Ať si kdo chce co chce říká, nejlíp pivo chutná na chalupě nebo na chatě. Znám muže, který se přes týden tohoto nápoje netkne. Dokonce ani na něj nepomyslí. Pak přijde pátek a on se vydává na zasloužený víkendový odpočinek.

 Přijede na chalupu a první, co učiní, je, že běží do sklepa, vytáhne z bedny lahváče, otevře ho o druhý lahváč a mocnými doušky prázdní láhev.

 „Nemůžu si pomoci," říká v pondělí v práci kolegům. Připouští, že hned ten večer se schází s dalšími kolegy a místními obyvateli a pivo prokládají čímsi silnějším a diskutují nad problémy světa a je jim dobře. 

 „To by mě doma ani nenapadlo, zvlášť když druhý den je mi nevalně," svěřuje se onen muž s přesvědčením, že následující pátek se nebude odehrávat v jiném duchu. Inu, na chalupě či na chatě všechno chutná jinak než ve víru města. I takový guláš má svá specifika, protože ten chalupářský osvěžuje chuťové buňky úplně jinak než ten hospodský, byť také výtečný.

 Ale vraťme se k tradičnímu nápoji - pivu. Nejdůležitější bývá najít místo, které symbolizuje sedmý schod jak ve filmu Vesničko má středisková. To není zdaleka jednoduché a recepty na správně chlazené pivo by vydaly na knihu. Samozřejmě nejlepší je umístit pivo do sklepa. Ale pozor, ani tam není teplota v celé místnosti stabilní, a tak musí pivní znalec pečlivě hledat ono místo, které pivu poskytne tu správnou teplotu.

 A bednou s lahváči šoupat podle teploty venkovní. Milovníci piva velice vítají, pokud u chalupy či chaty mají rybník nebo potok. Všimli jste si někdy na hladině nádrže kousku polystyrenu? Neobávejte se, to nikdo nechce znečisťovat přírodu. Od toho materiálu se vine pod hladinu povázek či provázky, na kterých má blízký chalupář či chatař uvázané lahváče. No a polystyren ukazuje místo, kde je potopil. Po správné době získá pivo chuť křenu, jakou by nikde jinde nenalezlo. S velkým pocitem žízně se loučí chataři a chalupáři se svými přechodnými bydlišti a už se těší na víkend nastávající.

 Kde jinde si člověk pochutná tak velkolepě na pivu než právě tam.