JIHLAVA - ­ Od začátku minulého týdne stojí v čele jihlavské nemocnice šestašedesátiletý ekonom Josef Čekal z Prahy, který nejlépe obstál v konkurenci sedmi uchazečů a zvítězil ve výběrovém řízení na tuto pozici. Třetí den svého ředitelování poskytl Jihlavským listům rozhovor.

 Pane řediteli, přicházíte z Prahy na Vysočinu. Co vás vedlo k tomu ucházet se o místo ředitele krajské nemocnice?

 "Každá podobná funkce, a to platí i v případě ředitele jihlavské nemocnice, je pro člověka určitou výzvou. I když můj věk může někomu vadit, já nechci svůj aktivní život ještě ukončit, takže jsem se ucházel o toto místo a jsem rád, že jsem uspěl."

 Krajská rada vás jmenovala na místo ředitele nemocnice, kterou kraj zřizuje jako jednu ze svých příspěvkových organizací. Jaká by byla podle vás nejvhodnější právní forma pro nemocnici toho typu?

 "Podle mého názoru se nedá nikdy říci, že ta nebo jiná právní forma nemocnice je tou nejideálnější. Právní forma je pouze ten vnějšek. Mnohem důležitější je, jak ta nemocnice prosperuje, kdo ji vede a hlavně jak ji vede. Jestli je to pod hlavičkou akciové společnosti nebo příspěvkové organizace, není zase tak důležité, pokud nemocnice dobře funguje. Musím ale připustit, že forma akciové společnosti, o které se, pokud vím, uvažovalo před časem také na Vysočině, má mnoho nevýhod."

 Můžete nějakou zmínit..?

 "Akciová společnost je obchodní společnost a tyto společnosti jsou zakládány za účelem tvorby zisku, což se tady asi nedá předpokládat. Na akciovou společnost může být vyhlášen konkurs, mohou být kapitalizovány pohledávky. Ten, kdo ty pohledávky skoupí, vstoupí do akciové společnosti a může s ní pak udělat, co bude chtít. Každá právní forma má své výhody, ale současně také nevýhody, které s sebou přinášejí rizika. Navíc do akciové společnosti kraj nedokáže dávat nějaké peníze. Kraj je odpovědný za chod zdravotnictví v kraji, takže zbavit se formy příspěvkových organizací byl nebylo zrovna ideální."

 Krátce po vašem jmenování do funkce jsme hovořili na téma koncepce. Vy jste zmínil, že je složité tvořit koncepci, když k tomu současně není k dispozici potřebné přístrojové vybavení a kvalitní personál. Máte představu o tom, jaké obory by měly být pro jihlavskou nemocnici stěžejní?

 "Zatím jsem tady třetí den, takže se postupně s chodem nemocnice a chodem jednotlivých oddělení teprve seznamuji. Úplně detailní představu o tom, které medicínské obory by tady měly být ty nejdůležitější, nemám. Vytvořit nějaké priority v jednotlivých odbornostech, to není jen o tom, že to někdo chce, ale záleží to na mnoha věcech ­ na přístrojovém vybavení a hlavně na personálním vybavení.

 Protože pokud tady bude špičkový odborník, kterého seženete a dokážete zaplatit, tak sem za ním ti lidé přijedou. A může se zde vytvořit nějaké odborné centrum. Nyní je nejdál budování onkologického centra, takže na tom musíme usilovně pracovat. Jeho zřízení právě zde v Jihlavě považuji za velice pozitivní, protože ten nárůst onkologicky nemocných pacientů je velice výrazný. Právě kraj Vysočina má velký problém v oblasti karcinomu tlustého střeva a konečníku, kde počet onemocnění je vysoce nad průměrem celé České republiky."

 Jihlavská nemocnice i její zřizovatel usilovali v minulosti, zatím neúspěšně, o zřízení traumatologického centra. Budete pokračovat ve snaze o jeho zřízení?

 "Připouštím, že by zejména z důvodu blízkosti dálnice D1 i těsné blízkosti centrály zdravotnické záchranné služby a heliportu bylo zřízení traumatologického centra v jihlavské nemocnici vhodné. Ale zase se dostáváme k tomu, že je potřeba příslušné vybavení a příslušní odborníci. Když jsem mluvil s primářem MUDr. Janem Procházkou a zeptal se, jestli tady působí neurochirurg, tak jsem zjistil, že tady není. A traumacentrum bez neurochirurga není traumacentrum. Protože ty nejsložitější úrazy jsou úrazy hlavy a páteře. Zlomenou nohu a zlámaná žebra zvládne ošetřit chirurg."

 V Nemocnici Jihlava spolupracují lékaři oddělení v některých oborech také s privátními zařízeními. Jde konkrétně o kardiologické centrum a centrum asistované reprodukce. Budete podobná spojení podporovat?

 "Když se na tuto otázku podíváte ze všech možných směrů, tak je poměrně složitá. Není důvod, proč by nemohlo státní nebo krajské zařízení spolupracovat s privátem ­ v tom nevidím žádný problém. Problém vidím trošku v tom, aby se nestalo, že velmi nákladné výkony se budou dělat v nemocnici a v privátu se budou řešit pouze ty lukrativní výkony, za které dostanou od zdravotních pojišťoven vysoké úhrady.

 Tam je vždycky potřeba nalézt nějakou rozumnou cestu. Ale obecně se formě této spolupráce nebráním. Zatím neznám konkrétní ekonomické údaje, abych mohl dvě zmíněná oddělení konkrétně hodnotit."

 S předchozí otázkou souvisí souběh privátní a nemocniční praxe u lékařů. Jste pro, aby lékař pracoval na oddělení v nemocnici a současně vykonával ještě privátní praxi?

 "Souběhu praxí nelze zabránit jinak než zavedením pravidel. Když chce lékař současně působit v nějakém privátním sektoru, tak by měl požádat zaměstnavatele o souhlas. V případě, že na oddělení, kde pracuje, jsou nějaké problémy, tak je možné říci, že ten souhlas nedostane. V zahraničí to funguje, v Rakousku je to běžné, ale tam je ta morálka těch lidí zcela jiná. Ale já se přiznám, že tady mi to připomíná někdy doby dávno minulé, kdy se ve fabrice bral materiál a dělaly se s ním melouchy. Byl bych velmi nerad, aby nemocnice dělala nákladné výkony a pacient pak lépe ohodnocené výkony absolvoval u stejného lékaře, ale v jeho privátní praxi. Za tu dobu, co jsem pracoval ve zdravotní pojišťovně, tak jsem se s tím setkával, a musím přiznat, že se tomu nedá vždy zabránit. Je s tím pak problém."

 Hovoříme spolu třetí den vašeho ředitelování. Jaké kroky vás čekají další dny ve funkci?

 "Předpokládám, že se postupně seznámím s chodem všech oddělení a s personálním obsazením těchto oddělení. Důležitý pro mě bude také účetní audit a určitá analýza struktury výkonů. Musím vědět, jak si nemocnice stojí a kde by se daly nalézt nějaké rezervy, abychom třeba upravili portfolio nasmlouvaných výkonů a možná zařadili i některé lukrativnější výkony a tím zvýšili úhrady od pojišťoven. Už mám domluvenou schůzku s ředitelem krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny a na toto téma s ním budu hovořit."

 Připravujete nějaké personální změny v okruhu vašich nejbližších spolupracovníků ­ tedy na pozicích náměstků?

 "Na toto téma bych nejdříve chtěl hovořit s představiteli zřizovatele, ale nevylučuji, že kvůli transparentnosti vypíši výběrová řízení na pozice všech svých náměstků."

 Nebojíte se stížností ze strany pacientů? Jak je hodláte řešit, pokud se nějaké objeví?

 "Velké procento stížností ze strany pacientů vzniká kvůli tomu, že s nimi nikdo nekomunikuje. Největší chybou je, když nemocnice není ochotna přiznat své pochybení a poté rychle přijmout adekvátní opatření. Chtěl bych zde proto zřídit pozici jakéhosi ombudsmana, který by komunikoval s klienty, kteří budou mít nějaký problém."

Diskuze k článku