VĚTRNÝ JENÍKOV - Na konferenci o zemědělství v souvislosti s Evropskou unií, kde mj. předseda KDU-ČSL Jiří Čunek oživil myšlenku spojení ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva zemědělství v ministerstvo venkova, vystoupil i ministr a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda.

 Zemědělci často kritizují Evropskou unii a mají pocit, že jim v ní vláda nevyjednává dobré podmínky. Je to oprávněná kritika?

 "Ono je hezké si pěkně namalovat, čeho všeho chceme jako Česko ve Společné zemědělské politice dosáhnout. Ale v Unii dosáhnete cíle jedině tehdy, když máte spojence. My se tedy teď především musíme starat o to, abychom definovali ty požadavky, pro které získáme spojence - nejlépe aspoň jednu z velkých zemí. Jinak jen malujeme modré z nebe, a pak budeme nadávat na EU, že nás poškozuje."

 Dobře, ale třeba Francouzi nebo Poláci se podle všeho pro své zemědělce snaží vydobýt víc.

 "Ano, konzervativní francouzský venkov má dnes největší výhrady proti EU a nechce změnu Společné zemědělské politiky. Ovšem Francouzi už dnes přidávají globální pohled. Říkají, že není potřeba udržet zemědělství jednotlivých států, ale udržet celkové evropské zemědělství, aby obstálo v konkurencí s Čínou, Kanadou nebo Latinskou Amerikou.

 Jakmile se evropské státy začnou fackovat o výše dotací, usoutěží se mezi sebou. A pak už bude stačit otevřít třeba lodě plné rýže kotvící v Hamburku, a budeme se všichni divit, kolik potravin ze světa zahltí Evropu, a už to nezastavíme.

 To byl podle mě omyl zakladatelů EU, že Evropa musí být zemědělsky soběstačná. Nemusí. Musí pouze chránit své zemědělství tím, že bude dávat lidem motivaci k životu na venkově, aby tam našli práci a udržovali krajinu."

 Jakou má Česko pozici v EU při vyjednávání o zemědělské politice?

 "Moc dobrou ne. Jsme považováni za nedůvěryhodné. Třeba kvůli tomu, že podle některých diplomatů je Česko nyní největším nebezpečím pro úspěšnou ratifikaci lisabonské smlouvy. Diplomaté se diví a říkají: "Budete předsedat Unii, ale jak vám teď máme věřit v zemědělské politice, když jsme vám nemohli věřit při ratifikaci lisabonské smlouvy?"

 Vy jste zde také kritizoval tzv. transformační zákon, navržený nyní ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Proč?

 "Návrh slibuje řešení, které restituentům nepomůže, naruší stávající vlastnické vztahy a vyvolá další soudy. Kde byla vůle restituční nároky vypořádat, tam už k vypořádání došlo. A kde to nešlo, tam stejně musí proběhnout soud.

 Návrh navíc rozšiřuje okruh povinných osob (těch, které by měly vypořádávat), a to za podmínky, že tyto osoby majetek získaly tím, že chtěly poškodit další věřitele nebo že chtěly zkomplikovat možnost uspokojení pohledávek. Takže řešení je komplikované a navíc by narazilo na Ústavu. Ti, kteří dnes drží majetek, budou argumentovat tím, že ho získali v souladu se zákonem."

 Zde na Vysočině se objevil případ, kdy holandská firma za pomoci české skupuje půdu a nabízí větší nájem. Někteří sedláci se toho obávají a diví se, proč tomu nejde zabránit.

 "Devizový cizinec ze států EU může nabýt českou půdu, ale po splnění určitých kritérií: například na ní prokazatelně musí dlouhodobě hospodařit ­ je tam lhůta 36 měsíců. Ale pořád tu platí ochrana půdy proti spekulativním nákupům a prodejům. Pokud nějaká instituce (včetně Pozemkového fondu) prodává půdu nastrčeným bílým koňům, u kterých se ví, že to předají někomu jinému, tak se obchází smysl a účel zákona."

Jan Mazanec

Diskuze k článku