JIHLAVA - V souvislosti s letošními povodněmi se začínají odborníci z různých oblastí zabývat otázkou, jakým způsobem lze omezit ničivé působení přívalových dešťů.
O významu lesa v oblasti prevence před povodněmi jsme hovořili s ing. Františkem Kučerou, předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).
"Povodně nás trápí stále více a způsobené škody dosahují astronomických částek. Finančně náročná technická opatření lze však často nahradit levným a přírodě blízkým způsobem, a to pravidelnou údržbou lesních porostů a zalesňováním zemědělských pozemků.
Na základě dlouhodobých výsledků vědci prokázali, že lesní porosty a hospodářská činnost v nich převádí velké množství srážkové vody do půdy, která je přirozeným akumulačním prostorem.
Na rozdíl od zemědělsky využívané půdy u lesních půd s neporušenou vrstvou nadložního humusu povrchový odtok nenastává ani při vysokých intenzitách deště. I když dojde k naplnění vodní kapacity lesního ekosystému, což představuje 40 60 mm, les působí i po tom lépe ve srážkoodtokovém procesu než ostatní kultury."
Čím je způsobeno, že lesní porosty dokáží dešti čelit lépe než ostatní půda?
"V lesních porostech převažuje podpovrchový odtok půdou. Srážková voda je odváděna se zdržením a les si stále udržuje určitou kapacitu pro zasakování další srážkové vody do půdy, tím významně přispívá ke snížení kulminačních průtoků.
Pro lesní porosty je charakterická schopnost čerpat vodu z půdy. Transpiračním procesem se uvolňuje kapacita pro příjem dalších srážek. Obecně lze předpokládat, že lesní porost odčerpá za 24 hodin až 50 m3 vody na hektar. Za týden až 400 m3 vody na hektar za bezesrážkového počasí radiačního typu, když je malá oblačnost a malá rychlost větru."
Znamená to, že les dokáže zadržet i velké lijáky?
"Význam lesních porostů, pokud jde o tlumení přívalových dešťů, lze odstupňovat podle intenzity srážek. Do 50 mm je tlumení bezproblémové, do 100 mm se projeví zvýšený odtok a jeho dopady souvisejí se stavem těžebnědopravní sítě. Její stav zásadně ovlivňuje podíl soustředěného odtoku a z toho plynoucí následky. Srážky nad 100 mm představují kritickou mez a schopnost lesního ekosystému ovlivnit následky."
Má na schopnost lesa zadržet vodu vliv druh porostu?
"Rád bych v této souvislosti poukázal na to, že smrk je obvykle v médiích veřejnosti prezentován jako dřevina vodohospodářsky nevhodná a listnáče naopak jako dřeviny, které mohou významně svou vysokou spotřebou vody přispět k tlumení povodní. Skutečnost ale není tak černobílá.
Například vědecký výzkumný projekt z roku 2002 2004 vedený profesorem Kantorem a ing. Šachem z Mendelovy lesnické univerzity v Orlických horách a Beskydech prokázal, že listnaté dřeviny buk jsou z pohledu nebezpečí velkých vod méně účinné než dřeviny jehličnaté, jmenovitě smrk.
I z tohoto je zřejmé, že každá dřevina v lese má své místo, účel a využití a je velmi ošidné pohlížet na pěstování lesů jednostranně. Při hodnocení vlivu lesního ekosystému na schopnost akumulace podzemních vod nelze oddělit lesní půdu a porost. Složky ekosystému se vzájemně ovlivňují. Velký lesní komplex sníží v širokém průměru povodňový odtok oproti nezalesněnému povodí asi o polovinu."
Co je tedy zapotřebí udělat, aby les lépe zadržoval vodu z lijáků?
"Zvýšit zadržování srážkové vody v lese a zpomalit její odtok, je možné dosáhnout řadou hospodářských opatření. Jde především o volbu vhodných těžebních a dopravních technologií. Pozornost musíme věnovat optimalizaci a všestranné výstavbě lesní dopravní sítě a její řádné údržbě. Důležitá je také úprava vodního a vzdušného režimu lesních půd a jejich protierozní ochrana. Dalším opatřením může být úprava struktury lesních porostů, úprava lesnatosti a rozmístění lesa v povodí."
Všechna tato opatření, o kterých mluvíte, by ale stála vlastníky lesa nějaké peníze...
"Financování těchto veřejně prospěšných opatření bylo dosud podporováno z prostředků krajských úřadů. Tyto dotační prostředky jsou v některých krajích kráceny z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtech krajů.
Rozsah následků přívalových dešťů však jednoznačně ukazuje, že podpora na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a ekologické a k přírodě šetrné technologie v lesích z veřejných rozpočtů by měly mít nejvyšší prioritu. Jedná se o finanční prostředky, které ve svém důsledku mohou předcházet škodám finančně mnohonásobně vyšším.
Podle odborných odhadů jeden milion korun vynaložený na opatření související s vyšším zadržením srážkové vody v lese ušetří veřejným rozpočtům částku 70 milionů korun."
Dana Čírtková Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.