Co trápí českého zahrádkáře? I to byla jedna z otázek, kterou Jihlavské listy položily v rámci přílohy Jaro na zahradě předsedovi Českého zahrádkářského svazu (ČZS) Janu Hinterholzingerovi.

 Myslíte si, že platí – co Čech, to zahrádkář?

 I když organizovaných zahrádkářů je méně, myslím, že to stále platí. V poslední době po různých aférách s dovezenými potravinami naopak stoupá zájem především mladých rodin o koupi nebo pronájem zahrádky, kde by si mohly trochu zdravé zeleniny vypěstovat.

 Mění se chování zahrádkářů – mají menší zájem o pěstování ovoce, zeleniny a spíše se orientují na kytičky apod.?

 Charakter zahrádek se opravdu mění. Je to ovlivněno charakterem doby, práce a volného času, charakterem potřeb a zájmu lidí. Zahrádky budou stále více sloužit k aktivnímu odpočinku, ale vedle toho i k vypěstování zdravého ovoce a zdravé zeleniny pro potřeby rodiny.

 Co nejvíce trápí českého zahrádkáře?

 Především nepochopení smyslu naší činnosti od některých našich politiků, kteří v ní vidí obohacování zahrádkářů a jejich rodin na úkor společnosti. Už dávno neplatí, že zahrádkáři vydělávají na prodeji svých výpěstků.

 Dnes je to jen samozásobení rodin, jen minimum se prodává v zahrádkářských prodejnách. Obchody o naše výpěstky nemají zájem, protože se jedná většinou o malé množství.

 Když si zahrádkář spočítá vložené náklady na osivo, sadbu, hnojiva a další, připočte vlastní práci, pak zjistí, že je hluboko v minusu. Tady jde opravdu o hobby a zdravější produkty.

 Další stránkou činnosti svazu je jistě i společenský význam…

 Je pravdou, že pokud organizace našeho typu na vesnicích a v malých městech zaniknou, zmizí zcela společenský život. ČZS již více než 10 let usiluje o přijetí zahrádkářského zákona. Opravdu nepotřebujeme zákon „na pěstování kedlubnů“, ale takový, který by uznal naši veřejnou prospěšnost a který by ochránil zahrádkové osady před úplným zničením. Zahrádkářský zákon funguje ve všech okolních státech Evropy.

 Jste pro podporu malých zahradnictví, či spíš by se mělo věřit velkým obchodním řetězcům s hobby zbožím?

 Český národ hledí spíše na cenu, a ta je většinou nižší ve velkoprodejnách. Pokud ale chceme kvalitu, vyhledáváme raději menší zahradnictví. V každém případě bychom měli dávat přednost českému ovoci a české zelenině (pokud to jde). Ta obrovská naleštěná jablka z dovozu určitě nejsou nejkvalitnější a nejzdravější.

 Co je vlastně hlavním úkolem vaší organizace?

 Péče o členskou základnu, její odborný růst, zajišťování pěstitelských potřeb, právní poradenství, práce s mládeží atd. Naši členové dostávají každoročně odbornou Rukověť zahrádkáře, svazové informace získávají čtyřikrát ročně prostřednictvím Věstníku, ČZS má svoje webové stránky.

 Kdo se může stát vaším členem?

 Členem ČZS se může stát fyzická osoba, která souhlasí se stanovami svazu. Člena přijímá výbor základních organizace na základě písemné přihlášky. Našimi členy je i několik právnických osob.

 Kolik členů v současné době máte? Má členství spíše vzestupnou, či sestupnou tendenci?

 Členská základna má v současnosti spíše sestupnou tendenci. Kvůli restitucím a vracení půdy původním majitelům zanikla po roce 1989 řada základních organizací.

 Zahrádkové osady, které v minulosti vznikly na zemědělsky neobdělané půdě, na různých skládkách, svažitých a zamokřených pozemcích a které byly po desetiletí pracovně rekultivovány a zúrodňovány, musely tyto pozemky vrátit a zanikly. To je vedle přirozeného stárnutí členů hlavní důvod snižování počtu členů.

 Poskytujete rady, právní pomoc…?

 Odborné poradenství ČZS je na vysoké úrovni a poskytujeme je i nečlenům. Každý týden v Praze na ústředí funguje bezplatná právní poradna pro členy svazu, při Republikové radě pracuje právní komise. Právní rady jsou publikovány i v časopise Zahrádkář.

 Máte v našem kraji – na Vysočině – nějakou pobočku, kam se na vás mohou lidé obracet o radu…?

 ČZS má základní organizace i na Vysočině. Tak například na Pelhřimovsku je jich 25, na Havlíčkobrodsku 21, na Jihlavsku 22, na Třebíčsku 34. Kontakty na Územní sdružení jsou na našich webových stránkách a u nich se zájemci dovědí i adresy na jednotlivé základní organizace.

 Pojďme přímo k oboru. Máme tu jaro, na co by se ve vztahu k zahradě nemělo zapomínat? Kde začít?

 Letošní průběh zimy udělal hodně škod. Do poloviny ledna bylo teplo a vše vegetovalo, pak nastoupily silné holomrazy.

 V prvé řadě je třeba udělat určitou “inventarizaci“, co zmrzlo a co přežilo. Není třeba ji uspěchat, hluboce promrzlá půda někde zpozdila nástup jara a některé rostliny vyraší později. Podle informací jsou dost poškozeny porosty jahod, česneku (pokud byl před mrazy vyrašený), někde květní pupeny meruněk, vinné révy. Nepřezimovaly dobře i některé skalničky a cibuloviny. Na druhé straně se dobře zpracovává půda, protože mrazy rozdrtily hroudy.

 Jak by měl podle vás vypadat takový optimální rok zahrádkáře?

 Jak napsal Karel Čapek v knize Zahradníkův rok: „Aby svítilo slunce, jak potřebujem, aby pršelo - ale ne moc. Aby nebylo mnoho škůdců a chorob.“

 To jsou ale zbožná přání. Zahrádkář se těší z každého úspěchu a výsledky své práce hodnotí až na podzim. Pokud něco nevyjde, narovná si záda a bude se těšit, že to příští rok bude lepší.

 Letos ČSZ oslaví již 55 let fungování. Je na čase bilancovat a hodnotit. Jaké chystá svaz akce pro veřejnost?

 I když v českých zemích fungovali organizovaní zahrádkáři již po vzniku ČSR v roce 1918, v roce 1957 došlo ke sloučení v jednotný Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů. V průběhu těch 55 let se několikrát změnil název, došlo k oddělení slovenských zahrádkářů. Žádné zvláštní akce nechystáme, je to jen „půlkulaté“ jubileum. Vydali jsme s podporou Ministerstva zemědělství knihu „Zahrádkáři v Čechách a na Moravě. Historie, současnost, budoucnost“, která podrobně seznamuje s naší činností v průběhu let.

 Jinak budeme toto výročí připomínat na všech našich akcích, oceňujeme práci našich dlouholetých členů a funkcionářů. Vedle tradičních celostátních výstav v Lysé nad Labem, Olomouci, Českých Budějovicích a Litoměřicích budeme pořadateli Vinařské výstavy s mezinárodní účastí ve dnech 19. a 20. května ve Vracově na jižní Moravě.

 Tam samozřejmě zveme širokou veřejnost. Mohou zde kromě návštěvy krásného kraje ochutnat až dva tisíce vzorků vína z Čech, Moravy, Slovenska...