Co vás nejdříve upoutá na ženě?  

V mém případě jsou to jednoznačně oči. Pokud má žena pro mě krásné oči a já se v nich topím, tak má u mne vyhráno. Nevím proč, ale je v tom nějaká magie nebo co. Asi se marně neříká, že oči jsou branou do duše.

Pak teprve jde všechno ostatní, třeba vlasy. Podle mne by měly být dlouhé, ty prostě k ženě patří. Ale oči jednoznačně jsou na prvním místě.

 Máte tip, jak zaujmout ženu? 

Nikdy jsem si tuto otázku nepoložil. Nehledám strategie, jak někoho sbalit. Když se mi někdo líbí, tak to za prvé na mě pozná a za druhé jdu za ní a řeknu třeba:  „Máte krásné oči“.

 Co vás na opačném pohlaví nejvíc vytáčí?  

Vzhledem k tomu, že už 15 let žiju sám, tak nejsem kompetentní na tuto otázku odpovědět. Ale dost mi vadí, když je žena přeemancipovaná.

Prostě chlap má být chlap a žena má být žena – něžná, milá, jemná. Chlap má být princ Nebojsa, co se o ni postará.

 Měnil byste se ženami?  

Někdy mám pocit, že to hezké ženy mají jednodušší. Sbalí bohatého chlapa a mají se dobře. Přesto bych asi neměnil.

 Kdy jste naposledy někomu vyznal lásku? 

Jsou to asi tři, čtyři roky a myslím, že jsem na dlouho vyléčený. Zjistil jsem, že je lepší zamilovat se platonicky a tuto mez už nepřekračovat. Má to výhody. Miluju ji a ona do toho nemá co „kecat“ J. Myslím na ni, kdy já chci. A nikdy mi nebude říkat, že si mám po sobě uklidit ty ponožky J.

 Co vy a domácí práce? 

Jak jsem říkal, žiji už 15 let sám, tak že mi nezbývá nic jiného, než všechny domácí práce dělat sám. Jen je mám rozděleny do dvou kategorií.

Ty, co mi nevadí a dělám je rád a často, (vaření, šití na stroji, praní - to dělá pračka) a ty co moc nemusím. Jako mytí nádobí, úklid a tak... Ale nikdo jiný to za mě neudělá, takže holt musím sám.

 Zvládl byste uvařit nedělní oběd – co by to bylo? 

Úplně v pohodě - v podstatě cokoliv od omáček přes minutky až po pečení. To není chlubení, to je fakt J.

A bez problémů přidám i nějaký ten dezert. Vaření mě baví, ostatně je to na mně vidět.

  O jakém povolání jste coby kluk snil?

Jako kluk jsem nad tím nepřemýšlel. Popravdě jsem spíše myslel na to, kde bych provedl nějakou lumpárnu (bohužel). Naštěstí mě v -nácti letech potkala první milenka (kytara) a už jsem věděl. že chci život strávit na pódiu, nebo ve studiu.

A to se mi splnilo. Patřím mezi ty šťastné, kteří mají práci zároveň koníčkem.

 Bez čeho byste si neuměl představit život?  

Bez hudby, bez rádia, bez divadla, bez foťáku a bez lidí, které mám rád.

 Jaká by byla vaše tři přání, kdybyste chytil zlatou rybku? 

Abych mohl mít deset přání J. Ne, asi to, co je nejdůležitější, a to je zdraví mé a mých dětí. No ale takový pěkný dům s bazénem by taky nebyl k zahození J.

 Jaký byl váš největší úlet? 

Jééé, těch bylo, ale jak poznat, který byl ten největší? Asi osm let života u cirkusu. Ne, že bych toho litoval, bylo to krásné a romantické, ale taky to byl úlet.

Je to hodně odlišný život, a pokud se do něj nenarodíte, tak v něm někdy hodně plavete. Jak ale říkám, nelituji!

 Při čem si nejvíc odpočinete?  

Na zahradě u ohně. Opéct si špekáček, nebo ugrilovat maso, k tomu pivko a pár milých lidí kolem sebe. Pak spánek v karavanu pod stromem. Ráno zpěv ptáků a dobré kafe. To nemá chybu.

 Jak by měla vypadat vaše ideální dovolená?  

Jednou v životě jsem chtěl být u moře a letět letadlem. To jsem si splnil v roce 1997 v Bulharsku. Od té doby viz předchozí odpověď.

 Které místo na Vysočině máte nejraději?  

Nejsem nějaký ortodoxní patriot. Možná proto, že jsem se narodil v Rokycanech, 25 let jsem žil v Karviné a teď už téměř 25 let v Jihlavě, nemám pevný kotevní bod.

Ale líbí se mi celá naše zemička - je malá, ale krásná. Každý kraj je jinak krásný. Nicméně Vysočina je pro mne TOP.

 Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější?  

To je velmi složitá otázka a asi se nedá jen tak na ni odpovědět. Pro mě je důležitá upřímnost, ale jak říkám, nedá se na to jen tak odpovědět, to by bylo na delší rozbor.

Člověk se nějak chová a nemělo by se to svádět na vlastnosti, to by bylo příliš jednoduché. Z toho vyplývá, že naopak nejhorší vlastnost by mohla být lhostejnost, ale k vlastní negativitě. Jako když třeba děláte špatné věci a víte, že jsou špatné, a přesto je děláte dál.

 Jaké je vaše životní motto?  

Chovat se k druhým tak, jako chci, aby se oni chovali ke mně.   

Milan Fugas Pinder

• 53 let

• moderátor Rádia Jihlavaherec, komik, hudebník a fotograf                -