Také na vaši zahradu přilétl velký „černomodrý brouk“, který se podobá velké tmavé včele? Pak jste se s největší pravděpodobností setkali s drvodělkou. Stejně tak, jako naše čtenářka Mirka Konířová z Dolní Cerekve.

„Nejdříve jsme si mysleli, že k nám na zahradu zavítal černý sršen, s nímž jsme se opakovaně setkali v Chorvatsku. Pak jsme ale zjistili, že se jedná o drvodělku,“ přibližuje paní Mirka s tím, že se k nim na záhonky slétne najednou drvodělek i šest.

Podle Kláry Bezděčkové, vedoucí Přírodovědného oddělení Muzea Vysočiny Jihlava, jsou drvodělky účinní opylovači. „Vzhledem k současnému rapidnímu úbytku hmyzu je paní čtenářka šťastný člověk, že má na zahradě tak živo,“ hodnotí.

Ze snímku Mirky Konířové nelze přímo určit, zda se jedná o drvodělku fialovou, či potulnou. Obě „včely samotářky“ jsou si dle vyjádření zooložky Bezděčkové hodně podobné.

„Nežijí ve společenstvích s královnou a dělnicemi, ale individuálně. Jsou nápadné svou velikostí až kolem tří centimetrů. Hnízdí ve starém dřevě, samička vyhlodá chodbu a do jednotlivých komůrek zásobených pylem a oddělených přepážkou klade po vajíčku,“ popisuje K. Bezděčková.

Na zahradě drvodělky můžeme vidět na květech mnohých rostlin, např. bobovitých, hluchavkovitých, hvězdnicovitých, brutnákovitých, na jaře na jívách nebo na květech ovocných stromů.

Dříve byly známé jen z teplých oblastí Moravy, v posledních letech se ale šíří. „Člověku nejsou nijak nebezpečné.  Samičky sice mají žihadlo, ale používají jej jen v krajním případě, třeba kdybyste je pevně sevřeli do dlaně,“ upozorňuje Klára Bezděčková.