David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

O možném rozšíření počtu větrných elektráren v katastru Stonařova ze současných čtyř na dvojnásobek rozhodnou občané městyse starší 18 let v příštím roce v anketě. 

Ze všeho nejdřív, ale nejpozději na přelomu ledna a února 2025, zástupci společnosti LCJ Invest a.s. představí svůj nový záměr v rámci veřejného projednání v kulturním domě. Teprve poté vedení městyse doručí do domácností anketní lístky, které pak lidé vrátí zpátky na úřad. 
Výsledek  ankety se zastupitelé v přijatém usnesení zavázali respektovat. Takový je hlavní výstup ze středečního večerního jednání vedení městyse ohledně potencionálního rozšíření záměru výstavby Větrného parku Vysočina.

Zastupitelé v přísálí kulturního domu měli na programu zasedání, které začalo po sedmé hodině večer, celkem 15 bodů. Z 15 zvolených členů jich na rokování dorazilo 12. Tři se ze schůze dopředu z různých důvodů omluvili. 
Zatímco prvních devět bodů schváleného programu se projednalo rychle, za 45 minut, diskuze u bodu číslo deset týkajícího se právě rozšíření počtu větrníků ze čtyř na osm trvala přes hodinu. 

Investor chce podle starosty Ivana Šulce v katastru městyse dvojnásobný počet původně zamýšlených stožárů kvůli tomu, že se mu  zamýšlený projekt nečekaně prodražuje, a to podle hrubých propočtů výrazně. 
Cena realizace díla se má navýšit řádově o desítky milionů korun, protože nepůjde realizovat podle původního záměru. Firma počítala podle starosty s tím, že vyrobenou elektřinu odvede vzdušným vedením vysokého napětí, které přes katastry tří obcí (Suchá, Otín, Stonařov), kde má park větrníků vyrůst, vede.

„Dle nových požadavků majitele distribuční elektrické soustavy bude muset investor vyrobenou elektřinu  odvádět kabelem do 15 kilometrů vzdálené rozvodny na Kosově (místní části Jihlavy),“ popsal peripetie starosta. 

Na zastupitelstvu nijak nezakrýval, že vyšší počet elektráren v katastru městyse, by znamenal i výrazně vyšší přírůstek do rozpočtu. Pro rok 2025 zastupitelé schválili vyrovnané hospodaření, které je na příjmové i výdajové stránce nastaveno na více než 29,5 milionu korun.

Pokud by uvažované rozšíření prošlo přes zastupitelstvo, které už na čtyři větrníky s investorem uzavřelo takzvanou dohodu o spolupráci, proti by nebyli ani majitelé dotčených pozemků a podařilo by se firmě vyjednat i všechna nutná povolení potřebná k výstavbě, městys by si ročně mohl přilepšit v závislosti na počtu a výkonu jednotlivých větrníků až o bezmála pět milionů korun a ještě plus zohlednění možné inflace.
„Je to varianta, kterou seškrtají úřady, ale nedokážu teď říct, které větrníky se škrtnou, a které ne. Je to maximalistická verze pro Stonařov,“ řekl na schůzi zástupce investora Jiří Vybíhal.

Původně chtěl podle slov Vybíhala investor vystavět v rámci větrného parku Vysočina, tedy včetně obcí v okolí Stonařova, 17 větrníků, v nové žádosti o EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) má o tři méně. 

„Myslíme si, že reálných je 10 až 11,“ nastínil odhad. Na zastupitelstvo přišly o větrnících diskutovat necelé čtyři desítky lidí. Řada z nich se dožadovala kvůli možnému rozšíření záměru vypsání referenda, ne jen dopředu avizované ankety.

Diskutující měli obavu, že výsledky ankety pro zastupitelé nebudou závazné. „Kdybychom se nechtěli nikoho ptát, tak tu pravděpodobně teď nesedíme,“ reagoval zastupitel Pavel Zvěřina. Do přijatého usnesení zastupitelstvem se nakonec vedení městyse zavázalo, že výsledky ankety týkající se rozšíření větrníků pro něj budou závazné.  

Diskuze k článku