I když srpen patří dlouhodobě k měsíci s největším úhrnem srážek, v reálu to nemusí být vidět. Když přijdou dvě bouřky, ve kterých spadne po čtyřiceti milimetrech, je průměr dodržen a na záhonech a v sadu to nemusí být vůbec vidět. Aby voda v půdě zůstala, a posloužila našim kulturním rostlinám, musíme okopávat, kypřit, nastýlat mulčovací hmoty na záhony i pod stromy, vysévat zelené hnojení.

 Koncem měsíce, až přijdou chladnější noci s mlhami, se začnou vybarvovat a přirůstat jablka určená na uskladnění.

 V kuchyni vládne plodová zelenina. Střídají se rajčata, papriky, lilky, cukety a další druhy tykví. Na řadu přicházejí recepty domácí, oblíbené, zaručené, ale i recepty z televize, zahraničních kuchařek.

 Dorůstají letní a ledové saláty, ředkve, další karotka, kapusta, zelí, kedlubny, květák, brokolice, letní pór.

 Přichází doba druhých sklizní bylinek. Část jich nejspíše usušíme, část možná zamrazíme, ale určitě si je užijeme i čerstvé.

 Nové výsevy, podzimní (zimní) zelenina

 Aby doba luxusní nabídky neskončila se sklizní v srpnu, měli bychom si něco vysít, aby záhony nezely od začátku září prázdnotou. Do země patří ředkve, ředkvičky, špenát, kozlíček, ozimá cibule, kapusta, květák, salát.

 Ještě je čas vysít pekingské a čínské zelí, odrůdy s kratší vegetační dobou. Dorostou i rané kedlubny. Další skupina zeleniny jsou například listové saláty, mibuna, mizuna, popřípadě i jedlá chryzantéma, listové hořčice jsou vhodné i pro opravdu pozdní výsevy. Hlávku netvoří, mohou se sklízet průběžně po jednotlivých listech růžicích.

 Našel jsem jednu pro mě neznámou, zajímavou věc o paprice. Hůře se opyluje při teplotách nad 30°C, při vysoké vzdušné vlhkosti. Znamená to tedy, že skleníky či fóliáky je třeba větrat. Pokud máte ve skleníku nebo fóliáku i lilek (minimálně dvě rostliny), musíte otevřít i proto, aby přiletěla nějaká včelka či jiný opylovač.

 Přesazování, množení rostlin v okrasné zahradě

 V okrasné zahradě je srpen měsíc přesazování a úprav záhonů s hlíznatými kosatci. Vyryjeme je, upravíme jejich listy na 1/3, zakrátíme poškozené kořeny a vysadíme je na místo, kde nejméně čtyři roky před tím nebyly. V srpnu můžeme ještě úspěšně řízkovat stálezelené dřeviny. Vcelku dobře koření buxusy, stálezelené brsleny, dřišťály, hlohyně, mahonie, cesmíny, kaliny, skalníky.

 Přesazují se lilie, před rašením můžeme rozsadit i ocúny. Přesadit lze i pivoňky. Pokud je předpověď na dlouhodobější zataženou, deštivou oblohu, můžeme přesazovat stálezelené dřeviny s balem. Nějaký čas před přesazením je pořádně zalijeme, aby se bal nerozpadl. Poškozené kořeny na novém stanovišti do zimy zregenerují, pomohou dodávat vodu rostlině.

 Péče o ovocné stromy a keře

 Pokud hnojíme, měli bychom využít hnojiva typu „podzim“ pro lepší vyzrání pletiv u stromů, keřů. V sadu je ještě čas na řez peckovin, blíží se doba letního řezu jádrovin. U peckovin odstraníme například u višní a broskví odplozené (či vyholující větve), u meruněk zakrátíme letní přírůstky podle okolností až na 1/3, zakrátíme i větve modrých peckovin. U nich se tím podpoří tvorba obrostu, květních pupenů. Tenčí větve ještě můžeme vyříznout z koruny ořešáku. Řez je třeba ošetřit proti napadení houbovými chorobami (měďnatý přípravek), uzavřít štěpařským voskem, latexem.

 U jádrovin řezem koncem srpna také stimulujeme tvorbu květů v novém roce. V tomto případě upravené přírůstky nemají prorůst. Zásahy by měly být citlivé, ne přehnaně razantní. Zkrácením přírůstků se uvolní část vápníku určeného pro jejich růst, je k dispozici pro plody. Koncem měsíce, až přijdou chladnější noci s mlhami, se začnou vybarvovat plody podzimních a zimních odrůd jabloní i hrušní. Správný řez napomůže i tomu.

 Pokračuje sbírání a odstříhávání plodů s moniliózou, jejich likvidace, vyvazování větví, jejich ohýbání, zakracování bočního obrostu „přísných“ tvarů. Jednou plodící maliny skončily, je vhodné odplozené výhony vyřezat, probrat nové výhony, nechat jen silné. Remontantní odrůdy začínají plodit na letošních výhonech.

 Zmlazování a hnojení rybízů

 Od konce sklizně až do pozdní zimy je čas na zmlazovací řez keřových rybízů a angreštů. Čím dříve tento řez uděláme, tím lépe bude nově keř obrůstat z probuzených oček pod zemí. Pohnojíme buď Cereritem, NPK nebo různými moučkami, rohovinou, kompostem, dobře uleženým hnojem. Hnojiva opatrně zahrábneme do kořenové zóny.

 Zelené hnojení

 Na závěr mám ještě jeden typ. Půda v zahradě by měla být hnědá (zrytá, bez porostu) jen v době vegetačního klidu. Bez pěstovaných rostlin z ní „utíká“ voda, narůstají plevele, vodní eroze může ornici odnést. Ale neřešil bych to řepkou, hořčicí, obilím. Spíše dát svazenku nebo pohanku (čím větší plocha, tím lépe pro včely), ve směsi s hrachem, keříkovými fazolemi.

 Před výsevem bych rozhodil draselná, fosforečná hnojiva nebo nějakou déle působící organickou formu hnojení (rohovina, moučky...) podle předplodiny i trochu dusíku (zejména po košťálovinách, okurkách). Hrách doporučuji některý z nejranějších dřeňových – Junos, Oskar, Winner, Havel, Gloriosa, Zázrak z Kelvedonu, či Vladan, které mají vegetační dobu do zrání kratší než 70 dnů.

 Začátkem října budou mít lusky. Fazol kvete již ve druhém měsící od vysetí. Pokud přijde mrazík, seli jste „jen“ zelené hnojení, pokud se opozdí, sklidíte ještě křehounké lusky z fazolu, dřeňový nebo cukrový hrášek a na záhoně zůstane dostatek zeleného hnojení. A luskoviny se odmění ještě jinak. Na svých kořenech mají totiž nádorky s hlízkovými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík.

Konec s letněním pokojovek

 Pokojovky letněné zůstávají venku do doby, kdy klesá teplota k 10°C. Pokud dokážeme odhadnout začátek topné sezony, měly by letněné květiny být doma cca 14 dnů předem, aby se postupně otužily, zvykaly si na suchý vzduch.

 Muškáty, fuchsie, datury, oleandry, ibišky a další hrnkové (kbelíkové, truhlíkové) rostliny hnojíme do konce srpna v letním intervalu (důležité je to zejména u porostů, ze kterých bereme řízky na podzimní zakořenění). V září použijeme podzimní hnojiva nebo hnojení ukončíme, necháme rostliny vyzrát.

 Před přesunem rostlin dovnitř je pořádně prohlédneme. I sebemenší zanedbání, pár svilušek, jedna či dvě puklice, několik mšic, molic, třásněnek může vytvořit v zimě obrovský problém.

 Proto je lepší důkladně rostliny dvakrát (preventivně) či třikrát (při zjištěném napadení) ošetřit (omýt) přípravky, které tyto škůdce odstraní. Vezmeme si do jedné ruky postřikovač, na druhou si navlečeme gumovou rukavici a ošetříme i rubovou stranu listů. Doporučuji klasiku, ne oleje. Ty můžete použít v zimě, kdy se v bytě nehodí používat ty prvně jmenované.

 Ivan Dvořák, instruktor Českého zahrádkářského svazu www.zahradkari.cz