Vysoké stavy černé zvěře na Vysočině jsou problémem. Divočáci totiž páchají velké škody na zemědělských plodinách. Na současnou situaci a její řešení jsme se zeptali Zdeňka Pittla z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu. Jsou známy nějaké údaje o tom, kolik divokých prasat se na Vysočině vyskytuje?

 "Stavy divokých prasat se přesně spočítat nedají. Tlupy černé zvěře jsou aktivní zejména v noci a rádius jejich pohybu čítá desítky kilometrů v závislosti na potravní nabídce lokality. V honitbách na Vysočině nejsou, s výjimkou honitby Smrčná, stanoveny normované stavy černé zvěře. Tyto se stanovují pouze na lesní pozemky.

 Ve všech ostatních honitbách povolil orgán státní správy myslivosti lov samičí a samčí zvěře prasete divokého do stáří dvou let bez omezení a bez vypracování plánů lovu.

 Lov zvěře v těchto věkových kategoriích, tj. selat a lončáků je ze zákona povolen celoročně."

 Kolik se vloni ulovilo divočáků?

 "V roce 2007 to bylo v rámci správního obvodu města Jihlavy přes 1.500 prasat. Za loňský rok ještě tyto údaje nejsou k dispozici."

 Existuje nějaká kontrola věkového složení ulovené černé zvěře?

 "V prvé řadě kontrolu ulovené zvěře provádí myslivecký hospodář, který je ustanoven v každé honitbě. Každý ulovený kus vidí a hodnotí provedený lov.

 Problém je v kontrole pro orgán státní správy myslivosti při odlovu černé zvěře, neboť nový zákon o myslivosti, platný od r. 2002, neumožňuje orgánu státní správy myslivosti nařídit uživatelům honiteb povinné předkládání čelistí ulovené zvěře.

 V některých bývalých okresech kraje Vysočina se toto snaží obnovit, ale pokud čelisti nepředkládají všichni uživatelé honiteb, svůj účel to nesplňuje. Každoročně se pořádají tzv. chovatelské přehlídky trofejí ulovené zvěře, které mají oporu v zákoně. Tam však uvidíme pouze zbraně trofejového kňoura, nikoli však čelisti selat, bachyní a lončáků.

 Odpovědnost za škody zvěří na zemědělských plodinách nesou ze zákona uživatelé honiteb. Jestliže loví dospělé kusy, je to špatné. Jsou­li v honitbě přítomny fyzicky dospělé kusy zvěře, dochází k samokontrole populační expanze a nastoluje se po nějakém čase přirozené věkové rozvrstvení v tlupách."

 Jaký je zdravotní stav černé zvěře?

 "V současné době dobrý. Na území republiky nebyl v posledních několika letech výskyt klasického moru prasat u černé zvěře zaznamenán. Probíhají kontroly zdravotního stavu, uživatelé honiteb mají povinnost nechat každé desáté ulovené prase na mor veterinárně vyšetřit."

 Jak tedy stavy divočáků zregulovat?

 "Černé zvěři se na Vysočině daří. Od jara do podzimu má hojnost potravy a kryt nachází v lánech obilí, řepky a posléze kukuřice. V tomto období je její slovitelnost problematická.

 Po sklizni kukuřičných lánů se situace mění a lov je snazší. Úplně nejsnazší je ulovit loňského kňourka. Věku tří a více let se mnoho kňourů, při volném neřízeném odstřelu v kategorii lončáků, nedožije.

 Tím vzniká již zmíněný problém nedostatku dospělých kňourů. Vysoké stavy černé zvěře budou zřejmě narůstat až do doby, než razantní redukci zajistí vzplanutí nákazy klasickým morem prasat.

 Jestliže nebude každoročně sloveno dostatečné množství selat a loňských bachyněk, bude i nadále docházet k nekontrolovatelnému nárůstu stavů.

 Při vysoké úživnosti honiteb, časnější pohlavní dospělosti zvěře, absenci starších kňourů, kteří si v období chrutí zjednají v tlupách pořádek tak, aby nebyly lončáky pokryty mladé samice a mnohdy i pohlavně dospělá letošní selata, budou stavy černé zvěře narůstat a škody na zemědělských plodinách se zvyšovat." 

Diskuze k článku