V očkovacím kalendáři nastaly od ledna 2018 změny. Jednou z nich je vyškrtnutí jedné dávky tzv. hexavakcíny, tj. vakcíny, která obsahuje očkovací látky proti šesti chorobám najednou. Převyšují podle vás klady, anebo zápory této vakcíny?

Kombinovaná vakcína umožňuje poskytnout ochranu hned proti několika nemocem zároveň. Jejich antigenní zátěž je oproti dřívějšímu očkování minimální. Například dřívější očkování proti černému kašli obsahovalo dokonce řádově vyšší zátěž, než celá hexavakcína.

Jaká pozitiva přináší změny v očkovacím kalendáři?

Do prvního roku věku dítěte ubyla jedna dávka hexavakcíny. Studie ukazují, že schéma základního očkování 2+1 bude dostatečně účinné, jako schéma 3+1. Dále se mohou nepovinně a zadarmo očkovat chlapci mezi 13-14 rokem věku proti HPV infekcím.

Kromě toho je druhá dávka očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám – PRIORIX - posunuta, bude se očkovat až mezi 5-6 rokem věku. To proto, že začíná přibývat těchto nemocí v pozdějším věku, kdy protilátky u některých dětí jsou již oslabené.

Nesou s sebou změny v očkovacím kalendáři i negativa?

Oproti dosavadnímu očkování mě momentálně nic nenapadá.

Očkování obecně bývá věčným tématem. Existují jeho zastánci i odpůrci. Je jasné, že každá vakcína má jistě svá pro a proti. Ale opravdu by se děti vůbec neměly očkovat?

Jakmile by se úplně přestalo očkovat, vrátily by se zpět choroby, které se u nás již nevyskytují, a které již dnešní rodiče nepamatují.

Na co by se děti měly nechat na 100 % očkovat?

Záleží na hledisku - co je důležité jen pro jedince, a co zároveň důležité i pro kolektivní imunitu. Například očkování proti klíšťové encefalitidě je důležité pro jedince, ale očkování proti spalničkám naopak pro všechny.

Je podle vás očkování nezbytné? Uveďte příklady, kdy skutečně ano, a naopak, kdy není očkování až tak nutné provést.

Hodně zjednodušeně - napovídá to rozdělení očkování na tzv. povinné a nepovinné.

U povinných očkování bývá většinou důležitá také imunita celé populace.

Ostatní se liší podle situace. Když pojedete například do Indie a nenecháte se očkovat proti žloutence typu A, potom vystavujete velkému riziku nejdříve sebe, a pak všechny známé. Ale zase se asi nenecháte očkovat proti tyfu, když nikam nejedete.

Lze některá očkování zákonným způsobem odložit, či dokonce odmítnout? Mají rodiče tuto možnost?

Někdy se očkování odkládá z důvodů zdravotního stavu dítěte. Rodiče mohou očkování úplně odmítnout. Někdy ho chtějí odložit, až bude dítě starší, ale jsou to výjimky. V mém obvodě tak 1-2 děti z celého ročníku. Podle internetu by se někdy zdálo, že je jich nejméně polovina.

Co poradit rodičům, kteří jsou o škodlivosti očkování naprosto přesvědčeni a svoje děti nechtějí nechat očkovat?

Těm, kteří jsou naprosto přesvědčeni, nelze poradit nic. Oni ani nechtějí, rovnou mi řeknou, že všechno vědí. Ale většina rodičů taková není.
Chtějí mít pouze více informací, nebo se prostě bojí, protože v dnešním informacemi zahlceném světě převažují na internetu informace o škodlivosti očkování, které jsou často velice emočně vypjaté, a tím vzbuzují dojem pravdivosti, a často až paniku. V tom je velká slabina státu a Ministerstva zdravotnictví - chybí nám podrobná korektní osvěta mezi lidmi všech generací o očkování.

Je to podle vás správná volba, když rodiče nedají své dítě očkovat?
Není.

Pokud by rodiče odmítli nechat očkovat své dítě, jsou za to od státu nějak postiženi? Existuje na ně nějaká zákonná „páka“?

Jednak mohou v některých případech dostat pokutu od orgánů státní správy, jednak nemusí být jejich dítě přijato do mateřské školy.

Odpůrci očkování mnohdy uvádí jako hlavní důvod, proč neočkovat, právě vedlejší účinky. Jsou opravdu tak škodlivé, abychom se kvůli nim neočkovali?

Očkování opravdu může mít vedlejší účinky, jako každý jiný léčivý přípravek. Většinou jsou to účinky mírné, jako bolest, zarudnutí v místě vpichu, nebo krátkodobá teplota.

Ale ve vzácných případech může dojít k závažné reakci. Nikdo nemůže zaručit 100% jistotu, to nejde v medicíně nikdy. Ale rizika samotných nemocí určitě řádově převažují nad riziky očkování.

Když se necháme očkovat, nese to v sobě nějaká zdravotní rizika s trvalými následky?

Byly popsány febrilní křeče, postižení mozku, hypotonie (patologicky snížené svalové napětí). Ne vždy umíme takovou reakci vysvětlit, vypadá to, že roli hrají genetické faktory. Ale lidé také často připisují očkování „všechno“ - bez řádného prokázání.

Ve své praxi se mi například stalo, že maminka nechtěla dítě dát očkovat, bála se. Tak bylo očkování odloženo. Dítě pak začalo mít - snad za dva dny - úporný atopický ekzém. Kdyby bylo očkováno, nepochybně by bylo za příčinu ekzému označeno očkování. Jiná maminka chtěla očkovat dceru proti meningitidě, a holčička v noci dostala svůj první epileptický záchvat. Ten by byl býval určitě šel na vrub očkování.

Často od odpůrců očkování slýcháme, že očkování není nutné, pokud lidé žijí zdravě a harmonicky. Myslíte si, že je tomu skutečně tak?

Zdravý životní styl může obecně zvýšit obranyschopnost organismu, ale očkování je jediným prostředkem k navození specifické ochrany vůči dané chorobě.

Existuje nějaká střední cesta, kterou bychom se mohli vydat, a která uspokojí odpůrce i zastánce očkování?

Rozhodně je na místě mnohem lepší informovanost. Očkování se stalo obětí vlastní úspěšnosti. Většina lidí u nás už dnes nemoci, proti kterým se očkuje, ani nezná. Myslí si, že prostě neexistují, a nemůže se jim nic stát.

Na druhé straně je třeba se s odpůrci očkování bavit, nebrat jejich připomínky na lehkou váhu. Vždy respektovat, že očkování je zdravotní výkon, a jako takový má svá rizika.