěř se uštve, pak se napije chladné vody a v mrazu pak snadno dostane zápal plic a uhyne. Ve dvou případech - v honitbě Bílý Kámen a Zbilidy, máme uhynulé kusy, které srazili volně pobíhající psi, což je velice smutné. 

 A jak snáší dlouhou a tuhou zimu drobná zvěř?

 Myslivci samozřejmě přes zimu nezapomínají ani na drobnou zvěř, jako jsou bažanti a zajíci. Ty sice sníh a mráz tolik neohrožuje, ale o to nebezpečnější jsou pro ně predátoři. Kromě obvyklých lišek a kun přitom občas dělají myslivcům škodu i krkavci. 

Diskuze k článku