Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

* V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce. 
Keře rybízů vysazujeme asi o 10 centimetrů hlouběji, než rostly ve školce. Hlouběji se též vysazují maliníky a ostružiníky, které současně přihrneme zeminou, aby nevymrzly pupeny na kořenovém krčku.

* Je nutné zkontrolovat oplocení, dle potřeby je opravit a obnovit  ochranu kmínků proti okusu zvěří. Opravíme chrániče a při té příležitosti můžeme povolit nebo obnovit úvazky mladých stromků. 

* Pokud je příznivé počasí, máme ještě možnost pro vyhnojení půdy organickými hnojivy a zrytí záhonů. Neotálejme s tím, protože podzim je pro tuto činnost jednoznačně výhodnější než jaro. 
Zrytá půda může dobře promrznout, drží pak lépe vláhu a při jarní kultivaci se dobře zpracovává. 

* Rakytník je označován jako dřevina budoucnosti. Vytváří vyšší keře dorůstající přibližně do výšky čtyř metrů, které lze řezem upravovat. Listy jsou úzké čárkovité, plody má oranžové barvy kulovitého nebo oválného tvaru, hustě obalující větvičky. 
Rakytník je rostlina dvoudomá, a proto vždy musíme mít alespoň jednu samčí rostlinu. V lidovém léčitelství se již používá dlouhodobě. Pomáhá při onemocnění plic, proti zánětům a nachlazení. Zvyšuje obranyschopnost organismu, podporuje detoxikaci, působí proti bakteriím a virům a stimuluje krevní oběh. 
Rakytníkové plody obsahují velké množství vitaminů: A, B, C, D, F, K, vitaminu E rakytník obsahuje nejvíce ze všech rostlinných plodů. Dále plody obsahují minerální látky, organické kyseliny, flavonoidy, sacharidy, olej a další prospěšné látky. 

* Zkontrolujeme uskladnění jiřinek, mečíků a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin. Poraněné hlízy, které začaly plesnivět, včas odstraníme, aby se infekce nešířila.