Od nehody autobusu se školními dětmi mezi Puklicemi a Přísekou uplynuly takřka tři měsíce. V paměti několika desítek rodičů a jejich dětí však zůstane hodně dlouho. A nejen jich.
Nejvíce zraněná byla jedenáctiletá Kristýnka Lancošová. „Měla vážně zraněný obličej, ztrátu krve, utrpěla šok…,“ vyjmenovává její maminka Kamila.
Kristýnka měla ale štěstí v neštěstí. Z linkového autobusu, který projížděl kolem, šli ještě před příjezdem záchranky zraněným pomáhat řidič a zdravotní sestřička Hana Dvořáková. Ač není záchranářka, právě ona Kristýnce a dalším vážně zraněným dětem moc pomohla.
„Zabraňovala, aby nevykrvácela, a nabádala ji, aby plivala krev, aby se ´neutopila´,“ popisuje hrůzné okamžiky maminka, „přispěla k záchraně jejího života. Ze srdce jí i záchranářům děkujeme.“
Jihlavská pobočka Bílého kruhu bezpečí (BKB) brzy po neštěstí zkontaktovala ředitelku ZŠ z Puklic. „Víme, jak to pro rodiče muselo být stresující. I když záchranáři udělají vše, další psychickou oporu nebo pomoc při jednání s pojišťovnou či s právníkem udělat nemohou,“ vysvětluje za BKB Antonín Křoustek.
Rodina Lancošova o BKB do té doby nevěděla. Dnes je ráda, že se s ní setkala. Pomohli jí a Kristýnce. „Nebyla na tom psychicky dobře, přemýšleli jsme, co by jí mohlo udělat radost,“ vzpomíná maminka Kamila.
Nakonec přišli na muzikanta Pokáče, kterého Kristýnka ráda poslouchá. Dobrovolníci z BKB mu napsali a požádali, zda by nemohl dívce nahrát nějaký vzkaz. Pokáč rád vyhověl a Kristýnce poslal video s přáním brzkého uzdravení.
Jak na tom nyní Kristýnka je? Z bouračky si naštěstí nic nepamatuje. „Zlomeniny srůstají, jizvy se hojí, i ve škole jí vyšli vstříc,“ říká maminka, „kamarádky jí také pomáhají…“ Návrat do normálního života není lehký pro dospělého, natož pro dítě.
Velkou radost Kristýnce udělalo setkání s její zachránkyní paní Dvořákovou. Radost to ale byla oboustranná. „Byla jsem z ní nadšená a moc se mi ulevilo, když jsem ji viděla,“ potvrzuje paní Dvořáková s tím, že ji trápilo, když neznala osud dívenky.
Jak dodává, v místě neštěstí to bylo strašné. „Byl to hrozný zážitek, křik dětí… trpěla jsem pak nespavostí, nemohla vstoupit do autobusu,“ popisuje. Proto i ona využila poradny BKB.
„Strašně moc mi pomohlo setkání s panem Křoustkem,“ dodává a říká, že jí pomohla i ředitelka puklické školy Jaroslava Němcová a řada dalších lidí.
Setkání s Kristýnkou tak pomohlo oběma. A školačce ještě o něco víc, protože se jí paní Dvořáková svěřila, že jako malá měla také úraz v obličeji a nyní na ní není nic poznat.
Nyní BKB pomáhá 13 rodinám dětí z havarovaného autobusu. „Nejde jen o právní pomoc, ale právě ta psychická je velmi důležitá,“ přikyvuje paní Kamila a je velice ráda, že se na BKB obrátila.
Jak upozorňuje A. Křoustek, BKB může v případě dětí pomoci najít i psychologa, který poradí, jak komunikovat s dítětem, jež zažije tak traumatizující událost. „V nemocnici nám neřekli, jak můžeme Kristýnku zatěžovat třeba i s učivem…,“ přitakává maminka.
A BKB může pomoci i při jednání s pojišťovnou. „Málokdo ví, že na zranění je vhodný znalecký posudek, kterým by měl být vázán i případný soud a je závazný pro pojišťovnu,“ dodává Křoustek.
