Už více jak půl roku je Jihlava členem Národní sítě Zdravých měst České republiky (NSZM ČR). Od doby jejího založení v roce 1994 je v současné době jejími členy již 84 měst, obcí, mikroregionů a krajů. Kromě kraje Vysočina nebo Třebíče je jejím členem od června 2007 i Jihlava. Zároveň se vstupem do NSZM ČR se město Jihlava zapojilo i k projektu Zdravé město. Co to vůbec pro město znamená a jak se případně mohou zapojit občané, vysvětlila čtenářům Jihlavských listů jeho koordinátorka Gabriela Součková.

"Charakteristika Zdravého města je natolik rozsáhlá a široká, že ji nelze vysvětlit jednou větou. Tím, že se město do tohoto projektu přihlásilo, se kromě jiného zavázalo ke zlepšení komunikace mezi občany a radnicí. Ta deklaruje nejenom to, že se bude snažit být zdravým městem v ekologickém smyslu."

Nezdá se vám tedy, že název Zdravé město poněkud zkresluje?

"Zdravé město je určitý symbol. Není to o tom, že tu nebudeme mít lidi s chřipkou, ale že máme zdravý životní názor. Že se snažíme najít co nejlepší cestu, jak zajistit pro občany města například fungování městské hromadné dopravy apod.

Projekt Zdravé město pomáhá vzájemné komunikaci názvu je určité synonymum pro kvalitní fungování města, poskytování kvalitních služeb a zlepšování kvalitního životního stylu po všech stránkách.

Pojem zdraví se bohužel velmi zužuje. V projektu Zdravé město je termín zdraví úzce spojen s dalším termínem, a to udržitelný rozvoj. Jde nám o rovnováhu mezi kvalitním životním prostředím a sociální a ekonomickou úrovní života. To znamená, že zdravé město je takové město, které svým občanům nabízí kvalitní životní prostředí, dobré sociální zázemí a ekonomickou úroveň."

Znáte už konkrétní případy, jak Jihlavě pomoci stát se "zdravým městem"?

"Mimo jiné se můžeme prostřednictvím Národní sítě Zdravých měst (NSZM) přiblížit k některým dotačním titulům. Samozřejmě nám pomůže i poradenská činnost. Města, která jsou členem NSZM ČR již delší dobu, mají své zkušenosti, ze kterých můžeme jako členové čerpat a nemusíme jít cestou omylů.

Informací je v dnešní době velmi mnoho a je těžké se rozhodnout, po které sáhnout. V případě informací, které přicházejí z NSZM ČR, máme jistotu, že se jedná o kvalitní informace a příklady dobré praxe.

Mnoho konkrétních akcí v našem městě probíhalo i dříve, aniž bychom byli zapojeni do projektu Zdravé město. Jmenujme například Den Země, Den bez aut, Jihlavský den zdraví nebo Evropský týden mobility."

Už jste pro možnou spolupráci oslovili třeba místní školy nebo organizace?

"Nejprve jsme na každém odboru radnice vytipovali lidi, kteří mají k dané problematice co říct. Tento tým nyní vytváří plán, ve kterém budou jasně dané hlavní problémy města, kterým je potřeba se věnovat.

Postupně chceme získat další partnery. Mohou to být školy, neziskovky, i třeba podnikatelé. Budování partnerství je dlouhodobá záležitost."

Jak toho všeho chcete dosáhnout? Myslíte, že se vám podaří zlákat i běžné občany ke spolupráci?

"Projekt Zdravého města je založen na partnerství. Budeme se snažit zapojit co nejvíce lidí do procesu utváření různých koncepcí a rozhodování. Zdravé město je právě takové město, které se ptá svých občanů, co by chtěli, jak by si život ve městě představovali.

První příležitost vyjádřit se bude letos na podzim. V Jihlavě 18. listopadu proběhne veřejné fórum Zdravého města. Je to vůbec první, řekněme seznamovací setkání, na kterém chceme veřejnosti představit naše plány do budoucna. Pevně doufám, že přijde hodně lidí, kteří budou mít zájem.

Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo vytvořit pracovní skupinu, která bude složená i z lidí, kteří nepracují na úřadě, mohou být třeba z nevládních organizací, škol, firem, a kdokoliv z veřejnosti. Budeme rádi, když se nám podaří vytvořit v lidech pocit zdravého patriotismu."

Už jste vaše plány probírala s ostatními členy sítě?

"Jsme členy velmi krátkou dobu, ale budeme se snažit maximálně využít možnosti se setkávat se zkušenějšími partnery, a využívat příklady dobré praxe. Letos poprvé mě čeká tzv. jarní škola koordinátorů, na které bych ráda nasbírala zkušenosti od ostatních. Ale už nyní můžeme říct, že máme nápady, které by mohly zajímat i ostatní členy."

Který z členů NSZM dělá svou práci opravdu dobře? Kdo je pro vás třeba vzorem?

"Co se týká kampaní, tak například České Budějovice nebo Kroměříž dělají moc dobře Evropský týden mobility. Konkrétně tato dvě města jsou pro mě vzorová, jejich staršími programy jsem se inspirovala pro akce v Jihlavě."

Jak je to s financemi, musí Jihlava do projektu vložit své peníze?

"Již delší dobu je dané to, že každý člen platí 1,50 korun za každého obyvatele za rok. Takže pro letošní rok budeme platit přibližně 75 tisíc korun. Většina akcí, která v rámci Zdravého města probíhá, se platí z rozpočtů magistrátních odborů, ze kterých vychází.

Výhody jsou ale například takové, že třeba kraj Vysočina vypsal grant na podporu místních agend. Pokud splníme jeho podmínky, tak na tyto peníze dosáhneme.

Čím více budeme v pomyslném žebříčku NSZM postupovat, tím větší jsou šance získat část vložených peněz zpět pomocí různých grantů a dotací. Například existují dotace k regeneraci městských památkových center, městských parků, sportovišť.

Úřad obecně je povinen a schopen podat informace týkající se dotačních titulů a grantů."

Kde lidé získají více informací?

"Od března bude na bráně Matky Boží otevřena nová kancelář Zdravého města. S odborem rozvoje města jsme se domluvili i na tom, že na webové stánky města www.jihlava.cz budou dávat různé projekty připravované městem, kde se k nim každý bude moci vyjádřit.

Bližší informace k projektu Zdravé město lze najít na stránkách www.nszm.cz."

Ladislava BRABENCOVÁ

Diskuze k článku