Dotaci z programu Zelená úsporám nelze získat jen na výměnu oken.  

 Zelenou úsporám lidé velmi častou „zkoušejí" na výměnu oken. Dotaci pouze na nová okna ovšem paradoxně dostanou ve dvou případech: buď jsou hodně špatná okna, nebo hodně dobrá fasáda. Klíčová je zásada, že z bytového domu obvykle okny odchází přibližně tolik tepla jako ostatními částmi obálky domu - přesněji: rámem a sklem okna 20 %, větráním a infiltrací netěsnostmi 30 % a ostatními částmi obálky domu asi 50 %. 

 „Z toho vyplývá, že pouhou výměnou oken jen stěží dosahujeme minimální požadované 20% úspory celkové potřeby tepla na vytápění. Lidé by buď museli snížit únik tepla rámem a zasklením na nulu, anebo téměř přestat větrat," realisticky vysvětluje architekt Miroslav Misař, který se mj. věnuje pasivním domům a s dotacemi Zelená úsporám spolupracuje s jihlavským Ekoinfocentrem.

 Podle něj přesto v určitých případech lze dostát požadavkům dotačního titulu. Nejprve zmiňuje domy, kde je plocha oken vůči obálce relativně větší - nemusí to být jen masivně prosklená fasáda, ale i dům v řadové zástavbě, který se dvěma stěnami dotýká sousedních vytápěných domů. Pak zbývají dvě možnosti.

 „Buď se jedná o velmi nekvalitní konstrukce oken, např. okna s jedním sklem nebo v kovovém rámu, anebo o nové stavby s kvalitně izolovanými obvodovými konstrukcemi," dodává Misař s tím, že může jít o pórobeton, dutinové keramické bloky, dřevostavby nebo zateplené fasády. Architekt dodává, že chybějící těsnění v osazení okenního křídla na rámu sice tepelnou ztrátu zvyšuje, ale samotné utěsnění nestačí na požadovanou hranici 20 % úspory - důvodem je mj. nutnost zajištění přirozené výměny vzduchu k dýchání.