Jak se v únoru starat o pokojové rostliny? A jak se chystat na jaro? O tom všem minulý týden hovořila redaktorka Českého rozhlasu Region se zahradnicí Ing. Mirkou Paclovou.

 Jak velkou radost mají rostliny na naší zahradě z takovéhoto přívalu sněhu?

 Rostliny na zahradě určitě radost mají, protože je to pro ně fantastická izolace proti všemu chladu a dodává to vláhu v takové té přirozené formě. Tady ten sníh je mokrý, čili půda si z toho nasaje, příliš nemrzne a postupně jak to bude roztávat, tak bude nabírat vláhu, která je neuvěřitelně potřebná a klesá nám.

 Tak aspoň někdo z toho sněhu má radost. Které pokojové rostliny jsou teď v únoru úplně nejkrásnější, obsypané květy?

 Kamélie.

 Kamélie, to je vaše láska, ne?

 Samozřejmě, je to moje láska. Ale opravdu, kamélie jsou nyní fantastické. Je to takový měsíc, kdy vrcholí jejich krása, potřebují ale chladnější prostředí, ideální jsou různé chodby, ložnice, samozřejmě mohou být i v obýváku, ale musí se potom více zalévat a velmi opatrně rosit, na listy, ne do květů.

 Mám pocit, že teď jsou velká móda orchideje, to asi není jednoduché?

 Určitě ne, ale když si vezmete z orchidejí Phalaenopsis, tak je to opravdu orchidej, kterou se může zabývat začátečník, nepotřebuje žádný skleníček a myslím si, že i současná nabídka jak orchidejí, tak i pomůcek k pěstování orchidejí je fantastická. Ohromně se to zlepšilo proti loňskému roku.

 Myslíte, že to zvládne i opravdový začátečník, který v životě doma orchideje nepěstoval?

 Určitě, orchidej Phalaenopsis si troufnu pěstovat i já, jinak se od nich držím zpátky.

 Já jsem někde četla, že orchideje jsou hrozně náročné na světlo a musí se jim svítit přes den.

 No, právě tady u těchto Phalaenopsisů to neplatí, když je máte v běžném interiéru, a ne nikde v nějaké tmavé chodbě. Nedáváme je ovšem na jižní okno, jižní okna jim nesvědčí, potřebují hodně světlé místo, ale nikoliv úpal. Představte si, že to jsou rostliny, které vlastně rostou na různých dřevinách, nerostou v půdě na sluníčku na louce, takže potřebují hodně světla, ale rozptýleného.

 Mohu je dát i na parapet, nad topení ústřední, nebo to nedoporučujete?

 Můžete. Pěstují se i takto, protože v našich bytech je to nejčastější místo, kam se dá květina umístit. Dopřejte jim potom větší vzdušnou vlhkost, dejte jim nějakou misku s vodou nebo nějaké odpařováky okolo a rostliny porostou.

 V zimě se má asi se zálivkou šetřit, je to tak? Nebo už teď můžeme začít zalévat tak, jak zaléváme v letních měsících?

 Určitě ne tak jak v letních měsících. Ale nyní je potřeba už zvýšit zálivku, protože se zvýšila intenzita světla venku, už je i více sluníčka, čili rostliny už mají rychlejší metabolismus, čili více zaléváme. Už teď v únoru začneme pozvolna i přihnojovat.

 I ty kytičky, které ještě nekvetou?

 Už můžeme i ty kytičky, které nekvetou. Samozřejmě v interiéru, když kvetou, tak ty hnojíme hnojivy na kvetení, ale už začneme přidávat i dusíkatá hnojiva typu Start. Je tady celá řada speciálních pokojových hnojiv, takže už začneme. Dáme třeba jenom sníženou dávku, nedáme plnou, určitě ty intervaly budou čtrnáctidenní až třítýdenní, ale už začneme.

 Co takové přesazování v tomto měsíci, doporučujete, nebo ne? Protože já mám doma květinu, která už začíná být taková ošklivá, hlína tam není úplně nejlepší a uvažuji o tom, jestli ji přesadit, nebo počkat.

 Už můžete. Zejména teď, když se blížíme ke konci února, tak určitě ano, dají se přesazovat pokojovky. Začněte od těch, které vypadají nejhůř. Také už se stěhují různé květiny, které třeba byly ve sklepě, začínají se probouzet, je třeba je vytáhnout. Takže se nebojte. Je potřeba použít substrát ­ nabídka je velice dobrá. Můžete si ho vybrat pro rostliny okrasné listem, pro kvetoucí rostliny, pro fialky.

 Takže specialit je na trhu dost. Pojďme se podívat na africké fialky, ty jsou asi v mnoha bytech i v nejrůznějších panelákových, kde nic moc neprospívá. Co udělat, aby mi vykvetly?

 Africké fialky právě teď mají to období, kdy kvetou a určitě potřebují hnojit. Máme vynikající tekuté hnojivo na africké fialky, kvetou po něm divoce. Africká fialka nemá ráda, když stojí ve vodě. To je příčinou mnoha chátrajících fialek, že jsou přelité anebo zůstávají stát v misce s vodou, pak jim odhnijí lístky. Nebojte se ji oštípat, až třeba zůstane jen sám vrcholek. Když vypadá opravdu bídně, vyštípněte všechny vadné lístky. Nedávejte je na jižní okno, jakmile na ni dopadají sluneční paprsky, dělají se skvrny, je pak taková světle zelená, neduživá.

 Které květiny byste ještě doporučila teď ostříhat, aby krásně obrazily?

 Asi muškáty. Protože mnozí máme všelijaké vonné muškáty, anglické muškáty, které byly v podstatě celou zimu na oknech, nespaly ve sklepě, tak zastříhnout, zaštípnout, aby rozkošatěly.

  Jak to mám udělat, aby mi nezahynuly? Dá se popsat místo, kde mám muškát konkrétně zaštípnout?

 U muškátu je to trošičku složité to takto nevizuálně říct. Ale můžete nehtíčky zaštípnout jen samotný koneček, když není příliš bujný. A jestli je opravdu bujný, vyčouhlý, neduživý, tak mu nechte asi tři centimetry od spodku a klidně ho radikálně seřízněte. Správně byste se měli trefit do poloviny mezery mezi jedním lístkem a druhým lístkem, mezi růstová očka. Jestli se netrefíte, rostlina si pomůže a pak uvidíte, že tam nahoře zůstalo něco zaschlého, co je špatně, tak to potom opatrně odstřihněte.

 Pojďme se podívat na květiny, které kvetly třeba o Vánocích, vánoční kaktus, vánoční hvězda, co s nimi teď?

 Pro vánoční kaktus je teď důležité, jestli je po odkvětu, vyčistit rostlinu od zbytku květů. Má­li nějaké ty konečné články šeredné, zaschlé, tak zase odštípnout a zmenšit zálivku, to je pro vánoční kaktus teď důležité. Nepřelévat ho.

 Dostala jsem orchidej, jak dlouho ji mohu nechat v původním květináči a proč mají fialky svěšené listy, je to přelitím?

 Fialky ano ­ nejčastěji je to přelitím. A orchidej nechte úplně klidně v tom květináči, ve kterém jste ji dostala. Přesazuje se nejdřív po odkvětu, ale klidně ji můžete přesadit až další rok. U orchidejí zdaleka není tak důležité, jaký mají substrát, ve kterém rostou, ten je hodně podpůrný a výživa se dává v zálivce a hnojivu. U mnohých orchidejí je důležité, aby byl květináč průsvitný. Potřebují světlo ke kořenům.

 Které bylinky teď nejlépe prospívají na okenních parapetech? Abychom si doplnili vitamíny.

 Klasikou je pažitka. Začínáme rychlit pažitku, můžeme tam mít všelijaké bazalky. Řeřicha, zase jenom výsevy na vatičku anebo si uděláme už mladý porost řeřichy. Potom samozřejmě postaru petržel, celer, výborně cibule, stačí ji dát na sklenici s vodou, nic dalšího nepotřebuje a vyžene nám mladé výhony. A já bych měla ještě jeden typ ­ stevii.

 Ta speciální bylinka chutná jako cukr.

 Ano, jmenuje se přímo stevie sladká. Občas se dostane jako sazenice nebo jako bylinka. No a teď máme jedinečnou možnost, konečně jsou semínka. Můžeme si ji vyset.

 Je moc náročná?

 Není. Je jen důležité ji vyset mělce, jako všechny možné další záležitosti, které teď sejeme, hluboko ji neutápět v půdě. Potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost, jako všechny rostlinky, které nyní vyséváme. Na povrch výsevného substrátu malinko zatlačit, udržovat třeba pod nějakým tím skleníčkem, pokličkou nebo dát na to fólii, aby se tam držela vysoká vzdušná vlhkost. Musíme mít trpělivost, až vyklíčí zhruba dva pravé lístky a dá se chytnout do ruky, tak ji potom opatrně podebereme a přesadíme do nějakého většího květináčku, říká se tomu zahradnicky, že přepichujeme.

 Jak dlouho bude trvat, než ji budeme moci sklidit a osladit si s ní třeba kávu? 

 To určitě nebude příští rok. Rostlinky jak zakoření, tak poměrně rychle přirůstají a když ji radikálně nebudeme řezat celou a budeme si brát jenom lístečky, tak určitě už před prázdninami. Dejme tomu konec května, června, už ji určitě vyzkoušíme.

 Jak si s ní sladíme? Opravdu uloupnu ten lísteček a dám si ho třeba do čaje?

 Je to tak nejjednodušší. Uloupnout lísteček a dát ho do čaje. Samozřejmě také se dá počkat, až bylinka naroste, pak se sestřihne stejně jako ostatní bylinky, ve svazečku se usuší, rozdrtí se a tím práškem se sladí.

 Může sladit stevií i cukrovkář?

 Ano, je to určeno pro diabetiky.

 Dají se sehnat sazenice nejrůznějších bylin v zahradnictví a nebo kde lze koupit například ostropestřec, šalvěj nebo řepík?

 Ostropestřec je jedna z bylin, která se musí doma vypěstovat ze semene. Má kůlovitý kořen a velmi nerada se přesazuje. Takže semena vyset na zahradě, je to v podstatě bodlák, nebojte se, ten vydrží všechno. Spíš budete mít problém, že někdy potom zaplevelí pozemek. Řepík ten se také velmi málo vyskytuje jako sazenice. Šalvějí je bohatá nabídka, i různě zbarvených listů. Ale ze všech těchto bylinek jsou normálně k dispozici semínka, řepík má jemné semínko, podobně jako majoránka, vyset na povrch, ale nebojte se, vyklíčí.

 Která rostlina je rostlinou měsíce února?

 Rostlinou měsíce je vrba bílá a její příbuzné. (Viz článek v Jihlavských listech z 20. února ­ pozn. red.) Vrby už se nám ohlašují, protože se tak nějak připravují kočičky. Je to neuvěřitelně vitální rostlina, trošku jsme se ji báli dávat do zahrad, protože ji známe z břehů rybníků. Je to poměrně mohutná rostlina, ale nemusíme se bát, protože má celou řadu odolných kultivarů, které jsou subtilnější, a můžeme si je přinést do zahrady, a mají ještě jednu úžasnou vlastnost, různě zbarvené větve.

 Takže se určitě hodí potom k různému aranžování.

 Ano, dají se využít pruty. I na zahradě nám to udělá parádu, zejména si ji představte teď. Takové ty oranžové, červené, to například má kultivar Chermesina, Vitellina, ta má žluté větve, takové hodně jedovaté, no a máme tady i převislé vrby, někdy se jim říká smuteční. Klasika je vrba bílá Tristis, to už z toho názvu vidíme ten smutek, převislá, ale báječně se kříží s různými dalšími vrbami a máme tady potom i nádherné zkroucené kultivary, které se jmenují Tortuosa, ty jsou odvozeny od japonských vrb a jsou to opravdu nádherné exempláře, zejména v tuto dobu, pokud nejsou nezalistěny.

 I ty se dají sehnat právě v těch menších kultivarech?

 Určitě, tam to všechno závisí na roubování. Roubuje se na kmínek. Mezi vrbičkami určitě najdete i vrby, které jsou vyloženě určeny do nádob i do větších květináčů. A další věc ­ vrba bílá má ráda vlhko, ale je poměrně tolerantní, takže když ji budete mít i na nějakém ne podmáčeném místě, sušším, tak vám pořád dobře poroste. Samozřejmě, nedáte ji na skalku.

  Doporučovala byste spíš zastíněné místo? Pokud mám takovou tu klasickou zahradu, kde není nějaké vlhčí místo, třeba jezírko?

 Do vyloženého stínu bych tu vrbu nedávala. Abychom ji nedali někam za boudu do stínu, protože potřebuje vzdušný prostor, potřebuje i sluníčko, ale jenom aby to nebylo na místě, kde je mělká půda a je neuvěřitelně zahřívaná.

 Co mám dělat s živým vánočním stromkem, pořád ho mám v garáži, kdy už bude moci na zahradu?

 No, teď budete muset asi chvíli počkat, slibují nám mrazy kolem dvaceti stupňů. Takže zatím pomalinku otužovat, můžete tam udělat nějaký průvan v té garáži a hlavně zalévat, aby mu nepřeschly kořeny, a až odezní mrazy, tak potom ho můžete dát ven, jestli už není narašený. Záleží, jaké má konce větévek, jsou­li zde světle zelené výhonečky, tak musíte fakt počkat až do jara, někdy do března. Jestli není narašený a oteplí se, tak ho pořádně zabalte do nějaké agrotextilie a postupně ho dávejte třeba přes den ven, navečer ho schovejte do garáže, otužujte ho a v březnu může být venku.

 Petra EMMEROVÁ

Diskuze k článku