Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Jeden vánoční dárek dostal na sklonku prosince Dětský lesní klub Hájenka. A to, když zvítězil v kategorii mateřských školek v soutěži Jihlavských listů O nejkrásnější vánoční stromeček. 
Druhým dárkem, který zatím Hájence nevychází, je zajistit stálé zázemí.

Už druhým rokem sice působí ve Smrčné, ale ta svým umístěním daleko od krajského města, bez spojů MHD, její fungování spíše omezuje. 
„Najít pro nás vhodné místo není tak jednoduché,“ avizuje ředitelka zařízení Martina Janečková.

Přibližuje, že 11 let měli zázemí v hájence ve Zborné. Před dvěma lety jim skončila nájemní smlouva, a tak přesídlili do Smrčné. 
„Původně tu byl keramický ateliér, který jsme si pro naše potřeby adaptovali. Nájemní smlouvu tady máme na pět let. Jsme ale daleko od města,“ přibližuje Janečková.  
Lesní kluby podle ní fungují na různých místech. Klubu Hájenka by dle jeho ředitelky stačil nevyužívaný pozemek, či stará zahrada na kraji Jihlavy. Zázemí by si už zajistili. 

„Můžeme postavit jurtu, přistavit maringotku. Je dobré, když by tam byl přívod elektřiny a vody, i když vodu bychom mohli dovézt. Jsou i lesní kluby, které fungují doslova na kraji lesa a vodu si vozí,“ referuje Martina Janečková. 
Dětský lesní klub Hájenka je pohledem zákona volnočasovým spolkem. Nespadá tak do registru ministerstva školství. Financovaný je pouze z příspěvků rodičů, měsíčně částka na celodenní pobyt vychází na 7800 korun.

Mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk pro JL uvedl, že magistrátní odbor školství nemá jak pomoci - nejde o školku, ani o dětskou skupinu. „Navíc náš odbor školství nedisponuje žádnými volnými budovami,“ řekl Daněk.
Předeslal, že k případným jednáním s Hájenkou je připraven magistrátní majetkový odbor. 

„Po výpovědi ze Zborné proběhlo několik jednání vedoucího majetkového odboru Petra Štěpána s paní ředitelkou. Odbor měl vytipováno několik možností k umístění školky, ale ze strany paní ředitelky bohužel nepřišla žádná reakce a klub se nastěhoval do Smrčné. K případným dalším jednáním jsme na majetkovém odboru připraveni,“ doplnil.

Ředitelka Martina Janečková zmiňuje dřívější nabídku města na pronájem části budovy bývalé vývařovny na Okružní ulici. „Místo jsme zvažovali, ale umístění budovy pro naše potřeby nebylo vhodné. Potřebujeme prostor pro pobyt venku,“ referuje.  

Ředitelka by doporučovala, ať se k nim lidé přijdou podívat. „Uvidí, že toho moc nepotřebujeme. Jsme vážně nenároční. Finanční náklady na zřízení lesní školky jsou ve srovnání se státní školkou nesrovnatelné,“ vysvětluje Janečková. 

Oproti běžným školkám fungujeme trošku obráceně

Lesní školky nejsou podle ředitelky Dětského lesního klubu Hájenka Martiny Janečkové módním výkřikem. Letitou tradici mají hlavně ve skandinávských zemím. V Česku se začaly objevovat před šestnácti lety. 
Hájenka funguje 13 let. Kapacitu má 17 dětí na den. 

„Hodíme se pro ty rodiče, kteří chtějí pro svoje děti něco trošku jiného a chtějí jim dopřát každodenní pohyb venku – oproti běžným školkám fungujeme trošku obráceně, vevnitř trávíme většinou čas jen po dobu oběda a odpočinku,“ líčí Janečková. 

Děti věku od 2,5 do 7 let mohou v klubu pobývat od 7 do 16 hodin každý všední den. Přes prázdniny pro ně fungují příměstské tábory. 
Po svačince se děti ráno sejdou v kroužku, ve kterém se přivítají a baví se o nějakém tématu, které vychází z roční doby, oslav nebo potřeb dětí. Grafomotorické a výtvarné práce přichází na řadu odpoledne. „Po obědě děti chodí spávat do ložničky, nebo odpočívají u pohádky. Dopolední svačinku si děti nosí z domu a oběd a odpolední svačinu zajišťujeme,“ popisuje ředitelka režim. 

„Naším největším bonusem je pobyt venku a individuálnější přístup.  Máme výhodu, že na skupinku 17 dětí, které ne vždycky úplně všechny chodí, máme po celou dobu dva pedagogy,“ zdůrazňuje. 
Přiznává, že často musí ona nebo její kolegyně vyvracet různé nepravdy. „Nejčastější je, že naše děti nemají žádná pravidla. To bychom nemohli fungovat, kdyby žádná pravidla neměly. Zvlášť, když jsme většinu času venku,“ přibližuje a dodává: „Většina rodičů má také strach, že se u nás jejich dítě nic nenaučí. Že si u nás jen hraje venku a nic nedělá. Ale právě v té skupince, tím, že je menší, je možnost individuální práce a děti zažívají spoustu věcí naživo. Neučí se přes obrázky.“ 

Martina Janečková se ke školkám dostala v rámci studia na vysoké škole. Při studijním výjezdu do Německa si našla praxi právě v lesní školce. A tam si řekla, že to je to, co by chtěla jednou dělat. 
„Jenže v té době v Česku ještě nebyly lesní školky, takže jsem nastoupila do klasické česko-německé školky v Praze. Až na základě inzerátu jsem přišla na lesní klub Hájenka, že hledá průvodce, tak jsem přišla sem,“ referuje s dodatkem, že v principu a fungování lesních školek vidí jednoznačně smysl. 

Diskuze k článku