David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Podvodníci vymýšlejí stále nové a nové triky, jak důvěřivce obrat o peníze. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nyní důrazně varuje před vykuky, kteří neváhají telefonovat lidem se záminkou přeplatku na účtu a vydávat se přitom za úředníky ČSSZ. 

Jde o organizaci, která v Česku zajišťuje každý měsíc vyplácení důchodů, nejen starobních, ale i invalidních. Útočníci proto spoléhají na to, že se dovolají hlavně starším lidem na penzi nebo  občanům s vážnými zdravotními problémy, kteří mnohdy obrací každou korunu. 

„Je to obzvláště zákeřné, protože zahrnuje „živý“ hovor s osobou, která chce vzbudit důvěru. Podvodník se vydává za pracovníka ČSSZ a pod záminkou přeplatku na účtu vás bude nutit k okamžité reakci,“ popisuje mluvčí Jitka Drmolová. 
Podvodníci jsou podle ní navíc na hovory dobře připraveni. Mohou znát jméno, adresu nebo číslo bankovního účtu toho, komu zrovna volají většinou ze skrytého nebo čísla vypadajícího reálně jako kontakt ČSSZ. 

Nic nevyplňujte
„Cílem je získat z volaného přihlašovací údaje, údaje z platební karty nebo vás přesvědčit k instalaci softwaru pro vzdálený přístup k vašemu počítači. Výsledkem je vždy finanční ztráta, peníze je pak těžké získat zpět,“ varuje mluvčí. 
Apel od ČSSZ přichází prakticky souběžně se zveřejněnou statistikou kybernetické kriminality na Vysočině za celý loňský rok. Policisté přiznávají, že podíl tohoto druhu kriminality byl opět vysoký a počet případů nepomáhá prakticky nijak významně srazit ani cílená prevence.

Podvodníci dál monitorují sociální sítě, kde často zaútočí na osamělé ženy a pod legendou v podobě životní lásky a životě v bohatství oberou poškozené o úspory a ještě je donutí vzít si úvěr.
Dalším častým druhem podvodu jsou kontakty předstírající zájem o zboží na bazarových portálech. Prodávající v dobré víře splní požadavek zájemce, kdy vyplní údaje ze své platební karty a během pár desítek vteřin přichází na bankovním účtu většinou o úplně všechny peníze. 
Pokud vám někdo zavolá na mobil nebo pevnou linku s tím, že vám chce vrátit například přeplatek, na takové hovory nikdy nereagujte.

Volejte policii
„Pokud si nejste jisti pravostí hovoru, okamžitě jej ukončete. Nikdy nesdělujte citlivé údaje. ČSSZ po vás nikdy nebude chtít hesla, přihlašovací údaje nebo údaje o platební kartě. Neinstalujte žádné aplikace pro vzdálený přístup do vašeho počítače nebo telefonu,“ důrazně apeluje mluvčí ČSSZ a doporučuje obrátit se na policii. 
Jen loni zaznamenali policisté v regionu 790 těchto případů kyberkriminality. Kriminalita páchaná v internetovém nebo v prostředí sociálních sítí se podílí už z více než 15 procent na všech trestných činech spáchaných trestných činů v roce 2024.  

„V roce 2023 jsme registrovali 865 případů, což činilo 15,43 procenta, v roce 2022 jsme registrovali 722 případů, což činilo 13,77 procenta nápadu ze všech spáchaných trestných činů v roce 2022,“ sdělila mluvčí policistů na Vysočině Dana Čírtková. 

Za posledních několik let je podle ní patrný výrazný nárůst tohoto druhu kriminality, když v roce 2017 představovala „jen“ 4,67 procenta z celkového nápadu. 
„Loňský rok se tak stal výjimkou, kdy došlo meziročně k poklesu počtu trestných činů, které měly znaky kybernetické kriminality,“ dodala Čírtková.

Škody v milionech
Pachatelé internetové kriminality způsobili poškozeným na Vysočině celkovou škodu atakující 145 milionů korun.  Největší počet případů internetové kriminality se týká majetkové trestné činnosti, kdy pachatelé způsobili poškozeným škodu přesahující  117 milionů korun.  

Další případy internetové kriminality se týkají hospodářské trestné činnosti, kde pachatelé způsobili škodu za skoro 27,5 milionu korun. „Největší část nápadu této trestné činnosti tvoří různé inzertní podvody,“ sdělil náměstek krajského policejního ředitele Pavel Peňáz. 

Podstatnou část s největší způsobenou škodou podle policie tvoří sériově páchaná trestná činnost za využití sociálního inženýrství, zejména podvodné investice, které souvisejí s reklamami na podvodné investiční platformy na sociálních sítích. 

„Lidé se nechají zlákat na reklamy, ve kterých známé osobnosti lákají na vysoké výdělky v inzerovaných investičních platformách nebo na investici do kryptoměn. Podvody v on-line prostředí vynikají vysokou mírou sofistikovanosti,“ doplnil Peňáz.

Diskuze k článku