"Jejich úroveň i vystupování bych srovnal s úrovní soutěže. Rozhodčí v krajských soutěžích jsou vyspělejší a většina z nich píská už delší dobu. Také má větší možnost výkonnostního růstu. Moc problémů jsme tam na podzim neměli. V rámci okresu jsme měli nějaké problémy. Myslím, že hned ve druhém kole se udála inzultace, následovala posléze další... Rozhodčích je málo a máme takový rozhodcovský sbor, jaký momentálně je."

Na Jihlavsku je rozhodčích nedostatek už několik let. Stále se přitom naráží na stejný problém. Noví rozhodčí zkrátka pískat nechtějí.

 Získat nové zájemce není jednoduché. A když už třeba někoho získáme, tak nám zase brzy končí. Taková situace ale není jenom na Jihlavsku nebo obecně na Vysočině. S nedostatkem sudích se potýká celá republika. V některých krajích a okresech jsou na tom dokonce ještě hůř než my tady na Vysočině.

Čím si to vysvětlujete?

 Celkovou situací ve fotbale, ve společnosti. Když budete utkání sledovat jako nezaujatý divák a zaměříte se třeba na to, jak se k sobě někdy chovají lavičky obou soupeřů, nebo hráči navzájem, tak se pak není moc čemu divit, že rozhodčí, který naskočí na první utkání mládeže, už se mu další zápasy pískat nechce.

Kvalita sudích ale na Jihlavsku není příliš valná...

 Jsou to okresní soutěže. Hráči těchto soutěží jsou také na nějaké úrovni. Tomu odpovídá i kvalita sudích, kteří takovou soutěž pískají.

Vím, že se to dá srovnat velmi těžko, ale přesto. Na Třebíčsku lapálie s nedostatkem arbitrů nemají. Naopak dokonce tamní svazové vedení dokáže na zápas delegovat tři oficiální rozhodčí. V čem vidíte rozdíl?

 To je možné, ale musíte si to srovnat. Podívejte se, kolik rozhodčích postoupilo do krajských soutěží z okresu Jihlava a kolik z ostatních okresů. Na letošní podzimní část bylo vybráno do krajských soutěží z Jihlavska pět talentovaných sudích. To bylo ze všech okresů kraje nejvíc. To je zase politika toho daného okresu. Když vidím, že je to mladý perspektivní kluk, který má zájem, tak mu v rozvoji nebráníme. Vždyť by to byla i hloupost.

Kariéra rozhodčího je přece jen možná o trochu schůdnější než kariéra profesionálního fotbalisty?

 Určitě. Souvisí to právě s nedostatkem rozhodčích. Když na sobě rozhodčí bude trvale pracovat a věnovat se tomu, tak v kombinaci s talentem, kterým tam pochopitelně být také musí, se může minimálně do krajských soutěží, nebo divize dostat. Dnes to zase až tak velký problém není.

Když už jsme u divize, tamní trenéři se shodují na jednom. Právě v této soutěži začíná fotbal s velkým F. Platí to i o rozhodčích, že v divizi se oddělí kvalita od průměru?

 Určitě. V této soutěži už sudí mají přísnější kritéria. Na každém utkání je sleduje delegát, plní přísnější normy fyzických testů. Na druhou stranu, čím vyšší soutěž arbitr píská, tím je to pro něj možná jednodušší.

Jak to myslíte?

 Už má něco odpískáno, umí reagovat v určitých situacích, poradí si s výjimečnými situacemi. Ví, jak je řešit. Čím více zápasu rozhodčí odpíská, tím je zkušenější. Také celková atmosféra zápasů ve vyšších soutěžích je jiná.

Vraťme se ale zpátky k okresním soutěžím. Souhlasíte s názorem, že kdyby mezi rozhodčími vzrostla konkurence, někteří členové současného rozhodcovského sboru by nemohli pískat?

 Vedlo by to minimálně k tomu, že někteří současní hlavní rozhodčí by se stali asistenty. Kdyby konkurence vzrostla, nejen na okrese, ale i v kraji, určitě by k nějakým změnám došlo. V rámci kraje to zase takový problém není. Rozhodčí, kterému se ve vyšší soutěži nedaří, píská nižší. Na okrese to takto rozčleněné není.

Nesouvisí s tím i nárůst inzultací za poslední rok? Rozhodčím v okrese přece jenom chybí právě zkušenost. Ostřílených arbitrů je na Jihlavsku málo. Souhlasíte?

 Inzultace se staly v i zápasech, které rozhodoval sudí, který píská už řadu let. Nemyslím si, že v tom je ten problém. Je to o úrovni té soutěže. Tam, kde hrají zkušení a vyspělí hráči, tam k inzultaci nedochází. To je naprostá paralela. Nemůžete přece říct hráči, který hraje např. III. třídu: "Nehraj, neumíš fotbal." To prostě nejde. když se na tu soutěž půjdete podívat, tak zjistíte, že v té soutěži hrají hráči, kteří jsou svou úrovní v mnoha případech horší než rozhodčí. Proto jsem rád za každého sudího, který tomu věnuje svůj čas.

Společně se svými kolegy jste zavedli v této sezoně i novinku. Po každém kole vyhodnocujete zápisy o utkání a rozhodčím jednotlivých duelů následně jejich chyby vytýkáte. Přineslo to už své ovoce?

 Zápisy se nám hodně zlepšily. Je to i tím, že se nám podařilo společně s Miroslavem Vrzáčkem (předseda Krajského fotbalového svazu - pozn. aut.) přesvědčit i rozhodčí ve vyšších soutěžích, aby kromě toho, že fotbalem tráví soboty a neděle, chodili v týdnu vyhodnocovat i tyto zápisy o utkání. Díky tomu, že rozhodčí následně obdrží zprávu o chybách mailem, se může poučit, a takové chyby už napříště neudělat. Opravdu se úroveň zápisů zlepšila, což je jedině dobře.

Jak s rozhodčími ale pracovat dál? Aby se zvedla i úroveň jejich výkonů na hřišti?

 Ideální by samozřejmě bylo, aby se na každý zápas jel podívat delegát. Jenže - tak, jak je málo funkcionářů a rozhodčích, je poskrovnu i delegátů. Tedy lidí, kteří jsou schopni objektivním způsobem výkon rozhodčího vyhodnotit. Pořádáme proto různé semináře, kde jsou arbitři upozorňováni na nové výklady pravidel, píší testy, musí prokázat svoji fyzickou zdatnost. V rámci jihlavského okresu rozhodčí nedělají fyzické testy.

Těžko si dokážu představit, že by to mělo být jinak. Současný rozhodcovský sbor tvoří v převážné většině pánové v letech...

 Máte pravdu. Věk rozhodčích... Sejít se jenom kvůli tomu, aby někteří třeba oběhli jedno kolečko? Na druhé straně máme i rozhodčí, kteří jsou na tom fyzicky velmi dobře. Problém je v tom, že máme sudí, kteří kromě pískání ještě i aktivně hrají, nebo trénují. Takže když teď tady mám seznam arbitrů, který čítá 34 jmen, výsledný počet, které můžeme opravdu využít, je pochopitelně jiný. Proto také nemůžeme obsadit zápas třemi delegovanými rozhodčími.

Nezájem o rozhodcovský dres vystihují nejlépe asi dva názory. Případní zájemci raději půjdou v neděli do práce, kde si vydělají víc, nebo pískat nechtějí, protože dělat hlavního rozhodčího je vzhledem k atmosféře doslova o nervy a psychiku.

 Samozřejmě. O penězích nemůže být v okresních soutěžích řeč. My jsme ve své době pískali za 40 korun chlapy a za pětikorunu žáky. Zase ale byla jiná hodnota peněz. Ani teď to ale není o tom, že by si někdo pískáním mohl výrazně přivydělávat. To určitě ne. Navíc pak je tu druhá věc. Ne každý má na to, aby si nechal nadávat.

Tak to ale v současnosti je.

 Nemůžeme ale říct, že na každém zápase je taková atmosféra. Některá utkání probíhají naprosto v klidu a bez problémů. Na takováto utkání jezdí rozhodčí rádi. Když hráč v devadesáté minutě za stavu 1:1 nedá penaltu, tak mu nikdo nenadává a v dalším zápase nastoupí znova. Nikdo ho z kádru na tři čtyři zápasy nevyřazuje. Zato když těsně před koncem duelu pokutový kop arbitr nepískne, hráči poškozeného týmu, funkcionáři nebo i lidé v hledišti okamžitě mluví o úmyslu. To přece nejde.

Čeká vás několikaměsíční zimní přestávka. Chystáte nějaké akce pro rozhodčí?

 V únoru nebo začátkem března uspořádáme seminář. Zhodnotí se uplynulá sezona, chyby, které sudí udělali. Udělá se pochopitelně za pomoci videomateriálů výklad, kde nás nejvíce tlačí bota. Rozhodčí nepřijdou ani o teoretickou část a budeme i diskutovat o jednotlivých utkáních. Pro okresní rozhodčí bývá seminář jednodenní. Pro krajské a rozhodčí z vyšších soutěží už to je vícedenní záležitost. Pro nové zájemce chystáme školení - školu fotbalových rozhodčích. Jednalo by se o několik celodenních seminářů, zaměřených na výklad pravidel a dalších fotbalových norem, na praktické rozbory videomateriálů, získávání poznatků od rozhodčích vyšších soutěží atd.

Není možné si nevšimnout, že co utkání, to jiný rozhodčí a jiná úroveň jeho vybavení. Zatímco mladí si pořizují nové moderní rozhodcovské úbory, starší generace stále pískají v dresech, které jsou možná deset, patnáct let staré. Nelze to nějak sjednotit?

 Je to problém. Vždyť i mančafty, které hrají tu nejnižší soutěž, si seženou sponzory a mají nové krásné dresy. Bohužel vybavení některých rozhodčích asi opravdu není odpovídající. Nemůžeme na to ale sudím dát žádné finanční prostředky nebo jim něco nařídit. Pro kraj máme v současné době rozjednaného sponzora, ale pro okres se zatím tímto směrem nic takového neděje.

Problémy jsou i u asistentů - laiků. Během reportáží JL si rozhodčí na lajně telefonoval nebo psal sms zprávy. O objektivním posouzení ofsajdové situace proto pak nemůže být ani řeč?

 Pokud někdo z těchto laiků na pomezí dle názoru hlavního rozhodčího duelu nevyhovuje, má arbitr právo ho nechat vyměnit. To je dané pravidly.

Když už jsme u asistentů rozhodčích, nestojí za úvahu dát i jim nějaký odlišovací dres? Od letošní sezony ho mají už i hlavní pořadatelé.

 Do budoucna možná asi ano. Dobrý nápad. Napíšu si to a zkusím to projednat. Tímto směrem jsme nikdo z nás zatím neuvažovali.

Dodržují rozhodčí předepsaná pravidla? Jsou dvacet minut před zápasem už na místě zápasu a tak dále?

 Určitě ne všichni. Bojujeme například s pozdními začátky zápasů nebo s pozdním dodáním zápisů. Není to pravidlem, ale stává se to.

Otázka závěrem. Jak se může potencionální zájemce stát fotbalovým rozhodčím?

 Nehledáme jenom chlapce starší 15 let. Rozhodcovskou kariéru v tomto věku mohou začít už i dívky. Kdokoliv je vítaný. Mohou se přihlásit například tím, že mě kontaktují na e-mailové adrese j.petrivy@seznam.cz.

David KRATOCHVÍL
______________________________

Kdo je Jaroslav Petřivý 

 Narodil se v Jihlavě. S fotbalem začínal jako žák v Modetě Jihlava. Od roku 1980, kdy se přestěhoval do Dobronína, hrál ve Stříteži. Pracoval v okresní komisi fotbalových rozhodčích a již dlouhá léta je jejím předsedou. Po vzniku kraje Vysočina se stal členem a následně předsedou krajské komise rozhodčích. Šestým rokem je členem Komise rozhodčích ČMFS pro Moravu, kde má na starosti obsazování všech moravských soutěží rozhodčími. Pracuje také jako krajský lektor pravidel fotbalu. Je členem okresního i krajského výkonného výboru fotbalového svazu. Je mu 51 let a pracuje jako zástupce ředitele Základní školy v Dobroníně.

Diskuze k článku