Hokejový útočník Michal Důras byl svého času pro Duklu neperspektivní, jenomže čas ukázal, jak moc se bývalé klubové vedení mýlilo.

 Jihlavský rodák a odchovanec zazářil v loňském ročníku extraligy jako málokdo, když pronikl mezi desítku nejproduktivnějších hráčů základní části a tuto metu atakoval i ve střelcích.

 Nabízí se otázka, jak je vůbec možné, že talentovaného forwarda, který válel za brněnský Ytong například po boku Martina Havláta, nechala Jihlava v klidu odejít. "Nepadli jsme si do oka, nešlo to dohromady," přiznal Důras v rozhovoru pro JL.

Straka? Normální hráč

 Máte po dovolené. Jste řádně odpočinutý a nažhavený na návrat na led?

 Už ano. V pondělí dopoledne (rozhovor vznikal minulý pátek - pozn. red.) nám to začíná, pomalu se chystám.

 Počítáte s tlakem, kterému budete vystaven po loňské sezoně, kdy jste skončil sedmý v kanadském bodování základní části extraligy, respektive jedenáctý mezi střelci?

 Určitě s tím počítám. Pod tlakem jsem byl už od půlky minulé sezony, kdy se ode mě čekaly góly a body. Stejné to bude i letos, já se na to těším. Doufám, že mi trenér poskytne na ledě tolik prostoru, abych mohl výkony zopakovat.

 Fanoušci Plzně vás berou jako novou týmovou hvězdu. Pozorujete zvýšený zájem?

 Abych řekl pravdu, ani ne. Samozřejmě jsem rád, že mě tak berou, ale že bych pozoroval opravdu zvýšený zájem, to ne.

 Novým generálním manažerem HC Lasselsberger, a zároveň posilou na ledě, bude Martin Straka. Těšíte se na vzájemnou spolupráci?

 Těším se moc. S Martinem jsem hrál už během výluky v NHL (sezona 2004/2005 - pozn. red.), takže se známe. Věřím, že jeho příchod pozvedne mužstvo o trochu výš.

 Berete Straku v kabině jako normálního spoluhráče, nebo se před ním máte s ostatními hokejisty na pozoru, když je to šéf...?

 Ne, myslím si, že ne. Budeme ho brát jako normálního hráče. Co jsem četl jeho vyjádření, tak i on chce být hlavně hráčem.

 Zpět k minulému ročníku. V juniorech jste platil za obávaného kanonýra, ovšem na seniorské úrovni naplno prorazil až loni. Čím to?

 Hraju za Plzeň, která měla vždy nabitý kádr. Přicházela zvučná jména, tudíž prostor nebyl takový, jaký bych potřeboval. Až s příchodem trenéra Marka Sýkory tři roky zpátky to začalo být lepší. Dal jsem deset gólů, potom jedenáct a říkal si, že je to dobré. No a loni mi dal Jiří Kučera dostatek prostoru. Myslím si, že jsem mu důvěru vrátil.

 A nemohlo to být i změnou přípravy? Přidával jste si tréninkové dávky na suchu i ledě?

 Určitě. Chtěl jsem dokázat, že umím branky střílet a připravovat i v extralize.

 S jakými osobními cíli jdete do přípravy, respektive celé nové sezony?

 Hlavně musím dobře potrénovat. Zápasy půjdou v rychlém sledu, člověk potřebuje nabrat fyzičku na bruslích. Dále bych se chtěl dostat, stejně jako loni, do určité herní pohody. Příprava je dost důležitá pro hráče i jeho psychiku. Když se mu daří v přípravě, přenese to do dalších zápasů.

 A počítám, že budete chtít pomoci klubu k výraznému úspěchu v play-off, který by si Plzeň, už kvůli dobrým fanouškům, zasloužila...

 Máte pravdu. Už je to několik let, co o sobě Plzeň dala v play-off vědět. Jak jsem řekl, kádr je před každou sezonou nabitý, v létě přicházejí noví hráči, ale cíle se nepodaří naplnit. Letos chceme postoupit do první šestky, která nám loni o fous utekla.

 Čím to je, že se nedaří naplnit cíle?

 Těžko říci. Sám to neumím vysvětlit... Asi to neumí vysvětlit ani nikdo v Plzni. Kupovali se hráči, na kterých tým stavěl, jenomže jim se nedařilo. Utíkal nám začátek sezony a pak jsme se z toho nevyhrabali. Loni nám pro změnu utekla část po Vánocích a místo postupu do první šestky jsme v předkole narazili na Kladno, které mělo famózní formu.

V "repre" nežádoucí

 Zopakujete-li loňské výkony, bude vaše jméno opět skloňováno v souvislosti s reprezentací. V minulém ročníku jste figuroval pouze v roli náhradníka na papíře a pozvánku na přípravné zápasy či turnaje Euro Hockey Tour vás míjely. To muselo mrzet...

 Teď už na to nemyslím. Vždycky mě to během týdne, kdy hrál nároďák, přebolelo. Ale před druhým turnajem v Rusku jsem počítal s tím, že bych mohl jet. Cítil jsem, že mám možná nejlepší formu v celé sezoně. Je to škoda, mrzelo mě to... Ale člověk s tím nic nenadělá. Zkrátka vás nenominují, nemůžete si jít stěžovat (úsměv).

 Byl jste v kontaktu s dnes již bývalým trenérem národního týmu Hadamczikem? Vysvětlil vám své rozhodnutí, proč opomenul v jednu chvíli nejlepšího střelce extraligy?

 Nikdo mi to nevysvětlil, s panem Hadamczikem jsem v kontaktu nebyl. Že nejedu reprezentovat, jsem se dozvěděl pokaždé z médií.

 Co tomu říkali kluboví funkcionáři, respektive spoluhráči?

 Kluci v kabině říkali na adresu trenéra nepublikovatelná slova. Prý už neví, koho by měl vzít. Spoluhráči určitě stáli za mnou. S panem Králem (prezident klubu, nyní prezident Českého svazu ledního hokeje - pozn. red.) jsme to moc nerozebírali. Vždycky mi říkal, že to přijde další nebo ten další turnaj, jenomže pak už žádný nebyl (úsměv).

 Pokud byste obdržel pozvánku, cítil jste se být připraven na mezinárodní hokej?

 Jak jsem řekl, čekal jsem pozvání do Ruska. Před Vánoci jsem skutečně cítil, že mám velkou formu a nemusel bych se ztratit ani na mezinárodním poli. Bohužel, nevyšlo to. Snad si osahám mezinárodní hokej příště.

 Máte pod nově zvoleným lodivodem reprezentace Vladimírem Růžičkou větší šanci obléci národní dres?

 Bude záležet na mých výkonech a na tom, jak bude probíhat letošní sezona. Kdybych podával stejné výkony jako loni, jsem přesvědčený o tom, že bych měl daleko větší šanci než za pana Hadamczika.

Spory s Duklou jsou minulostí

 Povídáme si v blízkosti Horáckého zimního stadionu. Vy jste jihlavským odchovancem, nabízí se tedy otázka, jak vzpomínáte na angažmá v Dukle. Není žádným tajemstvím, že ne v příliš dobrém...

 Nejsou moc dobré, ale to špatné je dávno zapomenuto. Já Duklu sleduji, sleduji, jak hraje, jelikož některé kluky z mančaftu znám a jsem s nimi v kontaktu. Na to, jak jsme se s Duklou rozešli, už nemyslím, je to dávno za mnou, nevracím se k tomu.

 Jihlava vám nechtěla dát pořádný prostor ukázat, co umíte, a na druhou stranu vás nechtěla ani uvolnit jinam. V čem byl tedy zádrhel?

 Problém byl tehdejší manažer pan Žák. Nepadli jsme si do oka, každý z nás měl jiný názor na věc. On byl tvrdohlavý, já taky. Nešlo to dohromady...

 Vedení jste seznámil se svým pohledem na věc, což některé lidi možná namíchlo. I kvůli tomu vás možná nechtělo uvolnit, z trucu...

 Je to tak, taky jsem si to říkal. Dovolil jsem si otevřít pusu a oni mi to dali, jak se říká, sežrat.

 S vedením Dukly nebyla řeč, ovšem Brno, kde jste jeden čas hostoval, o vás hodně stálo. Muselo být fajn cítit, že někde člověka opravdu chtějí...

 Určitě. Do Jihlavy jsem se vždycky vracel s tím, že budu hrát. V Brně mě chtěli, ale Jihlava mě pokaždé stáhla zpátky. Byl jsem hrozně rád, že se můžu vrátit do Brna. Věděl jsem, že ten zájem tam je a jedna ta sezona v Brně mě vynesla do Plzně. Jsem moc spokojený, jak to vyšlo.

 Ze smlouvy s Duklou vás museli vykoupit rodiče. Berete jejich pomoc jako jeden z klíčových faktorů ovlivňujících kariéru?

 Beru to jako klíčový faktor. Kdybych zůstal v Jihlavě, počítám, že bych zřejmě teď už hokej nehrál. V tu dobu jsem měl smlouvu zhruba na tři roky, ale po tom všem, jak na mě bylo nahlíženo, si myslím, že bych šanci stejně nedostal. Přestup do Brna hrál hlavní roli v tom, že jsem se mohl odrazit někam výš.

 Dovedete si představit, co byste dělal, kdyby přesun do Brna nevyšel?

 Těžko říci. Jihlava mě nechtěla pustit nikam. Hrál bych za Duklu juniorku a potom.... Člověk nikdy neví, ale nejspíš by to nedopadlo nijak slavně.

 V Dukle se toho během posledních let hodně změnilo, včetně vedení a realizačního týmu. Jednatelem byl pan Zachrla, jehož možná znáte z Brna, nyní tuto funkci vykonává bývalý reprezentant Bedřich Ščerban, jehož kroky jsou vesměs vnímány jako pozitivní. Čistě hypoteticky, co kdyby Jihlava přišla s prosbou o pomoc, například formou hostování? Měl byste chuť?

 Tak čistě hypoteticky ano. Uvidíme, jak to bude. Podle toho, co jsem četl, je vidět, že pan Ščerban přinesl hodně pozitivních věcí. Budu fandit Dukle, aby byla v tabulce co nejvýš a třeba zkusila znovu zabojovat o extraligu.

 A do budoucna? Chcete jednou opět obléknout žluto-červený dres?

 Určitě. Jihlava vždycky bude moje rodné město, budu se sem vždycky vracet. Pokud se tady bude hrát hokej na nějaké úrovni, kterou chci hrát, určitě bych se tomu nebránil.

 Vám je 26 let, máte za sebou životní sezonu. Není načase poohlédnout se po zahraničním angažmá?

 Uvidíme za rok, kdy mi v Plzni skončí smlouva. Samozřejmě bych si rád něco takového vyzkoušel. Bude záležet na tom, jak mi vyjde letošní sezona.

 Moderním hokejovým trendem je odchod do Ruska za penězi. Jakou zemi byste preferoval vy?

 Vzhledem k tomu, že je mi 26, tak bych preferoval Rusko. Ale pokud by přišla výhodná zahraniční nabídka i z jiných zemí, nebránil bych se.

Michal BOČEK

Diskuze k článku