Snad každý, kdo staví svůj vlastní domek, přemýšlí, jak získat vložené investice alespoň částečně zpět, i alespoň, jak ušetřit. Zároveň se také více lidí soustředí na to, jak kromě své peněženky ušetřit také přírodu. Na scéně se tak objevují stavby, které se nazývají „šetrné“. Blíže k tématu s Petrem Zahradníkem z České rady pro šetrné budovy.

Co si může člověk pod pojmem šetrná budova představit? Jsou to bytové domy, rodinné domy,...?

Šetrná budova má být šetrná vůči životnímu prostředí, svému vlastníkovi a uživatelům. To dělá z budov opravdu komplexní problém. A právě proto je nutné se už i fázi projektové přípravy věnovat komplexně. Životní prostředí, ekonomika a okolí nás všechny ovlivňují. To platí i pro budovy, v nichž trávíme téměř 90 % svého času.

Jak se z běžné budovy stane šetrná?

Šetrnou se může stát kterákoliv budova, není to výhradní označení jen některého typu. Nejdál je asi sektor administrativních budov, jejichž šetrnost, respektive udržitelnost, se vyhodnocuje certifikačními systémy.

Hlavními principy jsou nízká energetická náročnost díky kvalitním obvodovým konstrukcím a využívání obnovitelných zdrojů, hospodaření se srážkovými a šedými vodami, zelené střechy a fasády, kvalitní větrání, osvětlení a akustika, efektivní automatizované řízení vytápění a chlazení nebo udržitelné materiály v souladu s principy cirkulární ekonomiky.

V čem je největší výhoda šetrných budov?

Výhod je hned několik. Šetrnost vůči životnímu prostředí je zřejmá – šetrné budovy jsou méně energeticky náročné, využívají ekologičtější materiály, jejichž výroba je pro životní prostředí méně zatěžující a v neposlední řadě využívají srážkovou vodu nebo odpadní vodu ze sprch a umyvadel.

Šetrnost vůči vlastníkovi, tedy investorovi, spočívá v tom, že i přes mírně vyšší počáteční náklady je z dlouhodobého hlediska investice zajímavější. Díky propracovanému návrhu, projektové  dokumentaci a kvalitnějšímu materiálu bude výsledná budova trvanlivější a údržba a provoz jednodušší a tím pádem levnější.

Když se člověk rozhodne, že investuje do takovéto budovy, jak vlastně začít? Co by měl vědět?

Kvalitní šetrná budova je komplexním dílem, na jehož návrhu i realizaci by se měl podílet tým odborníků.

Člověk v počátku zaplatí za kvalitní přípravu o něco více, nicméně tato investice se zákonitě vrátí v dalších fázích.

Budova je velice komplexní věc a nikdo nerozumí všemu. I nákup nové televize většinou konzultujeme s odborníkem a porovnáváme parametry. U budovy je to ještě složitější a bez odborníků se neobejdeme.

S jakými ohlasy se setkávají šetrné budovy v ČR? Stoupá zájem o ně?

Jsme teprve na cestě k dokonalé šetrné budově. Tu máme zakotvenou v naší Vizi nula, která popisuje opravdu nulový dopad budov na okolí ve smyslu spotřeby energie, využití recyklátů nebo nakládání s vodou.

Důkazem, že počet energeticky úsporných nebo pasivních budov roste, je fakt, že v roce 2009, kdy byla Česká rada pro šetrné budovy zakládána, byla v České republice jediná certifikovaná budova. V současnosti jsme na více než dvou stech budov a další desítky jsou ve fázi předcertifikace. Většina jsou to kancelářské objekty, ale také obchodní a logistická centra. Vznikla poptávka na trhu, zejména od nadnárodních společností, pro které je certifikovaná budova zárukou šetrnosti.

Dá se „předělat“ stará budova na budovu, která je na základě principů udržitelnosti?

Určitě dá, i když ne v takové míře, jako to lze u zcela nového projektu. V úvodu článku jsou uvedené hlavní aspekty šetrnosti budov. Snad kromě udržitelnosti materiálů ve stávající budově se dá upravit všechno. Na druhou stranu materiály, které ve stávající stavbě necháme a dál využijeme, jsou pro životní prostředí menší zátěží než nové materiály na novou stavbu. Byť i ty původně musely být vyrobeny.

Jak taková rekonstrukce probíhá?

Pokud se provádí kompletní rekonstrukce budovy, vždy je dost možností, jak zajistit třeba nižší energetickou náročnost nebo dostatečný přísun čerstvého vzduchu. V městské zástavbě nebo památkových zónách jsou samozřejmě mnohá omezení, ale potenciál pro výrazné zlepšení je vždycky. Velká škoda je, když se rekonstrukce provede nepromyšleně. Tady se opět vracíme k důležitosti té projektové přípravy a přizvání odborníků.

Jak na zdravé vnitřní prostředí doma nebo ve škole?

V poslední době se poměrně hodně hovořilo o špatné kvalitě vnitřního prostředí ve školách. Školy se v rámci prvních dotačních titulů podporujících energetickou úspornost budov podařilo zateplit a snížit energetické ztráty. Zároveň se ale s novými těsnými okny budovy téměř vzduchotěsně uzavřely a pokud se v nich neřešil současně systém větrání, mají dnes zásadní potíže s nedostatečným větráním a kondenzací.

Velkým problémem, o kterém se tolik nehovoří, je ovšem i špatná akustika a nedostatečné osvětlení.

Tím nechceme říci, že by energetické úspory měly jít proti principům kvality vnitřního prostředí, ba naopak. Cílem České rady pro šetrné budovy je, aby se na budovy pohlíželo komplexně, řešila se energetická náročnost a schopnost budovy reagovat na vlivy změny klimatu, ale zároveň abychom řešili i kvalitu vnitřního prostředí budov, protože budovy jsou zde primárně pro nás.

Jaký vliv má kvalita vnitřního prostředí v běžném životě? Jak nám pomáhá?

Prostředí uvnitř budov má na nás zásadní vliv, a to nejen ve školách, ale i v našich domovech kde nyní musíme trávit mnohem více času. Měli bychom věnovat pozornost tomu, jak doma větráme, jaké používáme materiály, jestli máme dostatek světla, protože všechny tyto aspekty mají dopad na naše zdraví, naši imunitu, ale i naši psychiku a produktivitu. Šetrná budova není jen o obálce budovy a jejích konstrukcích, ale i o vnitřním prostředí a okolí budovy. Budovy by měly být primárně konstruovány pro člověka a jeho pohodlí s dlouhodobější perspektivou odolávání budovy změnám vlivu klimatu. Mnohé pociťujeme již dnes, jako je například sucho a otázka hospodaření s vodou v budovách.