Výmluvám na osobu blízkou zvoní hrana. Pokuty bude platit majitel vozu. Vyhnout se trestu za dopravní přestupek už nebude tak snadné.

 Poslanci začátkem září přehlasovali Senát a odsouhlasili novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ta nyní míří k podpisu prezidenta.
Novela počítá mimo jiné s tím, že by skončilo vymlouvání se řidičů na osobu blízkou. Odpovědnost za provoz vozidla by měl mít podle poslanců jeho provozovatel.

 „Je třeba vyčkat na změnu příslušného zákona a na jeho znění. Nevypovídat proti sobě a proti osobám blízkým je ústavní právo každého občana. Status osoby blízké proto novelou zákona o silničním provozu zcela zrušit nelze,“ konstatuje vedoucí jihlavského dopravního inspektorátu Radek Hamža: „Samozřejmě pokud ale novela zákona přispěje ke zlepšení postižitelnosti řidičů za spáchané dopravní přestupky, je změna přínosná.“

 Co nově zákon říká? „Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“ Pokud tak nezajistí, dopouští se správního deliktu.

 Provozovatelům vozů, s nimiž bude spáchán přestupek a nepodaří se dohledat skutečného pachatele, bude podle novely hrozit až desetitisícová pokuta. Trestné body udělovány v tomto případě nebudou. Přestupek přitom bude muset být zaznamenán automatickým radarem.

 Naopak provozovatel nebude za přestupek odpovědný, pokud prokáže, že mu byl vůz ukraden, případně tehdy, když jej převádí na někoho jiného. Sněmovnu před hlasováním nepřesvědčily ani argumenty senátorů, ani varování některých poslanců, že novela obsahuje i věcné chyby.

 Hlavním argumentem odpůrců tohoto řešení problematiky výmluvy na osobu blízkou je poukaz na neústavnost. Avšak jediná změna, kterou projednávaný návrh nese, je zavedení odpovědnosti za správní delikt v případě fyzické nepodnikající osoby.

 „Osobně se přikláním k odpovědnosti majitele za vozidlo. Pokud si koupím auto a na ulici mi samo ujede z kopce, také jsem za vzniklou škodu na cizím majetku odpovědný,“ říká Zdeněk z Jihlavy: „V případě, že někomu vůz půjčím a pak se musím rozhodnout, jestli za jeho přestupky raději zaplatím sám, nebo jestli potvrdím, že v té době moje vozidlo měla půjčené jiná osoba, je na mém rozhodnutí,“ dodává. 

 Na silné „mašiny“  až od 24 let?

 Předloha, která míří k podpisu prezidentovi, také zvyšuje věk pro řízení silných motocyklů na 24 let. Výjimku by mohli mít motocyklisté, kteří mají již dvouletou zkušenost s řízením slabších strojů.

 Pokud má žadatel o řidičák na silný motocykl dvouletou zkušenost s řízením slabšího stroje, bude o něj - pokud novela začne platit - moci požádat už ve 20 letech.

 Změna by se měla týkat motocyklů s výkonem nad 35 kilowattů. U motocyklů do 35 kilowattů se věková hranice pro získání oprávnění posune ze 17 na 18 let.

 České úřady budou také podle novely od příštího roku kontrolovat, jestli žadatel o řidičský průkaz už nějaký nemá nebo zda mu řidičské oprávnění neodňaly úřady jiného členského státu EU.

 Podle některých odborníků to ale nemá velký smysl, protože nejvíce umírají motorkáři o něco starší. Dle statistik to jsou nejčastěji ti ve věku 25 až 30 let. Těch se změna nedotkne. „Ten, kdo bude chtít na motorce lítat bez papírů, bude to dělat stejně, i kdyby těch zákonů bylo padesát. Člověk, který chce jezdit, myslí přitom hlavou, nikam spěchat nebude a klidně počká i do 24 let,“ myslí si Filip z Třeště.    

 Důvod navrhované změny je podle ministerstva dopravy jasný. Po silnicích se stále častěji prohánějí silné motorky s naprosto nezkušenými jezdci. Ti mohou zabít nejen sebe, ale i další nevinné oběti, které se jim připletly do cesty.

 Podle Radka Hamži je současná věková hranice motorkářů vyhovující: „Spíše než zvýšení věkové hranice jsou pro zvládnutí motocyklu důležitější tělesné dispozice motocyklisty,“ míní.