Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci. V Praze se dokončilo 87,5 bytu na 1000 obyvatel, v Jihlavě 84,5 bytu, v Olomouci 79,9 bytu. Naopak nejméně to bylo v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4 bytu) a Karviné (14,2 bytu). Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) u měst nad 40.000 obyvatel.

"Mezi velkými městy se nejvíce staví v Praze, kde chce bydlet nejvíce nově přistěhovalých lidí. Jde o univerzitní město s nespočtem příležitostí, které se jako jediné v České republice vyrovná západním metropolím. Proto do tohoto města přijíždí talentovaní studenti z celé země, kteří se často již nevrací zpět do míst svého narození," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně není velkým překvapením, že na druhém místě v intenzitě stavění je Jihlava. "Velice vytěžila z toho, že se stala krajským městem při tvorbě moderních krajů. Zažila největší růst spádovosti, stala se centrem pro mnoho malých měst, které se do té doby obracely spíše na centra v jihomoravském, východočeském či jihočeském kraji. I Olomouc přestala být popelkou mezi Brnem a Ostravou a stala se plnohodnotným krajským městem," doplnil Bartoň. Za Prahou, Jihlavou a Olomoucí následují v intenzitě Brno, České Budějovice, Prostějov a Plzeň.

Naopak v Chomutově dosahovala intenzita bytové výstavby zhruba desetinu toho, co ve městech na prvních třech místech. Podobně na tom byly Most, Karviná, Teplice, Ústí nad Labem nebo Havířov. "Jde zejména o kraje s chronicky relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. Vyhlídky na získání adekvátní práce zde nejsou dobré," podotkl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Dalším ukazatelem je podíl bytů, které byly dokončeny v posledních pěti letech. Při rovnoměrném tempu by byl 20,8 procenta (pět let z posledních 24). Většina měst se od tohoto průměru příliš neodchýlila. Výjimkou jsou Kladno se 40 procenty, dále Havířov a Plzeň se zhruba třetinou. Naopak v Jihlavě to bylo 10,6 procenta, v Chomutově 11,1 procenta a v Přerově 11,8 procenta.

"Právě Jihlava dokládá, že gros jejího růstu se odehrálo na začátku a souvisí s budováním krajského města. Kladno naopak rostlo především v posledních letech, kdy ceny bytů vytlačují Pražany do Kladna a dalších satelitů. Pozdější rozvoj Plzně také může souviset se zlepšením nejen dálniční, ale hlavně i železniční infrastruktury, které přiblížilo Plzeň Praze," uvedl dále Bartoň.

Podle Kovandy se posledních pět let překrývá s obdobím enormního růstu cen nemovitostí v hlavním městě. Podle údajů developerských společností Trigema, Central Group a Skanska Reality stouply prodejní ceny novostaveb od roku 2015 téměř dvojnásobně. "Tento růst způsobuje právě to, že pro řadu běžně vydělávajících lidí je vlastní bydlení v metropoli již prakticky nedostupné. To je nutí hledat alternativy ´za Prahou´, tedy i v Kladně," dodal Kovanda.