Perné dny zažívají kominíci, v souvislosti s topnou sezónou přibývá práce i hasičům.
Topná sezóna teprve vypukla, a hasiči na Vysočině už mají za sebou první výjezdy k požárům způsobeným od komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.
Lidé pravidelné kontroly komínů zanedbávají, nebo je nechávají na poslední chvíli. Stačí přitom opomenutí údržby nebo chvilka nepozornosti, a ohnivý kohout může „spolknout“ celý váš majetek.
Své o tom ví cechmistr Společenstva kominíků ČR na Vysočině Jan Leksa: „Lidé si vzpomenou na kontrolu a vyčištění spalinové cesty nebo komína v době, kdy se rapidně ochladí,“ říká k rozšířenemu nešvaru majitelů nemovitostí.
Podle Jany Leksy je vhodné provést kontrolu nejlépe na konci topné sezóny, pak je relativně nejvíce času na odstranění závad a nedostatků. To, že podcenit kontrolu komínu se nevyplácí, dokazují i každoroční zásahy záchranářů u případů otrav oxidem uhelnatým. Ta může vést až ke smrti.
Oxid uhelnatý nemá žádný zápach a není dráždivý, takže si případného úniku toxického plynu nemusíte vůbec všimnout.
Od prvního října do středy 9. října hasiči v našem kraji likvidovali tři požáry v souvislosti s topnou sezónou. „Ve dvou případech se jednalo o zahoření sazí v komíně, a ve středu ráno v Černovicích na Pelhřimovsku hořely nečistoty v okolí kotle v kotelně rodinného domu,“ vypočítává mluvčí hasičů Petra Musilová s tím, že všechny požáry se zatím obešly beze škody a bez zranění.
Během poslední topné sezóny, která trvala od loňského 1. října do 31. března letošního roku, zasahovali hasiči na Vysočině u padesáti požárů. Při nich vzniklá majetková škoda se vyšplhala téměř na 3,5 miliónu korun.
Na Jihlavsku za uplynulou topnou sezónu došlo k patnácti požárům, při kterých byla vzniklá majetková škoda vyčíslena na 600 tisíc korun. Nedbalost při používání topidla si letos v únoru vybrala na Žďársku daň nejvyšší. Při požáru rodinného domu v Jimramově zemřel muž.
„Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patřila nedbalost při používání topidel, neopatrnost při ukládání žhavého popela, nesprávné umístění a instalace topidel, technické závady na topidlech, a také požáry sazí v komínech,“ přibližuje vysočinský vyšetřovatel příčin požárů Radek Šimka.
Na závažné nedostatky, bezprostředně ohrožující požární a provozní bezpečnost, kominíci přitom naráží stále častěji: „Málokdo si je ochoten připustit, že i léta nepoužívaný komín pomalu chátrá, pořídí si kamna na dřevo, a ta připojí ke komínu. V lepším případě si jenom zničí komín. Znám však případy, kdy přitopení skončilo požárem,“ upozorňuje Jan Leksa.
Dodává, že lidé podceňují například i důsledky výměny starých oken za nová, dokonale těsná. „U spotřebičů, které nemají zajištěný dostatečný přívod spalovacího vzduchu, je jen otázkou času, kdy dojde k souhře okolností, a pak dochází k otravám oxidem uhelnatým,“ varuje. Pojišťovny každý případ požáru posuzují individuálně. „Pojišťovna vždy hodnotí, v jaké míře měl konkrétní stav komínu vliv na vznik požáru, zda k němu došlo z úmyslu, či z nedbalosti,“ uvádí mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral.
Kontrolu komína by měla dělat odborná kominická firma (kominík), která o výsledku kontroly a případném vyčištění komína vystaví řádný doklad s razítkem a podpisem.
A jak poznat poctivého kominíka od falešného? Podle Jana Leksy těžko. „Živnostník - kominík spíše působí v okolí svého bydliště. Nejezdí podnikat daleko, nemasíruje plošně zákazníky barevnými letáky a neposílá pak za sebe jiné, kteří podnikají na odpovědné zástupce.“
