Čím vás zaujala astronomie?

 "Fascinoval mě ten prázdný prostor, kde se pohybují tělesa nepředstavitelných vlastností. Poutala mě touha nějak se k nim dostat, aspoň je uvidět. Nejvíc na mě zapůsobilo, když jsem v dětství slušnějším dalekohledem uviděl Měsíc. To mi dodnes utkvělo v paměti. V deseti jsem se o astronomii začal zajímat a ve čtrnácti vstoupil do České astronomické společnosti."

 Četl jste v dětství také verneovky?

 "Jistě, ty měly své kouzlo, ale tehdy se to bralo jako fantastická vize. Na gymnáziu jsem jednou při hodině češtiny vyprávěl o tom, že se v budoucnu poletí na Měsíc, a všichni včetně profesora se nade mnou tak útrpně usmívali. A za pár let se letělo. Takže podle mě i to, co se teď považuje za fantazii, třeba získávání surovinových zdrojů z jiných planet, nemusí být zas tak nereálné."

 Ten úžas při pohledu do kosmu máte pořád?

 "Nedávno jsem viděl fotografii sondy z Marsu. Vypadá to jako cesta, jako by tam byla kolej po automobilu a pramenila voda. Je to úžasné vidět něco takového a vědět, že to je 300 milionů kilometrů daleko. Jsme svědky něčeho, co se v lidských dějinách nikdy nestalo. Vždyť ještě před pár desítkami let někteří hvězdáři tvrdili, že se nám nikdy nepodaří zjistit složení nebeských těles."

 Vy sám jste ale povoláním zoolog.

 "Ano, věnoval jsem se hlavně studiu prvoků. S nadsázkou říkám, že polovinu zraku jsem nechal na nebi a polovinu na zemi ­ a to doslova, protože obojí negativně poznamenalo moje oči. Astronomii se ale věnuji stále. Začal jsem tím, že jsem pozoroval sluneční skvrny ­ funguje to tak, že amatér s dalekohledem v tomto směru může "zaskočit" za hvězdárnu, která má zrovna zataženo. Já jsem po vysoké škole dostal umístěnku do Nitry a v roce 1981 jsme si koupili chaloupku v nedalekých horách, kde byla velmi dobrá viditelnost, dostatečná tma a čistý vzduch. Tam jsem se astronomicky vyžíval ve své soukromé pozorovací činnosti. Kromě toho jsem se zajímal o dalekohledy, které jsem projektoval."

 Jste věřící člověk. Mnoho lidí dodnes tvrdí, že věda o vesmíru se moc neslučuje s biblickými představami...

 "Biblické texty nejsou vědecké, ale básnické texty, které přibližují pravdy víry metaforicky. Církev naopak potřebuje znát nové poznatky, aby mohla vytvářet komunikaci mezi vědou a biblickými představami, které byly psány v jiné době než dnešní. Vědecké poznání je naprosto svobodné, víra a věda si nepřekáží a církev výzkum vyloženě podporuje.

 Současný papež velmi zasvěceně píše o souvislostech biblického popisu stvoření světa a fyzikálními principy vzniku vesmíru. A Vatikán má mimochodem i vlastní a uznávanou hvězdárnu."

 Kdy jste se ze Slovenska přestěhoval do Jihlavy?

 "V roce 2004. Bydlí tu můj syn, který mi také vystřihoval články z Jihlavských listů od předsedy JASu Miloše Podařila, kterého považuji za velmi vzdělaného, pracovitého a slušného člověka. Takže jsem se hned zapojil do práce JASu, pomohl jsem se sháněním nového dalekohledu, s přípravou popularizačních materiálů a také občas jedu něco povyprávět na letní tábory, které JAS organizuje."

 Miloš Podařil řekl, že pojmenování planetky po vás je aspoň symbolickým podepřením vaší práce. Překvapilo vás to?

 "Oni to přede mnou v JASu tajili do poslední chvíle. Pozvali mě na schůzi a tam na plátně svítilo původní označení planetky a pak se to najednou přepnulo na "32294 Zajonc". To už jsem tušil, co mi asi provedli (smích). Ne vážně: děkuji moc všem, kteří mě takto ocenili."

Jan Mazanec

Diskuze k článku