V září jsem se vrátila z dvoutýdenního putování po severní Indii a ráda bych se s vámi podělila o své dojmy. Indie je totiž velice krásná, jedinečná a bohatá země, ale to člověk pochopí až v okamžiku, kdy ji navštíví. Indie se totiž nedá popsat, musí se zažít! A já bych ji moc ráda zažila ještě jednou, protože mi přirostla k srdci, stejně jako místní lidé a jejich kultura. 

Indie je v současné době nejlidnatější zemí na celé planetě, což je znát na každém kroku (má téměř 1,5 miliardy obyvatel). Všude je zkrátka moc lidí, kteří si rozhodně nedrží žádné rozestupy, jelikož prostě nemohou. 

A tak všude vidíte hloučky dětí, za kasou několik prodavačů u jedné pokladny (v obchodě se sárí jich tam stálo rovných devět), na ulici několik spících mužů uprostřed rušné křižovatky a na parkovišti hlouček žebrajících maminek s miminky v náručí. 

Všude je někdo, a to dokonce v jakoukoli denní nebo i noční dobu. Chcete-li se např. projít po Váránasí, abyste se podívali na východ slunce nad řekou Gangou, kterou mimochodem Indové považují za žijící bohyni, musíte se prodrat davy lidí, a to i když je půl páté ráno. Václavské náměstí v Praze vám v tomto okamžiku bude připadat jako místo, kde můžete i tančit, tolik je zde prostoru, zatímco ve Váránasí jste rádi, když se vůbec dostanete z bodu A do bodu B. 

U nás se tímto bodem B stala posvátná řeka Ganga, kterou místní obyvatelé pijí, koupou se v ní a také do ní sypou popel svých zemřelých příbuzných, které spalují na jejím břehu. 

Jak jsme se dozvěděli, ke spálení jednoho člověka je zapotřebí alespoň 40 kilo dřeva, ale santalového alespoň 200 kg, což rozhodně není levná záležitost, a Indové na svůj pohřeb na břehu Gangy šetří léta. Každý Ind by totiž chtěl být spálen na březích řeky Gangy. Ve stáří se tedy lidé stěhují do Váránasí a očekávají svůj konec.

Dokonce jsou zde i hotely, které počítají s tím, že už je zřejmě neopustíte živí… Ale obraťme list k něčemu pozitivnímu, přestože smrt v Indii rozhodně není tabu, ba naopak! Je vnímána jako součást života, což se my teprve učíme.

Život v této zemi vám bude připadat naprosto odlišný od toho našeho, a to hlavně svým tempem. Na ulicích je totiž rušno a vládne zde všeobecný chaos, zatímco v ulicích se zastavil čas. Všude potkáte krávy, které jsou v Indii posvátné, takže mohou kamkoli, a občas zamíří i na silnici, takže vás přinutí zastavit, nebo na nejbližší skládku odpadků, jelikož zde nejsou žádné popelnice. 

Tedy, abych byla upřímná, jednu černou popelnici jsem u cesty přece jen viděla, ale i v ní byla kráva, která tam hledala něco k snědku. Zjevně ji ještě nestihly předběhnout opice, které skáčou všude na stromech, a občas se také nechají zlákat nějakými odpadky. 
Všeobecná špína vás první den překvapí, ale pak si zvyknete. Spíše vám pak bude připadat divné, že je někde čisto a lidé mají dokonce i boty! 
Na silnicích neplatí žádná pravidla, snad jen kromě jednoho, a to, že se jezdí vlevo. Jinak zde má přednost ten, kdo má silnější auto (nikoliv tuk tuk nebo tříkolku) a kdo víc troubí. 

Po silnicích se všude prohání děti a kdokoliv může vstoupit do vozovky, takže po chvíli ani nevíte, zdali víc sledovat chodce nebo všeobecný chaos, abyste se vůbec dostali tam, kam chcete. 

Každopádně moc nedoporučuji chodit nikam pěšky, jelikož vás budou neustále všichni zastavovat a fotit se s vámi, protože Evropani jsou zde stále ještě rarita. A pokud máte navíc blond vlasy, tak možná i dostanete několik nabídek k sňatku! 

Doporučuji proto v Indii nosit černé brýle, jelikož vaše fotky budou dozajista kolovat po Instagramu a dalších sociálních sítích, tak aby vás hned všichni nepoznali. U žen se každopádně doporučuje nosit šátek přes ramena, jelikož Indové nejsou moc zvyklí na evropskou módu, a samozřejmě i dlouhé sukně nebo kalhoty. 

Pokud si někam vyrazíte méně oblečení, budete středem pozornosti a nabídek k sňatku bude přibývat. Leda že byste sem vyloženě jeli za tímto účelem! 
A co byste měli určitě přibalit, když chcete cestovat do Indie? V první řadě bonbóny pro děti (je to lepší varianta nežli jim rozdávat peníze), probiotika (zvláště, pokud máte citlivé zažívání), vodu (indickou vodu opravdu není radno pít), toaletní papír (ten je zde vzácný), klobouk a ženy šátek. 

A co rozhodně nebrat? Jakékoli drahé věci, o které byste nechtěli přijít, GPS (tu vám z kufru rovnou vyhodí), čokoládu (budete ji mít po celém kufru) a všechny zbytečnosti, které vám jen zatěžují zavazadlo.

 
Z Indie si totiž přivezete pocit, že nic nepotřebujete. Je to tím, že zdejší lidé jsou skromní a vystačí si s málem, chodí většinou bosí a pořád se usmívají. Především místní děti, které nemají žádné počítače ani mobilní telefony. 

Domů se pak budete vracet s pocitem, že musíte mnoho věcí vyházet, a že jste zahlceni zbytečnostmi, které by ještě mohly udělat radost někomu dalšímu. 

Indie vás zkrátka změní a vy se stanete více lidskými, soucitnými, ale také praktickými lidmi, kteří začnou uvažovat o smyslu života. A to určitě stojí za to!
(Autorka je arteterapeutka, učitelka na VŠP v Jihlavě, psychoterapeutka a astroložka)

Diskuze k článku