Ilustrační foto: Pixabay.com
Ve druhé polovině února, v době kdy pominou větší mrazy, můžeme začít s řezem listnatých dřevin. Hluboce seřízneme dřeviny, jako jsou některé tavolníky nebo komule.
Dřeviny, které zakládají květní pupeny na podzim, například zlatice, neřežeme, protože bychom se připravili o letošní květy.
Koncem měsíce vysadíme do truhlíků a mís předpěstované dvouletky a trvalky, jako jsou macešky, sedmikrásky, prvosenky či jarní cibuloviny. Hrozí-li mráz, přikryjeme je netkanou textilií, chvojím nebo papírem.
Pravidelně kontrolujeme a větráme uskladněnou zeleninu a ovoce. Poškozené plody vyřadíme. Skladovací teplotu udržujeme na hodnotě 2 až 5 °C a vlhkost vzduchu kolem 90 %.
Stále ještě můžeme odebírat rouby jádrovin. Vybíráme dobře vyvinuté letorosty z jižní strany koruny zdravých stromů. Jednotlivé odrůdy svážeme a označíme jmenovkami.
Odebrané rouby ukládáme ve sklepě do přiměřeně vlhkého písku nebo venku u severní strany budov.
Seriál o bylinách: Česnek se u nás pěstuje jako zelenina. Cibule se sbírají v době vadnutí a bělení natě v červenci až v srpnu. Má charakteristický pronikavý pach a typickou ostrou chuť.
Česnek působí příznivě na žaludečně střevní trakt. Ničí škodlivou střevní flóru. Zvyšuje vylučování žluče, snižuje krevní tlak a hladinu krevního cukru.
Nepříjemné pachové a chuťové vlastnosti česneku vynucují si jeho podávání v příjemnějších formách, např. v mléce, s nímž se rozetřené stroužky smíchají.
Trvalky: Jde o zahradní rostliny, které mají převážně, stejně jako letničky nebo dvouletky, nedřevnatějící bylinný stonek a zároveň jako dřeviny rostou roky na stejném stanovišti.
Jejich nadzemní části (stonky a listy) koncem vegetace sice uvadnou, avšak z podzemní části (kořenů, hlíz nebo cibulí) příštího jara opět vyrostou. Mohou být ozdobné listem, květem nebo plodem a rozmnožují se nejčastěji dělením.