Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ve spolupráci s městem Brtnicí a majiteli soukromého domu v ulici Za hospodou 245 inicioval Spolek zámek Brtnice v čele s předsedou Eduardo Garcíou Salasem instalaci pamětní desky na rodném domě významného animátora Josefa Hekrdly. Při odhalení desky se sešla v sobotu 28. září bezmála stovka účastníků. 

Slavnost Hekrdlův den byla zařazena do programu tradiční městské akce Den pro starou Brtnici. Její součástí byla také odpolední projekce animovaných filmů ve stodole Hoffmannova domu. 

Josef Hekrdla (1919-1991) byl animátorem některých celosvětově úspěšných příběhů o Krtečkovi od výtvarníka Zdeňka Millera.  Děti ale znají i další jím animované postavičky, čerty, zvířátka, opičku Žofku nebo žáky Macha a Šebestovou. 
Význam J. Hekrdly podtrhl při odhalení desky starosta Brtnice Jan Přibyl. Se jménem J. Hekrdly jakožto rodáka z Brtnice se starosta podle svých slov potkal už jako dítě od svého táty. 

„Tady bohužel moje znalosti na dlouhá léta skončily a předpokládám, že stejně tak to bylo u spousty jiných občanů města Brtnice,“ dodal starosta. 
Hekrdlova práce je přitom nesmírně široká. Jak starosta připomněl, podílel se animátor na krátkých animovaných filmech, na televizních pohádkách i celovečerních snímcích. Už na začátku své kariéry např. na slavném francouzském seriálu Stvoření světa. 

„Třeba Mach s Šebestovou obsadili srdce mnoha generací dětí, Stvoření světa obletělo celou planetu a Krteček doletěl na palubě kosmické lodi až do vesmíru,“ uvažoval starosta. Eduardu Garcíovi Salasovi poděkoval za to, že přijel ze Španělska, aby osobnost Josefa Hekrdly současným obyvatelům Brtnice připomněl. 

Hekrdlu starosta zařadil po bok dalších významných brtnických rodáků, jako jsou architekt a designér Josef Hoffmann (1870-1956), autor brtnických soch z 18. století David Lipart (žil cca v období let 1700 – 1760, přesná data se nedochovala), anebo malíř, pedagog, výtvarný teoretik a organizátor výstav Alois Toufar (1919-1978). 

Z tancovačky ke kreslenému filmu 
Návrh Hekrdlovy pamětní desky zpracovala česká sochařka, scénografka a konceptuální výtvarnice, trutnovská rodačka Paulina Skavová (* 1976). Umístění desky na svém domě umožnili manželé Velebovi. Odhalení desky se osobně zúčastnila rodina Josefa Hekrdly.

Na svého otce vzpomněl syn Josef Hekrdla. Otcova talentu si podle něho náhodně všiml pracovník z kresleného filmu na tancovačce v brtnické sokolovně, pro kterou namaloval J. Hekrdla dekoraci. V té době hltal dobrodružné romány, a tak na zdech použil motivy kovbojů na koních, beduínů s velbloudy nebo mexických kaktusů.   

Josef Hekrdla se tak posléze objevil na Barrandově na zkouškách do animátorské skupiny Bratři v triku. „Do Prahy přijel jako správný desperát – dlouhý tmavý kabát až na zem, široký širák na hlavě a trochu orlí nos. Když šel po Můstku, tak tam padl na kolena nějaký fotograf, jestli si ho smí vyfotit. Takže otec svolil, a tu fotku někde mám…,“ popisoval syn Josef.   

Úspěšné zkoušky prý přinesly také úkol zanimovat, jak vstává velbloud. Jelikož J. Hekrdla nevěděl, že pět vteřin filmu představuje asi 60 obrázků, nakreslil jich daleko méně.

„Při projekci v kinosále pak jeho budoucí kolegové viděli filmeček, kde místo rozvážně vstávajícího velblouda jakási potrefená koza vyskočila, zatřepala hlavou a vyrazila k obzoru. Načež celé kino řvalo smíchy, otec sklopil uši a snažil se někam ztratit. Což se mu ale nepodařilo, takže ho odchytili a od té doby se stal zaměstnancem kresleného filmu,“ popisoval syn Josef. 

Brtnicí poletuje výtvarné nadání 
Podle Josefa Hekrdly ml. je Brtnice zvláštním městečkem, kde výtvarné nadání poletuje, tu sedne na jednoho, tu na druhého.  Mezi následovníky animátora Hekrdly prý usedlo na vnuka Michala, který kreslí jako jeho děd, ale věnuje se něčemu jinému. 
Josef Hekrdla ml. popisoval kresebný postup svého otce, kde se počáteční změť zdánlivě nesouvisejících čar na bílém papíře náhle propojovala jako prozření do výsledného obrázku.

 
Výtvarno a film nicméně v rodině Hekrdlových zůstaly. „Otec měl sestru Marii, ta měla dceru Irenku a její dcera Hanička, považte, teď dokončila studium FAMU. Taky si sama napsala příběh, sama si udělala animovaný snímek, a ten už jistě projel nějaké zahraniční cesty a nasbíral řadu ocenění,“ vysvětlil J. Hekrdla ml. směrem k přítomné následovnici svého otce. 

Jak navíc dodal, malíř Alois Toufar sedával s jeho otcem ve škole v jedné lavici. Připomněl také osobnost Františka Mertla, brtnického malíře známého ovšem spíše ve Francii.

„Já si myslím, že můj otec sám sebe nepovažoval za až tak výjimečnou osobu. Ale myslím, že by se hrozně divil, čeho že se to vlastně nedožil, a to odhalení téhle desky,“ poděkoval za svého otce syn Josef.   

Iniciátor akce Eduardo García Salas pak znovu zdůraznil hlavní cíl svých kulturních iniciativ v Brtnici, kterým je podle něho oprava areálu tamního zámku: „Toto je jeden krok. Ale úkol nás všech je právě opravit ten zámek. To je perla uprostřed Evropy. Až sem přijedou lidé z celého světa, uvidí taky pana Hekrdlu. Ale musíme opravit ten zámek.“     

Diskuze k článku