Krajské město se stále rozrůstá. Objevují se stavby nápadné a jistě i kontroverzní, vyvolávající emoce, jako například City Park, ale také rostou okolní sídliště. Přilehlé lokality se zaplňují obytnými budovami či hospodářskými komplexy.
Platí nový stavební zákon, který sliboval zjednodušení postupu při stavebních pracích. Požádali jsme proto odborníka na tuto problematiku - vedoucího stavebního úřadu magistrátu Michala Jarca - o odpovědi na naše otázky.
Tři roky platí nový stavební zákon, který měl zjednodušit administrativu. Jaké jsou zkušenosti a v čem?
Jednoznačným záměrem tvůrců bylo zjednodušit administrativu. Bezprostředně po začátku platnosti nového stavebního zákona tento pocit zřejmě asi nikdo neměl. Ve snaze zjednodušit povolování méně náročných a - řekněme - „bezproblémových" staveb nový stavební zákon ještě víc diferencoval různé druhy staveb podle jejich složitosti a podle místa, kde je zamýšleno s jejich stavbou.
Následně zavedl nové postupy při jejich umístění - zavedl nově například zjednodušenou formu územního rozhodnutí, kterou se stal územní souhlas.
Zúžil okruh staveb, které vyžadují stavební povolení, některé z těchto staveb přesunul do jednoduššího režimu ohlášení a některé, předtím ohlašované stavby najednou nově nevyžadovaly ani ohlášení, pouze jejich umístění územní souhlas.
Bylo asi náročné se v těchto změnách zpočátku vyznat...
Jistě. Těch změn bylo najednou tolik, že bez náležité přípravy by je nemohli pracovníci úřadu zvládnout. Postupem času jsme ale zjišťovali, že se tak rozsáhlý nový předpis nevyvaroval „dětských chorob".
I při dobré snaze zůstalo v zákoně několik chyb a nedostatků. Kupříkladu to, že stavebník, který chtěl stavět na pozemku menší rodinný dům, pro který mu stačilo ohlášení, musel v rozporu se zdravým selským rozumem vyřizovat pro oplocení stejného pozemku územní rozhodnutí a stavební povolení.
Tyto chyby se postupem času odstraňovaly několika novelami. Ani teď není zákon dokonalý, ale domnívám se, že administrativu zejména pro stavebníky u některých druhů staveb zjednodušuje. Možná by bylo dobré ještě zapracovat ze strany zákonodárců na zbytečně složitých formulářích žádostí a ohlášení, které jsou ze zákona povinné.
Takže si myslíte, že se bude stavební zákon znovu měnit?
To určitě. Už teď víme, že se připravuje velká novela stavebního zákona. Ta by měla přijít spolu s novelou zákona o správních poplatcích, který se dotkne bezprostředně finančně každého stavebníka. Oba zákony byly těsně před schválením, ale zřejmě právě kvůli finančním dopadům na stavebníka se jejich schválení odsunulo až za volby.
Navrhovanou změnou zákona o správních poplatcích se mají totiž zvýšit správní poplatky za vydávaná rozhodnutí stavebního úřadu až několikanásobně, nově se zavedou správní poplatky za územní souhlasy nebo sdělení k ohlášené stavbě apod.
Černé stavby se tu a tam vyskytují všude, jak je na tom Jihlava? Jak postupujete?
Je možné poukázat na konkrétní příklady?Jihlava je na tom asi podobně jako jiná města. Stejně jako v jiných oblastech života, tak i ve stavebnictví jsou ti, kteří dodržují zákony, ale i ti, kteří je porušují. I při sebepřísnější kontrole se černých staveb nezbavíme.
O nepovolených stavbách se stavební úřad doví jednak při své vlastní kontrolní činnosti, ale také - a to je hodně častý jev - na základě různých upozornění od občanů, kteří sousedí s prováděnou stavbou. V průběhu roku tak řešíme několik desítek černých staveb, které ale ve většině případů končí jejich dodatečným povolením. Jen méně případů končí nařízením odstranění stavby.
Můžete blíže vysvětlit, proč je tomu tak?
Stavební zákon není postaven tak, aby každá stavba, která je realizována bez povolení, byla automaticky odstraněna. Zákon umožňuje každému, s kým je vedeno řízení o odstranění nepovolené stavby, aby v průběhu tohoto řízení požádal o její dodatečné povolení.
Stavební úřad se pak zabývá touto žádostí, a pokud stavebník prokáže, že stavba není v rozporu s veřejnými zájmy, jinými slovy pokud by nic nebránilo stavbu povolit v obyčejném stavebním řízení, tak stavbu musí povolit i dodatečně. Samozřejmě se stavebník nevyhne pokutě. A ta může být i hodně vysoká.
Co se týká konkrétních případů, nemůže stavební úřad sdělovat žádné podrobnosti. Stavební řízení, stejně tak řízení o dodatečném povolení i řízení o pokutě je ze zákona neveřejné. Mohu jen sdělit, že mezi černými stavebníky byly jak fyzické osoby, tak i firmy. Řešili jsme nepovolené novostavby, nepovolené změny staveb, ale i nepovolené terénní úpravy.
Stavební úřad má přitom možnost pokutovat nejen stavebníka neoprávněné stavby, ale i firmu, která černou stavbu nebo terénní úpravy provádí, případně i stavbyvedoucího.
Co nového se po Jihlavě chystá v letošním roce?
Co se chystá, mohu jen předpokládat na základě námi vydaných územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. Někdy je od vydání povolení po realizaci ještě dlouhá cesta a někdy se se stavbou z různých důvodů vůbec nezačne.
Takže pouze předpokládám, že by mohla začít přístavba areálu nemocnice na ulici Vrchlického, zřejmě bude pokračovat přestavba bývalého areálu Tesly nejen rekonstrukcí stávajících staveb, ale i výstavbou nových budov. Připravuje se nová lokalita pro výstavbu rodinných domů v Heleníně.
Možná se rozjede příprava administrativního komplexu Triangl u křižovatky obchvatu města s ulicí Vrchlického, nebo nákupní centrum Aventin u výpadovky na Pelhřimov. V neposlední řadě se bude dokončovat nová budova VZP mezi ul. Bří. Čapků a Na Skalce a nákupní a sportovní středisko, které už teď vyrůstá v nákupní zóně na ul. Romana Havelky.
Nesmím zapomenout na veřejnou sportovní halu pro lední sporty na ulici Tyršova, která by měla být v letošním roce také zahájena. Jistě jsem na něco zapomněl, ale asi nelze vyjmenovat úplně všechno.
