Reklama
Dnes je pátek 19.07.2024     svátek má Čeněk

V. Výborný: V Tunisku jsem si vyčistil hlavu


15.6.2009 Rozhovory/Komentáře (0), autor:
admin

Bývalý jihlavský primátor Vratislav Výborný už rok pracuje v Tunisku pro firmu PSJ jako technický dozor pro stavbu přístavního mola a související nákupní zóny. Za tu dobu si musel zvyknout na řadu místních zvláštností, přesto svou "misi" hodnotí jako přínosnou.

 

 Co PSJ v Tunisku staví?

 PSJ je generálním dodavatelem stavby, kterou si zadala firma zajišťující lodní dopravu po Středozemním moři. Jejich obrovská, až 300 metrů dlouhá loď přiveze do osobního přístavu Goulette tisíc turistů, ale ti by za půl dne nestihli dojít až do centra města, a tak se pro ně hned u mola staví nákupní zóna v arabském stylu. Je na ní asi 150 obchůdků a supluje i tradiční arabské tržnice, tzv. súky. Polovička z 657 metrů dlouhého mola je už zprovozněna a přistávají tam lodě. Vzpomínám si na tu první velikánskou loď, která připlouvala v šest ráno a i když bylo všechno přesně spočítáno, trnuli jsme napětím, jestli vše vydrží. Když kolos zakotvil, tak jsme si vydechli.

 

 Jak si lze představit váš všední pracovní den?

 Ráno po snídani jedu do kanceláře, kde vyřídím e­mailovou poštu a poté jedu na stavbu. Zde strávím dopoledne, potom jdu na oběd. Odpoledne jedu opět na stavbu, případně na koordinační poradu. Navečer se vracím domů, kde relaxuji četbou, případně sleduji českou televizi. Pracujeme i v sobotu.

 

 Jaká je v Tunisku pracovní morálka?

 Samozřejmě přiměřená jižanskému typu. Některé pracovníky je třeba trošku honit. Ale jestli si za poledne odpočinou, tak já nejsem ten, který by je zvedal a nutil do práce. Spíš je problém v tom, že nemají smysl pro detail. Třeba pokládají dlažbu a zlomí se jim dlaždice, ale oni ty dvě zlomené půlky normálně zasadí mezi ostatní, nepoškozené dlaždice.

 

 Po skončení projektu se budete vracet do Česka?

 Uvidíme, protože teď je na spadnutí další projekt: stavba apartmánů, luxusních bytů nejen pro turisty, ale třeba i pro Tunisany, kteří jsou rozptýleni po světě a na čas přijedou do rodné země. Tento komplex za 56 milionů eur se má stavět přímo na písčité pláži v Hammametu, 50 kilometrů od hlavního města. Je to práce skoro na tři roky.

 

 To se v Tunisku takhle staví i v době krize?

 Tunisko je jedno velké staveniště a o krizi se v něm nedá hovořit. Mluví se o něm jako o "Švýcarsku severní Afriky". Je to ekonomicky silná země, má zásoby fosfátů, zemního plynu, ale jedničkou je tam dnes hlavně turistický ruch a kupodivu i zemědělství, hlavně datle a olivy. Tento potenciál může využít i Česko, kdy může v krizi použít exportní vývozy. Třeba v Německu se české stavební firmy dnes těžko uplatní, všechno tam mají pod palcem nadnárodní firmy typu Skanska. České firmy ale mají šanci pokusit se jít na východ anebo na jih, třeba právě do Tuniska.

 

 Ramadánová uzávěrka Carefouru

 Jak jste se sžíval s místními zvyklostmi?

 Nejdřív jsem trochu nadával, ale musel jsem se oprostit od těch českých. Už jen jízda na silnici je "těžký Orient". Tunisané jezdí tak, jako by neměli zpětné zrcátko. Každé druhé auto je lehce obouchané. Vjedou do křižovatky na červenou s heslem: "Alláh nade mnou, nějak to dopadne." ­ i když na druhou stranu na všech větších křižovatkách stojí policisté.

 Řidiči se nepoutají, neblikají, telefonují za jízdy, jezdí v protisměru, vyhazují z auta odpadky. Stojíte na semaforu a někdo vás předjede až před hranici křižovatky, takže pak na něj musíte troubit, protože nevidí na semafor. Musíte pořád sledovat, kdo v autě sedí a co asi vymyslí... Jinak ale musím říct, že Tunisané jsou pohodoví, vyrovnaní a přátelští lidé.

 

 Chodíte na pověstné arabské tržnice?

 Přiznám se, že radši nakupuji v Carefouru, kde jsou pevné ceny. Ale v neděli se občas jdu podívat na súky, kde se smlouvá. Tam je všechno, od oblečení a ovoce až po trh se zvířaty. Všechno přecpané, prodavači se překřikují. Evropan v tom vidí chaos a nepořádek, ale místním to přijde normální. Nebo při náboženském svátku "Den beránka" opékají berany na ulicích a hlavy jim čistí tak, že je opalují svářecí soupravou. Je to neuvěřitelný smrad, ale je to jejich zvyk.

 

 Jakou podobu má v Tunisku islám?

 Tunisko sice je muslimská země, ale patří k těm nejliberálnějším, volnějším ­ na rozdíl třeba od ortodoxní Sýrie. Islám tu dokonce není ani povinný ve školách. Děvčata chodí oblečená a nalíčená jako na Západě. Mladé ženy běžně jezdí autem. Na druhou stranu stále existují pravidla, že muži a ženy se baví zvlášť a do svatby se snaží žít odděleně. Na mladých mužích je znát, že jim to vadí, sami se nudí, ale bojí se překročit pravidla. V zemi je silná tradice rodiny, která je v Tunisku soudržnější než třeba u nás.

 Hodně zvyků se poevropštilo, ale třeba ramadán se dodržuje. V Carefouru se po celý rok v jedné sekci běžně dá koupit i vepřové maso a alkohol, což není v islámském státě běžné. Když ale začne ramadán, tak tu sekci pro jistotu celou zamknou. Ramadán je podle mě trochu i hospodářský handicap, protože lidé nemohou přes den jíst a pít, takže mají i úlevy v práci a zkrácenou pracovní dobu.

 

 V Tunisku není odpor k Západu, jak ho známe z konzervativních islámských zemí?

 Ne. Nejspíš je to tím, že Francouzi (Tunisko bylo francouzskou kolonií ­ pozn. red.) Tunisanům odkázali fungující státní systém. Jezdí tam francouzská auta, úřední jazyk je francouzština a vazby mezi oběma zeměmi jsou silné. Francie je i cílem řady místních obyvatel: vydělají si tam a pak se odsud vrací domů. Na druhou stranu je tam ale znát taková koloniální pomalost a přezíravost. Úředník sedí za přepážkou a hraje si hru na počítači a nedělá si nic z toho, že za přepážkou na něj křičí lidi a podávají mu papíry.

 

 Jaká je úroveň demokracie v zemi?

 Obecně dobrá, i když prezident má velké pravomoci, třeba může zrušit zákon a nikomu to nepřijde divné. Tunisané mají vypěstovanou autoritu k funkcím. Když zjistili, že jsem bývalý představitel samosprávy, tak najednou ke mně začali přistupovat lépe než k jiným obchodním partnerům. Šéf investora na to začal být pyšný a začal mě k mému pobavení i tak představovat: "Toto je bývalý primátor města v České republice."

 

 Letos určitě kandidovat nebudu

 Naznačil jste další působení v Tunisku. Nestýská se vám po domově a po politice?

 Pokud by vše dopadlo kladně, teoreticky bych mohl v Africe zůstat do důchodu. Ale problém je už v tom, že třeba nemůžu řešit praktické věci spojené doma s rodinou nebo opravami našeho domu. Ale to už je daň za tuto práci. Na druhou stranu si po letech stresů čistím hlavu. Nic mě nenutí "do úřadu" a užívám si to, že jsem zde politicky neznámá osoba.

 

 Nebudete tedy letos kandidovat do Sněmovny nebo za rok do jihlavského zastupitelstva?

 Letos určitě nikam a příští rok nevím. Zvažuji, zda ano, či ne. Moc se mi nechce vracet do kolotoče nervů, různých mediálních obviňování a rádobyskandálů. Na druhou stranu mě velká řada lidí podporuje s tím, že bych se do politiky vrátit měl. Ještě je čas na rozhodnutí.

 

 Sledujete problémy, které se řeší v Jihlavě?

 Sleduji a občas mě některé věci štvou. Třeba že zastupitelé nemohou milionem korun podpořit Dům kultury a odborů, vždyť ve srovnání s hokejem je to malá částka. V malém městě by to patrioti podpořili, ale v Jihlavě převáží směs osobních animozit. Je to škoda.

 

 Na druhou stranu jste zastupitelem, ale přijedete jen jednou za čas a někdy ani nestihnete zasedání zastupitelstva.

 A tak to zas ne. Jezdím do Jihlavy sice jednou za dva tři měsíce, ale snažím se to vždy udělat tak, abych byl na zastupitelstvu. Pokud to časově vyjde, účastním se i jednání výběrových komisí. Z minulého jednání zastupitelstva jsem se musel v polovině omluvit jen proto, že se v La Goulette zastavil na návštěvě prezident Václav Klaus a bylo potřeba mu projekt představit. Jinak udržuji s Jihlavou své kontakty a díky tomu, že ČSSD je koaliční strana, mám víceméně úplné informace. Deset let jsem aktivně působil v komunální politice a teď cítím, že je dobré ji trochu pozorovat z odstupu. Ale Jihlava mi lhostejná není.

 

 Jak zpětně hodnotíte dobu, kdy jste byl ve vedení města?

 Byla to doba, kdy se spousta rozhodnutí dělala pocitově, protože ještě nebyl zcela "ukotvený" třeba zákon o obcích. Dělali jsme nevyzkoušené věci: první jsme privatizovali městské byty, zvali jsme sem investory ­ například málokdo si umí představit, co diplomatického úsilí stálo dostat sem Bosch. Poté se mantinely obcím zpřísňovaly a dnes naopak samosprávy žijí ve strachu, aby něco neudělaly špatně.

 

 A jak hodnotíte současné vedení města?

 Nemám obavy, že by nějak výrazně selhalo. Nemá to jednoduché, každá doba přináší své problémy a výzvy. Mám obavu, aby se v období štědrých dotací z Evropské unie u nových projektů nezapomínalo na povinné výdaje. Ono je třeba hezké říct, že Základní škola Speciální se rozšíří, ale bude pak v budoucnu ta škola mít i více prostředků na provoz? A druhá věc je opačný extrém ­ aby se vedení města neschovávalo za to, že je krize, a nezdůvodňovalo krizí, že se nebude dělat nic.

 

 Necítíte rozpaky z toho, že jste se nakonec z pravicové ODS dostal až do levicové ČSSD?

 U nás díky dlouhodobé totalitě nebyly rozvinuty tradiční politické strany. Po revoluci vše vznikalo spíše živelně a rozhodování bylo více citové než rozumové. Byl jsem okouzlen Václavem Klausem a jeho myšlenkami. Postupem doby i při osobních kontaktech nadšení opadalo. Začal jsem spíše sázet na praktickou, neideologickou politiku, bez ovlivňování stranickými sekretariáty.

 Obecně si myslím, že odvolávání se na levicovost nebo pravicovost patří do celostátní, ale ne do komunální politiky. Tam je to spíš berlička: když někdo neví, jak své rozhodnutí zdůvodnit, začne se utíkat k ideologii. Anebo si tím jen "natřásá křidýlka", zamává svým voličům politickou vlajkou, aby měli pocit, že on je tu pořád pro ně ­ to je třeba příklad komunistů, kteří jsou vždy proti, když se má zdražit MHD. Já vyznávám spíš praktický přístup a širší konsensus. To asi nejvíc vadilo "ideologům" z ODS, odkud mě trapně vyloučili. Sociálním cítěním jsem se nikdy netajil a nestydím se za něj. V jihlavské ČSSD jsem již dříve měl řadu přátel, zrovna tak jako mám stále mnoho přátel v ODS.

 

 Není v tom ale pragmatismus, změna názoru dle situace?

 Ne, to nemyslím. Každý by samozřejmě měl mít vizi, ale měl by se k ní snažit dojít jednáním, a ne stavěním plotů, třeba mezi koalicí a opozicí. Anebo při hledání technického řešení říct: S tímhle člověkem jednat nebudu. Je třeba se oprostit od osobních sporů. Ideologie by neměla vítězit nad zdravým rozumem.

 

 Vy jste se dokázal oprostit od sporů s náměstkem Radkem Vovsíkem?

 Já s ním už žádné spory nemám. Ano, máme rozdílné názory, ale to je přece normální a potřebné. Je to spíše věcí základní důvěry: že když uděláte rozhodnutí, tak byste neměl mít strach, že váš nejbližší kolega už na vás připravuje trestní oznámení. Rozhádat se s někým je jednoduché, ale obloukem zjistíte, že se vám to brzy negativně vrátí.

 Jan MAZANEC

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
12.04.2010 RozhovoryUvědomme si, že žijeme ve šťastné době

Ekonomický růst byl po revoluci dobrým tažným koněm, dnes bychom měli hledat jiné priority, tvrdí ekonom Tomáš Sedláček, který besedoval v Jihlavě.   Ve svých přednáškách i v knize ...

Komentáře (17)
09.04.2010 RozhovoryStát pošle do regionu 290 milionů na silniční stavby

Náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas zavítal v úterý na Vysočinu a pojmenoval letošní priority státu při podpoře silničních staveb.    Státní i krajské silnice zůstaly po letošní ...

Komentáře (3)
06.04.2010 RozhovoryVelkoberanovský starosta: Obchvat není na pořadu dne!

Ve funkci starosty Velkého Beranova je necelý půlrok.  Přesto Jaroslav Kokejl tvrdí, že po volbách už dál pokračovat nechce.  Měl jste tehdy ještě jako místostarosta vůbec nějakou představu, ...

Komentáře (1)
02.04.2010 RozhovoryZámek se zkusí zaměřit na děti

Také na Státním zámku v Telči začala včera nová sezona. Podle správce zámku Bohumila Norka objekt letošní dlouhou zimu přežil dobře.  Jaké škody konkrétně zima způsobila?   Jsou ...

Komentáře (0)
30.03.2010 RozhovoryKrize ovlivnila i projekty Rotary

  Nejvyšším představitelem Rotary klubů v Česku a na Slovensku bude od července Martin Timr z Českých Budějovic. O víkendu navštívil Jihlavu.   Každý rotariánský guvernér přichází ...

Komentáře (20)
26.03.2010 RozhovoryKubánská velvyslankyně: Nevzdáme to

  Socialismus jsme si vybrali svobodně a nenecháme si ho vzít, řekla mj. v Jihlavě kubánská velvyslankyně B. E. M. Álvarezová.  Do jihlavského sídla KSČM si velvyslankyni Kuby přišlo ve ...

Komentáře (4)
23.03.2010 RozhovoryStarosta Nechvátal: Méně peněz dostali všichni!

Třešťská radnice odmítá financovat seniorský fotbal, podpory mládeže se nezříká.  Obce na Vysočině musí kvůli přetrvávající krizi v ekonomice šetřit. Při sestavování svých rozpočtů ...

Komentáře (0)
19.03.2010 RozhovoryZima divokou zvěř letos vysílila

Letošní průběh zimy dává  zabrat i divoce žijící zvěři. Myslivci se jí proto snaží  život usnadnit  přikrmováním.  Podle slov MVDr. Karla Křena,  člena okresní myslivecké rady ...

Komentáře (0)
16.03.2010 RozhovoryKrátký: Obec se kvůli čistírně zadluží na desítky let

Do roku 2015 by každá obec v ČR měla mít dokončenou čistírnu odpadních vod.   Hodně skepticky přijal rozhodnutí státu realizovat do roku 2015 čistírny odpadních vod (ČOV) i v malých ...

Komentáře (2)
12.03.2010 RozhovoryCukrovka je hlavní příčinou selhání funkce ledvin

Desetina obyvatel v Česku má nějaký typ chronického onemocnění ledvin.   Prevencí a hlavně včasnou diagnostikou mohou lidé podle primáře interního oddělení jihlavské nemocnice MUDr. ...

Komentáře (0)
09.03.2010 RozhovoryChudíková pověsí lyže na hřebík

Vítězkou ankety Sportovec Jihlavska 2009 se stala orientační běžkyně na lyžích Barbora Chudíková.   Na pódiu jste ohlásila ukončení lyžařské kariéry. Neodvoláte ho? Neodvolám. ...

Komentáře (0)
08.03.2010 RozhovoryDražby: Chceme, aby na ně lidé chodili

Reportáž z dražby na jihlavském soudu vzbudila otázky řady čtenářů JL. Přinášíme nyní odpovědi.  Jak se lze o dražbách z exekucí dozvědět, jaká jsou při nich pravidla a řadu dalších ...

Komentáře (7)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net