Ilustrační foto: Pixabay
Rakytník řešetlákový je trnitý keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 6 metrů. Plodem je kulovitá, někdy i elipsiodní peckovička, asi 5 mm široká a 8 až 12 mm dlouhá, většinou oranžové barvy, chuti kyselo-sladké, výrazně aromatické.
Rakytník má rád lehčí, drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy.
Plody obsahují velké množství oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C (ve 100 gramech plodů až 1300 mg), vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P- rutin a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. V listech, větvích, v kůře a v semenech je složení obsahových látek podobné, ovšem nacházejí se zde v menším množství.
Rakytníkový olej výborně regeneruje při popáleninách, omrzlinách a je velmi efektivní v léčení řady kožních nemocí. Vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení.
Léčí plicní, zažívací, jaterní a kloubní potíže, hojí sliznice, rozpouští hleny, reguluje krevní oběh a výrazně podporuje imunitní systém.
Plody rakytníku se suší a dělá se z nich čaj. Bobule se dále mohou zpracovávat na kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitamínů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání.
V posledních letech se na rakytníku vyskytuje závažný škůdce vrtule rakytníková, která při větším rozšíření devastuje téměř celou úrodu. Z tohoto důvodu na počátku měsíce července vyvěšujeme lapače žluté barvy natřené lepem chemstop k monitorování výskytu škůdce.
V případě přemnožení tohoto škůdce provedeme postřik přípravkem Spintor v době přibližně asi 7 až 10 dnů po nejvyšší letové vlně zaznamenané na žlutém lapači.