Nastává čas, kdy si trochu vydechneme od opatření, která nás v poslední době chránila před epidemií koranaviru. Pomalu se navracíme k normálu. Z bezpečí svých domovů vycházíme stále častěji ven. Děti se vrací do škol i do těch mateřských. Opět si mohou hrát venku na hřištích, jezdit na kole, sportovat. A pohybují se na ulicích a silnicích. 

My rodiče, zkusme si udělat čas a projděme znovu se svými ratolestmi cestu, kudy chodí do školy nebo na hřiště. Ukažme jim, kde číhají různá nebezpečí. Ale zbytečně je nestrašme. Když si děti uvědomí rizika, mohou se jim lépe vyhnout. Ty dva měsíce, kdy jsme skoro neopouštěli své byty a domy, jsou pro dospělého možná jako okamžik, ale pro mladší školáky jde o velmi dlouhou dobu. Mohlo se proto stát, že pravidla bezpečného pohybu po komunikacích pozapomněli. Možná také budou více divoké a budou méně myslet na svoji bezpečnost. Připomeňme opět dětem, jak správně přecházet silnici. Jak se rozhlédnout, nevběhnout do silnice bez rozmyslu, raději chvíli počkat, až opravdu nic nejede. 

Zejména menší děti totiž ještě nedokáží dobře odhadnout rychlost blížícího se auta, a to je může srazit a samozřejmě také i velmi nepříjemně zranit. Pokud se nestane i něco horšího. Také cestování hromadnou dopravou má svá pravidla. Například, aby děti nestály na zastávce na úplném okraji chodníku, nesmí se vzájemně strkat nebo se honit. Mohly by vběhnout nebo vpadnout přijíždějícímu autobusu či trolejbusu pod kola. A pan řidič pak většinou nemá moc šancí zabránit kolizi. 

A dospělí, co řídí svá auta a ostatní vozidla? Ti si také musí uvědomit, že dětí na silnicích bude opět přibývat. Nejvíce v blízkosti škol, u zastávek hromadné dopravy a v blízkosti přechodů přes silnici, ale potkat se s nimi můžeme kdekoli. A se stále teplejším počasím budou přibývat na silnicích i kola a s nimi cyklisté. Buďme proto všichni obezřetní a ohleduplní. Počítejme opět s dětmi jako s účastníky silničního provozu. Tak raději nohu z plynu a šťastnou cestu!