V Česku každým rokem pěstitelských pálenic přibývá, v posledních letech přibližně o 25 ročně. V současnosti jich ministerstvo zemědělství registruje 700, z toho zhruba 70 jich funguje na Vysočině.

Sezona pálenic začíná v červenci, kdy dozrávají třešně a višně. V červenci a srpnu je nahradí špendlíky, meruňky a broskve. Od září se začínají pálit švestky, jablka a hrušky. Největší zájem o pálení ovoce je před Vánoci, sezona ale končí až koncem března.

Letošní rok se nese ve znamení nižší úrody ovoce, která postihla většinu druhů. Dle pěstitelů se daří jen švestkám a špendlíkům. Citelně méně bylo meruněk a višní. Na obou se podepsaly deště.

Celní správa ČR upozorňuje pěstitele, že domácí pálení alkoholu je nezákonné. A i v registrovaných pálenicích je třeba dodržet zákonem stanovený limit -  30 litrů etanolu na osobu. „Překročením zákonného limitu se pěstitelé vystavují hrozbě vysoké pokuty a doplacení rozdílu mezi sníženou a základní sazbou spotřební daně z lihu,“ varují celníci.

Provozovatelé pěstitelské pálenice vedou o každém případu pěstitelského pálení evidenci včetně jména a příjmení pěstitele, adresy jeho trvalého bydliště a rodného čísla, a tuto evidenci přikládají k měsíčnímu daňovému přiznání ke spotřební dani.

Správce daně má proto informace o každém jednotlivém případu pěstitelského pálení a celkem jednoduše odhalí po skončení sezóny, která se počítá od 1. července do 30. června, pěstitele, kteří se překročením zákonného limitu 30 litrů etanolu na osobu a osoby žijící s ní v jedné domácnosti dopustili přestupku definovaného v § 17 odst. 1 písm. a) zákona o lihu.

„Pěstitel pak může v následném správním řízení dostat pokutu ve výši až do 500 000 Kč a zároveň provozovatel pěstitelské pálenice je povinen doplatit rozdíl mezi sníženou a základní sazbou daně, který následně vymáhá po pěstiteli,“ vysvětlují celníci.