Energeticky pasivní dům (EPD) je takový, který pro pokrytí většiny své energetické potřeby využívá teplo zachycené ze slunečního záření, z provozu domácích spotřebičů a od obyvatel domu. S výjimkou několika nejchladnějších dnů roku se jeho provoz obejde bez aktivního zdroje tepla.

 Spotřeba energie na vytápění

 Pasivní dům se ve své podstatě nijak neliší od nízkoenergetického domu, tedy kromě rozdílu v potřebě energie na vytápění a následně ceny, kterou za ni zaplatíme. Měrná potřeba energie na vytápění v pasivním domě činí max. 15 kWh/m² rok (resp. 20 kWh/m² rok podle pokynu SFŽP), u nízkoenergetického až 50 kWh/m² rok. Podle projektového řešení a standardu zateplení  se tak nízkoenergetický dům blíží nebo vzdaluje domu pasivnímu. V dlouhodobé bilanci při topení elektřinou nebo plynem může činit rozdíl v účtech za vytápění stovky tisíc až miliony korun.

 Návratnost počáteční investice záleží na uvažovaném zdroji tepla. Topení dřevem je totiž mnohem levnější než topení plynem a plyn je zase levnější než elektřina. Nízkoenergetický dům vytápěný dřevem tak může mít stejné náklady na provoz jako pasivní dům vytápěný elektřinou. 

 Budeme-li však z hlediska nákladů na pořízení a provoz domu porovnávat pasivní dům s domem  běžným, v nadcházejících letech běžný dům utrpí drtivou porážku. Hlavní roli zde hraje stále rostoucí cena ropy na světových trzích a s ní spojený růst cen všech dalších energií. Do budoucna lze přitom očekávat ještě strmější vzestup jejich ceny.

 Stavba pasivního domu 

 Pasivní dům lze postavit svépomocí, lépe ale je obrátit se na odbornou firmu, která už má zkušenosti. 

 Rozhodující sílu, která udělá dům pasivním, hledejme především v důkladné přípravě, spočívající ve stanovení správných proporcí všech částí stavby a v pečlivém zpracování detailů. Současně je požadována větší tloušťka zateplení a vyšší kvalita řemeslného zpracování.

 Základem je masivní tepelná izolace neprůsvitných částí obálky domu, použití oken a dveří s vynikajícími tepelnými vlastnostmi a jejich správné nastavení slunci, zajištění vzduchotěsného provedení stavby a instalace mechanického větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. 

 Větrací zařízení může být doplněno tzv. solankovým výměníkem resp. zemním výměníkem tepla, který přiváděný  vzduch  v  zimě  předehřeje,  v létě naopak ochladí.

 Důležitá cena

 Cena každého domu je závislá především na jeho velikosti a zvoleném standardu vnitřního vybavení. U pasivního domu je upřednostněn komfort vnitřního prostředí a nízké náklady na provoz před zbytečnostmi. Při stavbě dodávané „na klíč" bývá nicméně cena vzhledem k běžné výstavbě přibližně o 8-10% vyšší, a to především díky požadované vysoké kvalitě řemeslného zpracování a pečlivosti při přípravě stavby. 

 Lze využít dotace

 V současné době se však stavebníkům nabízí jedinečná příležitost tuto vyšší pořizovací cenu kompenzovat získáním dotace z programu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) „Zelená úsporám". 

 Dotaci na pasivní dům (ve výši 250 000 Kč) lze dále kombinovat s dotací na zdroj tepla (až 95 000 Kč) nebo solární systém (až 80 000 Kč) a získat tak dotační bonus (20 000 Kč) za kombinaci opatření. Doposud je také možné získat dotaci na projektovou dokumentaci a energetické hodnocení. 

 V případě žádosti o dotace je nezbytným předpokladem zpracování detailní prováděcí projektové dokumentace a dodání rozhodujících částí stavby odbornou firmou.

 Miroslav Misař

 (Autor je autorizovaným  architektem)