Ovlivnila krize výstavbu v krajském městě? Jaké změny přinesl stavební zákon? Kde se bude v Jihlavě v brzké době co stavět? Nejen na to se JL zeptaly vedoucího jihlavského stavebního úřadu Michala Jarca.

 Podepsala se ekonomická krize na stavebních aktivitách ve městě?

 Musím říct, že my jsme to na stavebním úřadě nijak výrazně nepocítili. Snad je to tím, že u nás probíhá hlavně proces povolování staveb, který není tak finančně náročný jako pak samotná realizace. Jinými slovy, investor si může i v době krize dovolit připravit stavbu až do fáze vydaného územního rozhodnutí či stavebního povolení a samotnou realizaci stavby odložit až „na lepší časy“.

 Koneckonců stavební povolení platí dva roky a v případě potřeby může stavebník požádat i o jeho prodloužení.  

 Jeden rozdíl oproti předchozímu období tady přece jenom je. V době krize ubylo velkých developerských projektů obytných souborů bytových domů.
Trh vždycky reaguje na poptávku a v této ekonomicky nelehké době se zřejmě poptávka po bydlení tohoto typu výrazně snížila. Zdá se ale, že i v této oblasti dochází k oživení. Důkazem je hned několik významných projektů, které se v současnosti připravují.

 Teď ještě ve zkratce připomeňme, na co vše je potřeba stavební povolení – rekonstrukce koupelny a bytu, přístavba garáže…

 Zde je podstatné jedno ustanovení stavebního zákona, a to, že ohlášení ani stavební povolení nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi kromě jiného nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby.

 Z toho vyplývá, že pokud rekonstruujete byt nebo třeba jen koupelnu a splňujete výše uvedené, nemusíte na stavební úřad nic ohlašovat. V praxi se to týká např. rekonstrukce koupelny, kdy pouze měníte staré umakartové jádro za zděné bez změny dispozice koupelny. Musíte použít ale takové zdící materiály, které výrazně nepřitíží strop, protože i přitížení stropu je považováno za zásah do nosné konstrukce.

 Proto je asi lepší konzultovat použité materiály v konkrétní stavbě se statikem.

 Jiný postup ale bude, pokud při rekonstrukci plánujete měnit dispozici, rozšiřovat byt na úkor společných prostor domu, nebo zasahovat do nosných konstrukcí. Na práce tohoto rozsahu již potřebujete stavební povolení, v případě, že je provádíte v rodinných domech do 150 m2, ohlášení stavebnímu úřadu.

 Samostatná nepodsklepená garáž u rodinného domu, pokud je do 25 m2 a do výšky 5 m, vyžaduje pouze územní souhlas. Pokud ale tvoří přístavbu rodinného domu, to znamená, jestliže je s domem provozně propojená, bude kromě vydání územního souhlasu ještě vyžadovat povolení v režimu, jako samotný rodinný dům.

 Pokud tedy bude mít přístavba garáže spolu s rodinným domem do 150 m2, tak ohlášení, a pokud tuto hranici překročí, tak stavební povolení.

 A jak je to třeba s výměnou oken?

 Udržovací práce, mezi které patří i výměna oken, nevyžadují, pokud se zachovají rozměry okenního otvoru, barevnost a členění okna, ani ohlášení, ani stavební povolení. Kdyby ale bylo záměrem použít okna jiného členění nebo jiné barevnosti, je na stavebním úřadě, aby posoudil, jestli se jedná o takové udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit vzhled stavby, a proto je potřeba tento záměr stavebnímu úřadu ohlásit.

 Co nejčastěji stavebníci porušují a jaké jim hrozí postihy?

 Častým přestupkem proti stavebnímu řádu je kromě realizace stavby bez jakéhokoliv povolení stavebního úřadu i provádění stavby v rozporu s vydaným stavebním povolením. Stavebník absolvuje celý složitý proces povolení stavby a následně si při její realizaci věc rozmyslí a stavbu změní.

 Změny nekonzultuje na stavebním úřadě a pak se diví, že stavební úřad po provedení kontrolní prohlídky a zjištění tohoto protiprávního stavu zahájí řízení o odstranění již provedených nepovolených změn. Zákon sice nevylučuje jejich dodatečné povolení, znamená to ale pro stavebníka zbytečné komplikace a nevyhne se ani pokutě. Jsou ale i případy, zejména v památkové zóně, kdy provedené změny nelze povolit, a pak nařídíme jejich odstranění.

 Máme i případy, kdy stavebník řádně požádá o povolení, nevydrží ale čekat do konce stavebního řízení a těsně před vydáním pravomocného povolení stavbu započne.

 Pokud to stavební úřad zjistí, nejčastěji na základě oznámení jiného účastníka řízení, je nucen celé stavební řízení zastavit, nařídit okamžité zastavení prací a se stavebníkem zahájit řízení o odstranění stavby. Samozřejmostí je i souběžné řízení o pokutě.

 Nový stavební zákon platí od roku 2007. Co se v něm za poslední dva roky změnilo?

 Hodně změn bylo provedeno v prvních dvou letech jeho platnosti, kdy praxe ukázala, že některá ustanovení nejsou životaschopná a povolování staveb spíš komplikovala, než ulehčovala.

 V posledních dvou letech se toho ve stavebním zákoně moc nezměnilo. Proběhlo sice celkem šest novelizací, jejich předmětem ale byly pouze drobné dílčí změny, které nemají vliv na povolování většiny běžných staveb.

 Jedna z novel kupříkladu přinesla změny v povolování staveb ve větších hloubkách pod povrchem. Tedy těch, u kterých stavebník nemusí ve stavebním řízení prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku nad stavbou, pokud stavba funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm, a která ani nemůže mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.

 Lubomír Maštera