Srpen je měsícem, kdy příroda dospívá nejvyššího možného vypětí a žije prudkým životem u plného stolu, aby zajistila potomstvo zvěře pro budoucí sychravý podzim a záludnou zimu. Je to měsíc sklizně obilí a svůj název získal odvozením od slova „srpovati“, tedy sklízet.

Rychlý postup sklizně pomocí výkonných mechanizačních prostředků má za následek zásadní změny v potravních, klidových a krytových podmínkách pro zvěř a ostatní druhy živočichů žijících v krajině. Tyto radikální změny v potravní nabídce jsou tak zásadní, že je zodpovědní myslivci považují za dobu nouze, a zahajují tím období zvýšené péče o zvěř formou přikrmování.

Ihned po sklizni myslivci přikrmují drobnou a spárkatou zvěř jadrným a dužnatým krmivem. Zásadně je třeba předkládat zvěři čerstvé kvalitní krmivo, ne zbytky z minulých období s obsahem zárodků plísní a hub pro zvěř škodlivých nebo dokonce jedovatých.

V srpnu od nás odlétá do svých zimovišť rorýs obecný, čáp bílý a ťuhýk obecný. Končí srnčí říje, kdy srnci splnili své poslání, oplodnili srny a předali tím svůj genetický potenciál dalšímu pokolení. Nejmladší jeleni se zbavují lýčí ze svého paroží – vytloukají, zatímco nejstarší silní jeleni koncem srpna ohlašují občasným hlubokým hlasovým zamrmláním počátek říje této královské zvěře. Svá paroží dále vytloukají i daňci.

Nad sklizenými obilnými lány přetahují hejna divokých kachen doprovázená svištivým zvukem pohybujících se křídel a hejna husí s daleko slyšitelným kejháním. Divočáci rytím na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích působí mnohdy rozsáhlé škody, zajíci a bažanti navštěvují zelinářská pole a řepu, kde okusují a oštipují vzrostlou vegetaci. U liščích nor lze nalézt pozůstatky a stopy po hodech na mladých zajíčcích, srnčátkách a jiné zvěři.

Při zpracování krmiva myslivci dbají na řádné vyčištění, usušení, uskladnění v suchu a zabezpečení proti hlodavcům. Množství připravovaného krmiva musí odpovídat početnímu stavu zvěře v honitbě. S krmivem přímo souvisí i odpovídající stav krmného zařízení a srpen je vhodnou dobou pro kontrolu a případné opravy tohoto mysliveckého zařízení. Veškeré úkony je třeba provést před začátkem používání krmných zařízení, aby nebyl rušen samotný průběh přikrmování. Aktuální je i ochrana vegetace v lesích pro zajištění potřebného krytu pro zvěř a prostoru pro jejich život a rozmnožování.

Srpen je pro myslivce dobou začátku lovecké sezóny. Loví se stále srnci, prase divoké a liška obecná. Od 1. srpna lze lovit jelení a mufloní zvěř, siky japonské a holuba hřivnáče. Dnem 16. srpna začíná doba lovu dančí zvěře, siky Dybowského a husy polní, velké a běločelé.

Lov spárkaté zvěře zahájený v srpnu myslivci zaměřují především na průběžné pro chov nevhodné mladé samčí jedince a mladé samice bez mláďat. Součástí myslivosti je sokolnictví, kdy se v srpnu sokolníci věnují přípravě svých dravců na nastávající loveckou sezónu.

Myslivci věnují péči úpravě získaných trofejí a připravují je k nastávajícímu hodnocení orgánem státní správy myslivosti a chovatelským přehlídkám. Dále se zúčastňují akcí pořádaných okresním mysliveckým spolkem nebo místními mysliveckými spolky.
(Autor je předsedou Okresního mysliveckého spolku Jihlava)