Redaktorka Českého rozhlasu Region minulý týden hovořila s náměstkyní primátora Jihlavy a akademickou malířkou Irenou Wagnerovou na téma chystané výstavy Pabla Picassa v Jihlavě.

 Na podzim by měla Jihlava hostit vzácnou výstavu, měly by se tady objevit vzácné obrazy, originály od Pabla Picassa. Proč zrovna tento španělský malíř a ne jiný?

 Protože v našem partnerském městě Heidenheim v místním Kunstmuzeu mají právě Pabla Picassa ve svých sbírkách.

  A vás ta sbírka nadchla?

 Nás nadchla při první návštěvě tohoto města, když pro nás německá strana připravovala program, tak se tamní politici ptali na nové složení zdejší radnice a pan primátor tehdy řekl, že ve vedení je malířka, a oni tím pádem zařadili návštěvu muzea a radnice.

  Vy jste se do té sbírky zamilovala a řekla jste si, že by bylo dobré, kdyby i Jihlavané a lidé z okolí toto viděli.

 Ano, a navíc je to sbírka poněkud neobvyklá, protože v ní nejsou obrazy, ale jsou to převážně grafiky, kresby a plakáty.

  Jak dlouho už na chystání výstavy pracujete?

 Práce je už takřka roční, a to zejména kvůli tomu, že jsme museli skutečně vyjednávat možnosti zapůjčení, místo, kde by obrazy byly vystaveny, ale poslední půlrok jsme skutečně intenzivně pracovali, jednak na rekonstrukci Domu Gustava Mahlera, kde by podle německé strany, což bylo jejich přáním, výstava měla proběhnout, a také na vypracování projektu žádosti o grant na Ministerstvo kultury.

 Čili je to váš denní chléb, dá se říci?

 Ano.

  Říkala jste rok a půl roku už intenzivní práce, zmínila jste prostory, já jsem někde četla, že jste říkala, že byste si přála Dům Gustava Mahlera, aby výstava proběhla právě tam.

 Pan Burgmeister Domberg se přijel podívat na tento prostor při otevření, při výstavě pana Vladimíra France a shledal tento prostor velmi vhodný. Musíme udělat ještě nějaké úpravy, protože tato sbírka vyžaduje tlumené osvětlení, a to osvětlení nepřímé, to znamená, že to nesmí být denní osvětlení, takže budeme muset zatemnit okna, nakoupit nové reflektory a taky zabezpečení, protože dům nebyl zabezpečen. Na samotné konání výstavy budeme najímat bezpečností agenturu, která nám bude objekt chránit.

 Čili to bude několik pancéřových dveří a za tím bude ještě ochranka, než se dostaneme na výstavu.

 No, hlavně by dům neměl být příliš dostupný pro eventuálního lapku.

 To je jasné, protože se o tom bude určitě hodně mluvit a kořist by byla bez nějakého hlídání velmi snadná. Co třeba vlhkost v Domě Gustava Mahlera, ta odpovídá?

 Vlhkost trápí většinu domů v centru Jihlavy, nicméně v patře, kde výstava bude, tak vlhkost už je naprosto standardní.

 Jsou tam nějaké měřáky, které to měří?

 Samozřejmě, celou dobu budou nainstalovány měřáky vzduchu, vlhka, teploty a samozřejmě už to zmiňované osvětlení.

 Co bylo na životě Pabla Picassa zajímavé, kromě toho že žil dlouho, dožil se téměř 91 let.

 Kromě pestrého osobního života, tak pro mě jako pro umělce je především výjimečná jeho kreativita. Ten člověk snad tvořil i ve spaní, protože počet jeho děl jde do statisíců.

 Ano, 100 tisíc rytin a tisků, 13 a půl tisíce obrazů a skic, a tak dále, takže nepil, nejedl, jenom tvořil.

 Ale hlavně neobyčejně velká rozsáhlost a témata, která on za svůj život vytvořil. Kromě perfektních kreseb, samozřejmě spousty obrazů, keramiky, objekty sochařské, ilustrace a plakáty, to je skutečně dílo, které je výjimečné a které, troufám si říct, pro mě, tohoto umělce staví na jedno z čelních míst vůbec.

 Nesmírně zajímavé je to, že on v každém tvůrčím období došel do určitého stadia, kdy se dá mluvit o vrcholu, ale on okamžitě, když dosáhl na ten top, pustil se s obrovskou vervou do úplně jiného stylu, do jiné barevnosti a úplně jiného tématu, což si myslím, že spousta dnešních umělců neumí, protože pokud se úspěšně v něčem angažují, tak u toho tématu a stylu zůstávají až do konce svých sil. Toto je právě na tvorbě Pabla Picassa to výjimečné.

 Vždycky, když se dostal na ten top, tak se změnilo něco i v jeho soukromém životě, za tím byla skoro vždycky žena, nová inspirace.

 Pablo Picasso, samozřejmě Španěl, milovník žen, člověk, který byl velmi živočišný a je pravda, že takřka každé výtvarné období v jeho životě bylo poznamenáno tím, že byl okouzlen novou ženou. Takže tady ta žena jako inspirace je skutečně obdivuhodná.

 Naštěstí to bylo jenom období, kdyby to bylo u každého obrazu a skici, tak to by opravdu už byl Pablo Picasso přeborník. Když se na to ale podíváme z toho běžného ženského života, my ho obdivujeme jako ženy, ale chtěla byste mít takového muže doma jako partnera?

 Já si myslím, že každý člověk samozřejmě žárlí na svého partnera, ale jsou okamžiky, kdy ta výjimečnost, pokud je to skutečně člověk, který je velice nadaný a je vidět, že jeho dílo je čím dál lepší, tak asi tady ano. Ale je pravda, že já bych ho nechtěla.

 Proč se kvůli jedné výstavě musí tak nákladným způsobem upravovat Dům Gustava Mahlera? Vždyť všechny parametry pro tuto výstavu splňuje jihlavská galerie. Nebylo by rozumnější výstavu instalovat tam a prostředky, které budou k dispozici, utratit smysluplněji?

 Nás úpravy Domu Gustava Mahlera nestály tolik a rozhodně nebyly dělány kvůli výstavě Pabla Picassa. Dům se rekonstruoval proto, aby fungoval a fungoval podle původních záměrů radnice. A to jako místo, které hodnotně, naprosto bez precedentů, představuje Gustava Mahlera. Na tuto výstavu Pabla Picassa rozhodně nebyly vynaloženy příliš velké náklady.

 A kdyby to bylo v té oblastní galerii, taky by se musela zakoupit nová světla?

 Obávám se ale, že německá strana si přímo vyžádala Dům Gustava Mahlera, protože pro ně ten dům je takovým symbolem setkávání se s německou kulturou.

 Mluvily jsme o tom, že tady bude několik děl Pabla Picassa, taky jsme říkaly, kolik toho všeho vytvořil. Vůbec, jak z takového množství vyberete ta správná díla nebo to, co se vám líbí, abyste tu vystavili?

 My jsme od pana doktora Hirnera, což je ředitel Heidenhaimského Kunstmuzea, dostali katalogy, kde jsou všechna díla, která jsou k dispozici. Sami si můžeme vybrat, ale pan ředitel nám bude dělat kurátora. To znamená, že díla, která my si vybereme, on potom buďto doplní, nebo vyřadí tak, aby celá kolekce, kterou budeme mít zapůjčenou, měla nějaký smysl.

 Nějakou logiku, nějaké téma...

 Ano. Výjimečnost této sbírky tkví v tom, že představuje především tvorbu Pabla Picassa, která se týká toréros, býčích zápasů. On samozřejmě jako Španěl býčí zápasy miloval a inspiroval se jimi takřka po celý život. My budeme mít možnost právě vidět krásné grafické práce, lepty, suché jehly, ale i kresby, které se týkají přímo býčích zápasů, ale pak také práce, které budou býčími zápasy inspirovány.

 Budou to věci, které mají takový mytologický nádech a kde hlavní postavou, která na těch grafikách je, je po~stava Minotaura. Sám Picasso se rád stylizoval do postavy Minotaura, když dobýval další svoji lásku. Takže tato díla si vybereme s pomocí pana ředitele Hirnera, tak aby byla představena kolekce logicky. A ta díla, kterých bude 30 až 40, budou doplněna plakáty, které Pablo Picasso dělal právě na toto téma. Zase se budou týkat býčích zápasů a výstav, které on na toto téma měl.

 Jakým způsobem bude zajištěna ochrana, protože to je jistě vzácná výstava a musí být nějakým způsobem zajištěná? My už jsme naznačili, že to bude zabezpečené, že tam bude najatá agentura, ale co ještě dalšího chystáte?

 Já musím říci, že kromě zabezpečení, které bude přímo na místě, bude celou výstavu doprovázet bezpečný převoz, který si zabezpečí německá firma. Naše agentura ji zabezpečí přímo na místě, to bude v naší gesci. Je to výstava, která je zapůjčená zdarma, takže to je obrovské plus. Je to skutečně z německé strany velký výraz vstřícnosti.

 Když se přijdu podívat, čekají mě nějaká speciální opatření? Jestli projdu nějakým vstupem, kde mě budou nějakou mašinkou kontrolovat?

 Samozřejmě, že ne. Do těchto galerií je všude ve světě běžné, že se nesmí s velkými taškami, s baťohy, ale že bychom vykonávali osobní prohlídku návštěvníků, to ne.

 Ale ve dne v noci tam bude ostraha.

 Ano, bude to elektronicky zabezpečeno a samozřejmě uvidíme podle zájmu lidí, zda bude i pracovník bezpečnostní firmy přítomen. Myslím si, že tady ano.

 Jak si představit převoz děl? Obrazy nebo grafika se sundají ze stěn, potom se to nějak zabalí, ošetří, natře, aby se s tím nic nestalo?

 Ano, samozřejmě odborní pracovníci heidenheinského muzea tyto grafiky a obrazy připraví pro převoz, takže to samotné balení bude zhruba stát dva tisíce eur, což je samozřejmě nákladné.

 A v čem to bude zabalené, v nějakém papíru?

 Myslím si, že používají takové ty bublinkové fólie a samozřejmě většina těch prací je zarámovaná, takže proti rozbití skla... tady nejsem takový odborník, ale určitě to bude zabezpečeno tak, aby při přepravě nedošlo k poškození. My už si tady sami díla nainstalujeme. Pan ředitel Hirner bude účasten vernisáži, bude mít i krátký projev při zahájení a samotnou výstavu doplníme propagačními materiály a suvenýry, kdy jednáme s francouzskou stranou, protože francouzská muzea mají na toto monopol, takže pro nás bude jednoduší všechny upomínkové předměty a suvenýry nakoupit tak, abychom nemuseli nic vytvářet a platit vysoké částky.

 Obrazy pojedou autem nebo poletí letadlem?

 Myslím, že pojedou autem.

 Autem, pěkně opatrně po D1. Tam to dost skáče, aby se něco nestalo na závěr.

 Po německé straně to půjde dobře, ale v té české budou muset s větší opatrností.

 Asi se o tom nebude moc mluvit, když obrazy pojedou, aby případní lapkové se nechytili.

 Já si myslím, že německá strana v tomto má velké zkušenosti. Takže si myslím, že budou dobře připraveni.

 Ještě bychom mohli na závěr zmínit přesné datum a jestli třeba bude nějaká doprovodná akce, která se k tomu přímo bude vázat?

 Výstava by měla začít v první polovině září a měla by trvat osm týdnů. Zatím konkrétní datum vernisáže nemáme stanoveno. Ale termín už máme s německou stranou dohodnut. Takže po osm týdnů budou moci návštěvníci tato díla zhlédnout a my jsme v rámci těch půlročních intenzivních příprav jednali s pražským divadlem Ungelt a měla by tady hostovat paní Vilma Cibulková s panem Kňažkem ve hře Picasso. Nakonec jsme se dohodli, protože už nyní jsme bombardováni velkým zájmem, že budou hostovat na velké scéně Horáckého divadla, i když je to komorní představení, ale po dvě představení po sobě bychom rádi uspokojili co největší počet diváků.

 Tereza STÝBLOVÁ

(Autorka je redaktorkou Českého rozhlasu Region)

Diskuze k článku