Co nejvíce proslavilo v posledních desetiletích Pelhřimov? Kromě jiného věta o krematoriu z filmu Vesničko má středisková a Agentura Dobrý den.

 Ta zaznamenává veškeré rekordy částečně se vymykající rekordům běžným. Co provozovatele vedlo k takovému počinu, nejen na to jsme se zeptali Luboše Rafaje.

 Kdy se zrodila myšlenka zaznamenávat v Pelhřimově rekordy?

 "Víte, ono to celé je vlastně snaha, aby lidi neseděli doma a něco dělali. To je základní myšlenka. Že se jedná o rekordy? Prostě se toho lidé chytili a dnes to tak berou.

 Dobré je to, že zápis mohou uskutečnit všechny generace, když se na něčem domluví.

 Když se ale vrátím do historie, všechno asi začalo už v roce 1989. S kolegou Mírou Markem jsme pořádali různé akce, kde bylo cílem ustanovit nějaký rekord.

 Dávalo to "dokupy" naše kamarády. Postupně se naše aktivity objevily v novinách a záběr narůstal. Ani já, ani Míra jsme ale nechtěli opustit kvůli tomu svoje zaměstnání.

 Nakonec jsme se odhodlali vše začít na bázi profese. I když jsme nevěděli, co nám to přinese."

 Pokusy o rekordy se konají ve všech koutech České republiky. Jak to funguje, někdo vám zavolá?

 "Agentura Dobrý den je jediná, která se něčím takovým zabývá. Jen bych chtěl upozornit, že mnohé rekordy nejsou jen o zábavě, ale i o umu.

 Zprávy o rekordech k nám opravdu míří z celé republiky. Ovšem má to svoje pravidla. Lidé, kteří se chtějí do naší databanky rekordů dostat, už vědí, že je vedená s pečlivostí a s určitými pravidly.

 Prakticky každý týden jezdíme na některé místo registrovat další rekordy. Někdy se toho sejde opravdu hodně, že nevíme, kam dřív.

 Stalo se nám, že jsme posílali deset rozhodčích na deset různých míst. Běžně jezdíme tak ke dvěma až třem rekordům týdně."

 Zažili jste, že vás někdo napálil?

 "Všechny podrobnosti se snažíme zjistit dřív, než tam jedeme. Samozřejmě se stane, že rekord neuznáme. Ale že by se někde nic nedělo, to ne. Jak už jsem zmínil, rekord není až úplně to nejdůležitější, ale to, že se něco děje."

 Na Dnech rekordů v Pelhřimově máte i občany Slovenska, evidujete i jejich rekordy?

 "Naše kniha rekordů má kapitolu slovenské rekordy. Myslíme si, že slovenští rekordmani k nám rádi jezdí."

 A Dny rekordů vás napadly až postupem času?

"Hned na začátku, kdy jsme se tomu začali věnovat. Letos se uskuteční už 18. ročník. Zpočátku si pouze parta kamarádů udělala, dá se říct, den legrace. Postupně se na nás napojovalo víc a víc lidí. A jsou čím dál víc populárnější."

 Kolik má agentura zaměstnanců?

 "Tři jsme jednatelé a další tři lidi pracují v muzeu a kolem papírování. Ale máme akce, kde nám pomáhá kolem stovky lidí. Pomáhají i nám i naše děti."

 Takže máte komu živnost předat?

 "Možná ano, třeba to ale budou dělat úplně jinak (smích)."

 Pomáhá vaše činnost Pelhřimovu v oblasti cestovního ruchu?

 "To byl od prvopočátku náš cíl. Chvíli nám to trvalo, než jsme o tom přesvědčili radnici. Dnes je naším největším partnerem. Ovšem tu nedůvěru na začátku docela chápu.

 Teď je všechno jiné, do Pelhřimova za rekordy přijíždí ročně možná třicet, možná i čtyřicet tisíc lidí. To je náš cíl, propagace města."

 Jak vás vnímají obyvatelé?

 "Doma není nikdo prorokem (smích)."

 Co chcete ještě v budoucnu ve městě zhotovit?

 "Plánujeme vybudovat na Nábřeží rekordů trasu, která by se stala určitým centrem města včetně posezení. Počítáme i s další expozicí třeba v rámci neexistujícího, a přece tak populárního pelhřimovského krematoria."

-zt-

Diskuze k článku