JIHLAVA - ­ Zimní období s sebou přináší zasněžené nebo dokonce namrzlé vozovky. V zimě to na silnicích klouže a tomu je zapotřebí přizpůsobit styl jízdy.

 Jaké zásady bychom měli na silnicích v zimě dodržovat, abychom sebe ani ostatní účastníky nedostali do zbytečné kolize? To byla jedna z otázek pro ing. Antonína Heraleckého, odborníka na výuku bezpečné jízdy z Vyšší policejní školy MV v Jihlavě:

 "Odpovědět na otázku, jak mají řidiči v zimě jezdit, není vůbec jednoduché. Je to stejné, jako když se dítě učí chodit. Buď na to člověk přijde sám, nebo mu v tom někdo pomůže. Určitě to nějakou dobu trvá. Ani chodit se dítě nenaučí okamžitě. To stejné platí pro jízdu ve specifických podmínkách zimního období. Žádný řidič neumí ihned zvládat smyk, správně brzdit, rozjíždět a vyhýbat se ­ to všechno se musí někde naučit. A to buď v autoškole ve speciálních kurzech, což bývá často nedostatečné, nebo především praxí. Uplynulé dvě zimy byly velmi mírné. Řidiči se nesetkávali tak často s tím, že by museli jezdit na sněhu nebo na náledí."

 Co byste poradil řidičům, kteří se v zimě bojí jezdit?

 "Řidiči, kteří mají malé zkušenosti nebo ti, kteří jsou ve stresu z toho, že budou muset v zimě vyjet, tak těm bych doporučil, aby doopravdy nevyjížděli. Ale jestliže řidič ví, že bude muset i v těchto ztížených zimních podmínkách vyjet, měl by mít své vozidlo pečlivě připravené na zimní provoz a také si uvědomit, jaké jsou jeho řidičské zkušenosti s tímto vozidlem."

 Mezi nejčastějšími příčinami dopravních nehod v zimním období bývá způsob jízdy, kdy řidič dostal smyk, který nezvládl a havaroval. Existuje nějaký recept, jak zvládnout smyk?

 "Neexistuje univerzální jednoduchý recept, jak zvládnout případný smyk. Každý smyk je jiný a má své zákonitosti. Musíme si především uvědomit, kdy ho dostáváme a hlavně při jaké činnosti. Smyk není fenomén jenom jízdy na zasněžené nebo kluzké silnici v zimě, ale může vzniknout i v ostatních ročních obdobích.

 Vzniká také vlivem defektu pneumatiky na přední nebo zadní nápravě, rychlým projetím zatáčky nebo nesprávným způsobem brzdění, zvláště u vozidel, která ještě nejsou vybavena systémem ABS.

 Všechno závisí na tom, jaký je momentální vztah mezi pneumatikou a vozovkou. Jestli se nám vozidlo udrží na vozovce nebo neudrží, nebo jestli se jen částečně udrží. Proto se někdy uvádí, že vozidlo dostalo přetáčivý smyk nebo nedotáčivý smyk, nebo že dostalo smyk na všechna čtyři kola."

 A jak tedy takový smyk vyrovnat, abychom se na silnici udrželi?

 "Musíme vědět, jaké má vozidlo vlastnosti a jak ho máme ovládat, abychom uvedené smyky vůbec nedostali. Snažíme se smyku vyhnout, musíme předvídat, citlivě ovládat vozidlo, jet s velkou rezervou v rozestupech i v rychlosti, abychom měli dostatek času se vyhnout nebo zabrzdit bez ohrožení sebe a ostatních účastníků provozu.

 Je to rada, která asi nestačí, protože může v praxi nastat situace, že i velice zkušený řidič neodhadne rychlost, dostane defekt nebo do něj může někdo malinko najet a do smyku ho bez jeho přičinění dostat.

 I tak se musí se smykem vypořádat. Je potřeba si uvědomit, z jaké příčiny smyk nastal a pak řešit, co s ním. To se ale nenaučíme jenom z příruček jak zvládat smyk, ale hlavně výcvikem a určitou řidičskou praxí a zkušeností. Smyk v zimě můžeme na silnici dostat v jakékoliv situaci ­ při rozjíždění a zrychlování, při brzdění, při vyhýbání nebo při průjezdu zatáčkou."

 Lze tedy shrnout nějaké "teoretické" rady, co v takových případech dělat?

 "Jednou z hlavních zásad je vyvarovat se prudkého náhlého sešlapování brzdového nebo akceleračního pedálu, trhavých a rychlých pohybů volantem. Při smyku vozidla v zatáčce záleží na tom, s jakým typem vozidla jsme smyk dostali.

 Například u typicky neotáčivých smyků vozidel s předním pohonem se automobil sune dopředu a na otáčení volantem nereaguje. Je tedy nutné zvolna povolit plynový pedál a vyšlápnout spojku. Tím se odpojí hnací moment motoru a zabrání se tomu, aby síla motoru ještě více zhoršovala průběh smyku, případně zhasnutí motoru. Zvětšením poloměru zatáčky by přední kola měla mít snahu se chytit a udržet se, a tím umožnit korekci směru jízdy.

 U automobilů s pohonem zadních kol bývá smyk často přetáčivý, to znamená, že jde více do smyku zadní náprava. Pak je nutné v první fázi citlivě ubrat plyn, případně sešlápnout spojku a vhodně otáčet volantem na stranu, kam jde záď vozidla, a tím se snažit vozidlo dostat do původního směru.

 Ve stejné situaci u vozidel s předním náhonem můžeme ještě v okamžiku, když se vozidlo začne narovnávat do původního směru jízdy a spojka je v záběru, citlivě přidat plyn tak, aby se vozidlo nerozhoupalo a následné smyky byly menší. Vše ale záleží na momentálních adhezních podmínkách. Každý smyk je tedy jiný a nemáme tolik prostoru, abychom mohli všechny situace popsat."

 A jak naložit se smykem při rozjezdu nebo jízdě v klesání a stoupání?

 "Při rozjezdu na kluzké a zasněžené ujeté vozovce řidiči často chybují. Nejčastější smyky dostává řidič špatným bržděním, chybným odřazováním, rychlým povolením spojky s přebytkem výkonu motoru. Pokud se při rozjezdu protáčejí kola, zkuste se rozjet na druhý stupeň s citlivým povolováním spojky a s menším plynem. Jestliže se protáčí jenom jedno kolo hnací nápravy a nemáme uzávěrku diferenciálu, přibrzděte si hnací nápravu a současně se snažte citlivě rozjet, jako u prokluzu obou kol.

 Jestliže máme přední pohon a parkovací brzdu má vozidlo na zadní nápravu, pak musíme levou nohou ovládat plyn a pravou nohou současně brzdu a plyn, což vyžaduje zase určitý cvik. Někdy řidič dokonce musí povolováním a sešlapováním spojky rozhoupat vozidlo tak, aby se ze zaparkovaného místa ve vrstvě sněhu dostal.

 Při jízdě do zasněženého kopce se snažte jet na vyšší rychlostní stupeň s mírně podtočeným motorem bez dalšího řazení. Díky tomu se na kola přenáší méně točivého momentu a tolik neprokluzují. Je vhodné využívat i setrvačnosti vozidla.

 Jakmile se vozidlo v kopci úplně zastaví, nastává problém s rozjezdem a často je výhodnější opatrně couvnout a znovu se pokusit kopec vyjet. Velký pozor musíme dát na zhasnutí motoru. Po úplném zastavení vozidla už většinou uklouzaný kopec bez cizí pomoci, sněhových řetězů či pohonu všech čtyř kol nevyjedeme."

 Na co bychom si měli dát pozor při jízdě z kopce?

 "Při jízdě z kopce naopak můžeme využívat brzdění motorem se stabilně zařazenou vhodnou rychlostí už na začátku klesání a občas jemným přibrzděním snižovat rychlost vozidla. Motor ale brzdí pouze poháněná kola a účinnost brzdění musí být adekvátní adhezním podmínkám.

 Když jedeme po extrémně kluzkém povrchu, musíme počítat s tím, že brzdění motorem nám může hnací nápravu přebrzdit a dostat ji do smyku. Doporučoval bych řidičům, aby měli zařazený vyšší rychlostní stupeň, než by měli při jízdě za běžných klimatických podmínek. Na sněhu a náledí je potřeba s brzdovým pedálem zacházet velice opatrně."

 Jak se máme v zimě chovat při předjíždění?

 "Obecně lze říci, že v zimním období bychom měli předjíždět co možná nejméně a velmi opatrně. Musíme dodržovat větší vzdálenosti mezi vozidly. Při předjíždění bychom měli všechny manévry provádět včas, s určitým předstihem, v dostatečné vzdálenosti a vždy s upozorněním řidiče předjížděného vozidla o započetí manévru. To stejné platí při zařazování se před předjížděné vozidlo. Přece jen se může stát, že předjíždějící nebo předjížděný řidič dostane smyk a pak by mohlo dojít k okamžité kolizi s předjížděným vozidlem."

 Co byste doporučil řidičům, aby před zimními cestami měli určitě ve svém autě?

 "Nebudu se zmiňovat o povinné výbavě vozidla ­ tu ukládá řidiči zákon. Ale osobně bych doporučoval, aby v zimním období měli řidiči v autě sněhové řetězy, lopatu upravenou tak, aby se nám vešla do kufru vozidla.

Diskuze k článku