Hospicová péče na Vysočině velmi dlouho neexistovala, od listopadu by to mělo být minulostí. S koordinátorkou domácí hospicové péče v kraji Janou Sochorovou hovořil redaktor Českého rozhlasu Region.
 
 Jak byste vysvětlila pojem hospicová péče člověku, který o tom nikdy neslyšel?
 Domácí hospicová péče je služba pro občany nebo pro klienty, která jim umožní strávit poslední chvíle života mezi svými blízkými v domácím prostředí.
 
 To znamená, že tam přijede nějaký pracovník, který se o toho člověka stará?
 Přijede tam sestřička, která jim vysvětlí, jak můžou svému blízkému pomoci, jak s ním mají nakládat a co s ním mají všechno dělat.
 
 Hospicová péče na Vysočině neexistuje tak dlouho, pokud se nepletu?
 Hospicová péče na Vysočině de facto neexistovala vůbec a vznik domácí hospicové péče vlastně vzešel na popud Rajhradu, kde je kamenný hospic, a tam se sdružují ti, kteří chtějí odcházet nebo být doprovázeni svými blízkými. V Rajhradu se zjistilo, po tu dobu, co fungují, že ta kapacita opravdu nestačí, a Vysočina jako taková vůbec není pokrytá touto péčí nebo není tady ta péče pro lidi zprostředkovaná.
 
 To je minulost. Ale teď už tady začala fungovat, ke kterému dni to bylo, to je docela nedávno?
 Bylo to k 1. říjnu, kdy vznikl projekt Domácí hospicové péče a to jsme se začali scházet a ten projekt jako by teprve vznikal a oficiálně byl představen 27. listopadu v Havlíčkově Brodě.
 
 A jak to funguje v praxi? Dejme tomu, že vám zavolá paní Kadrnošková a požádá o pomoc se svou umírající maminkou, co se děje potom?
 Potom vyjede do rodiny, po předchozí domluvě, koordinátor teamu, zjistí situaci sociální, zdravotní a jak ta rodina chce nebo je ochotna se o svého blízkého starat a pečovat o něj.
 
 Předpokládejme, že zjistí, že tam je paní Kadrnošková celý den sama, nemá se o ni kdo starat, její dcera bydlí 50 km od jejího bydliště, potom jste schopni pomoct?
 Ne. Jsme schopni pomoct, ale ne v celém rozsahu zdravotnické péče. Jsme ochotni pomoct jenom v omezených možnostech. Tady je opravdu základní předpoklad, že rodina je základ.
 
 To znamená, že paní Kadrnošková je doma, její dcera se o ni chce starat, ale má velmi náročné zaměstnání, vidí ji ráno, potom odejde do práce, vrátí se až večer. V tomto případě už pomoc můžete nabídnout?
 Můžeme, ale musí opravdu fungovat komunikace s rodinou. S tím můžeme zajistit pečovatelskou službu.
 
 Když říkáme pomoc, to je velmi široké slovo, co si pod tím představit?
 Je to takové podání ruky v bezradnosti lidí, kdy jim pomůžeme řešit ten problém, který oni sami neumějí vyřešit. Není to tak, že bychom za ně na sebe přijali veškeré povinnosti nebo zodpovědnost.
 
 To znamená, že třeba dojdete nakoupit?
 Nakoupit dojde Pečovatelská služba.
 
  Vy se tedy postaráte o co?
 My jsme zdravotní péče.
 
 To znamená, že se staráte o zdraví toho pacienta?
 De facto o tlumení bolesti a nežádoucích účinků, o doprovázení jako takové.
 
 Postaráte se i o umírající ze vzdálenějších obcí?
 Měli bychom se postarat o všechny pacienty nebo zájemce z celého regionu Vysočiny. Naše středisko není jenom v Jihlavě, ale ta střediska byla založena nebo zinicializovaná na všech bývalých okresních městech, to znamená Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár, Jihlava a Pelhřimov.
 
 Kolik hospicová péče stojí?
 Nemáme to přesně vyčísleno, kolik v současné době hospicová péče jako taková stojí. Zatím jsem se o tyhle čísla ani já sama nezajímala, protože jsme teprve vznikli. Na takovýhle sumář bude určitě ke konci roku prostor.
 Kolik ale musí člověk zaplatit, když v jeho rodině někdo pomáhá? Pakliže je to péče, která je hrazená zdravotní pojišťovnou, tak za tuto péči neplatí nic.
 
 A je tato péče hrazená zdravotní pojišťovnou?
 Je hrazená zdravotní pojišťovnou, i když legislativně to ještě není úplně všechno dořešené, ale zatím vycházíme z dosavadních kódů, které jsou nasmlouvané se Všeobecnou pojišťovnou.
 
 Hospicovou péči organizuje charita?
 Hospicovou péči organizuje charita jako nestátní zdravotnické zařízení. Tak jako v celém regionu.
 
 A kromě toho, že ty služby platí pojišťovna, je tam ještě někdo, kdo dává peníze?
 Je tam dotace. My jsme vznikli díky dotaci z kraje, kterou odsouhlasilo zastupitelstvo v září tohoto roku. Ta dotace činila 510 tisíc pro jednu jednotku, to znamená, že stejnou část dostaly Třebíč, Žďár, Havlíčkův Brod i Pelhřimov.
 
 Hospicová péče na Vysočině se teprve rozjíždí, kolik máte pracovníků?
 Máme dvě registrované zdravotní sestry, potom máme sociálního pracovníka, který funguje i v rámci charity, psychologa, pastoračního asistenta, který taky funguje v rámci charity, a dobrovolníky, které bude potřeba zaškolit na delší dobu, a určitě uvítáme i tuto aktivitu našich spoluobčanů.
 
 Jakou kvalifikaci vaši pracovníci mají?
 Naše zdravotní sestry jsou všechny registrované a mají specializaci v paliativní medicíně, nemají ji ještě ukončenou, ale už začaly toto proškolování. Já si myslím, že nezáleží na výši vzdělání, ale na tom, jak se člověk umí ke svému blízkému chovat.
 
 Provádíte nějaké kontroly, jak se vaši pracovníci v terénu chovají?
 Provádíme kontroly, samozřejmě. Jsou to kontroly jenom dotazové, nejezdím vyloženě za sestrou, které pečuje o toho pacienta.
 
 Musí hospicovou péči předepsat obvodní lékař?
 Hospicová péče jako péče o pacienta vzniká po dohodě s obvodním lékařem. Koordinátor musí vykomunikovat tuto péči na základě toho, že si pacient požádá nebo i sám obvodní lékař si zažádá nebo by nás kontaktoval o tuto péči.
 Hospicovou péči může naordinovat i odborný lékař při propuštění pacienta z nemocnice, a to na 14 dnů. Anebo je to lékař specialista nebo lékař z ambulance specializované, který může taky na 14 dní předepsat tuto péči, ale pak samozřejmě musí navazovat konzultace nebo jakýkoliv kontakt s obvodním lékařem nebo mezitím musí dojít k vyjednání s obvodním lékařem, vysvětlení situace, a myslím si, že není žádný lékař, který by na tuto péči nenavázal.
 
 Obvodní lékař tedy hraje v hospicové péči velmi výraznou roli, vědí vůbec obvodní lékaři na Vysočině, že už ta možnost tady existuje?
 Myslím si, že všichni obvodní lékaři byli informováni ­ v globálu. Určitě se chystám všechny obvodní lékaře nebo většinu navštívit s naším materiálem a vysvětlením celé péče, jak by měla probíhat, a o spolupráci s nimi všemi.
 
 Mezi vašimi službami je i půjčování věcí. Co všechno nabízíte k zapůjčení?
 Zapůjčení kompenzačních pomůcek za minimální úplatu patří i ke službě nejenom hospicové péče, ale péče zdravotní jako takové. My jsme pro hospicovou péči nakoupili elektrická lůžka, antidekubitní matrace. Máme taky oxygenerátor, to je přístroj, který vyrábí kyslík, takže se nemusí do rodiny, a ani by to nebylo technicky možné, přetahovat bomby atd. Když má člověk nějakou dechovou nedostatečnost nebo potíže s dýcháním, můžeme zapůjčit tento oxygenerátor, infuzní pumpu, když by byla třeba a lineární dávkovače na dávkování léků.
 
 Kolik takové zapůjčení stojí? Třeba ten oxygenerátor, kolik to vyjde na den?
 Oxygenerátor vyjde na den deset korun.
 
 Budete pracovat i o Vánocích, nebo hospicová péče stojí?
 Určitě i o Vánocích budeme pracovat, protože my tuto službu poskytujeme 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.
 
 Kolikrát denně může sestra přijít, je to možné i dvakrát nebo třikrát?
 Může přijít i třikrát denně, protože ze zdravotní pojišťovny máme hrazeny tři hodiny péče.
 
 Smrt a otázky umírání, to je velmi citlivé téma, jak vaši pracovníci nesou to, že jejich pacienti neustále umírají?
 Ne každý se s tím dobře smíří, každý se s tím třeba dobře nevyrovná nebo se s tím vyrovnává déle. Je to určitě na povaze, psychice toho člověka nebo záleží, jaký vztah měl s tím pacientem při pečování.
  Mě hrozně mrzelo, když v našem státě byla hrozně dlouho smrt tabuizovaná. Pocházím z věřící rodiny a sama jsem věřící a přišlo mi vždycky úplně normální se o své blízké postarat nebo je dochovat doma.
  Mnohdy jsem se nad tím zamýšlela nebo jsem si říkala, proč to tak je? Zdůvodňovala jsem si to tím, že jsme zdravotníci v rodině, ale potom jsem si uvědomila, že moje babička zdravotník není a svoje rodiče i rodiče svého manžela dochovala taky doma.
 Takže je to asi vždycky tím vztahem rodiny k blízkému, ale myslím, že tady těm lidem musí hodně pomoci i obvodní lékař. Představte si, že přijdete za obvodním lékařem, máte tady ten problém a on se na vás dívá jako na blázna, že chcete nechat svoji maminku umřít doma, to je hodně smutný.
 
 A to se stále děje.
 I to se děje. Doufám, že se to děje hodně zřídka, ale děje se to. Proto přeju lidem, spoluobčanům nebo pacientům hodně ošetřujících obvodních lékařů, kteří je podpoří.
 
 Pokud by chtěli lidé nějaké informace o hospicové péči na Vysočině nebo by už rovnou chtěli službu objednat, kam se mohou obrátit?
 Mohou se obrátit přímo na telefonní číslo, na mailovou adresu ochjihlava@caritas.ji.cz anebo máme i webové stránky­ www.charitajihlava.cz a sídlíme za Jakubským kostelem v Jihlavě, na Jakubském náměstí 2, je to ta veliká budova Charity.
 Petr ZETTNER
(Autor je redaktorem Českého rozhlasu Region

Diskuze k článku