Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Zahájení hlavní návštěvnické sezóny na zámku Jaroměřice nad Rokytnou bylo kvůli epidemiologické situaci v zemi odloženo. Správa zámku ale ani v nucené návštěvnické pauze rozhodně nezahálí. 
„V sobotu jsme měli na zámku otevírat, ale to se nestalo,“ konstatoval 30. března správce a kastelán jaroměřického zámku Radim Petr, „nemáme žádné tržby, ale pracujeme pořád dál, celou zimu. Zámek tu stojí skoro 300 roků a žije si svým vlastním životem.“ 
Podle aktuálního vládního harmonogramu by se zámky a hrady měly veřejnosti otevřít od pondělí 11. května (venkovní prostory) a od 25. května (vnitřní prostory).  

Uzavření zámku pro veřejnost se ovšem podle slov kastelána pracovně týká pouze pokladní a průvodkyně: „To jsou dva lidé, nevzal jsem brigádníky a my normálně pracujeme. Dva lidi děláme na evidenci, staráme se o park, kde se teď ještě dokončují nějaké terénní úpravy po stavbě mostu.“

Čekalo se na mráz
Právě stavba mostu v zámeckém parku byla stěžejní stavební akcí před očekávaným zahájením nové sezóny. 
„Čekali jsme celou zimu, až zamrzne, a zamrzlo někdy před 14 dny. Ale spíše to vyschlo, než zamrzlo. Asi tak v půlce dubna ještě budeme sít trávu, aby to zarostlo a zmizely stopy po tom, že se jezdilo po louce a vozila se tam technologie na stavbu mostu,“ popisuje Petr.  

Přes louku v parku naváželi stavebníci vrtnou plošinu, která vážila asi padesát tun a vrtala piloty na stavbu mostu. „Nešlo to dostat jinudy než přes louku v parku. Posléze na stavbu najížděla auta s betonem a dalším materiálem a přes louku byly vyježděné koleje. Na louku se po vybagrování původního materiálu posléze navážela ornice,“ dodává kastelán.  

Zasypaná byla během stavby také část řeky v parku. „Protože plošina se potřebovala dostat přes obtok. Několik těžkých nákladních aut poté odváželo zeminu a koryto se uvádělo do původního stavu,“ uzavírá kastelán. 
Barokní jaroměřický zámek patří k nejmohutnějším architekturám první poloviny 18. století v celé Evropě. Je jednou z nejnavštěvovanějších památek Vysočiny. 
Do renesanční podoby byla zdejší tvrz přestavěna koncem 16. století, barokní kabát pak areál dostal za Questenberků v letech 1700 – 1737 podle projektu rakouského architekta J. Prandtauera. Zámecká zahrada francouzského typu vznikala podél břehů říčky Rokytné současně s budovami, pokračuje rozsáhlou částí v anglickém stylu. 

Zámek má za sebou mimo jiné významnou hudební minulost. Letošní 22. hudební festival Petera Dvorského se tu má uskutečnit v první polovině srpna. Podle vyjádření manažerky pořadatelské agentury Ars/koncert Lenky Šimečkové zatím organizátoři pokračují v jeho přípravách na původní termín. Zda se festival opravdu uskuteční, bude záležet na vývoji epidemiologické situace. 

Diskuze k článku