Velkomeziříčská kapela Lucy & HangOver vznikla spojením tria HangOver a zpěvačky Lucie Dobrovodské. Žánrově se nejvíce přibližují americkému country, která v poslední době získává stále více příznivců.

Když zpěvačka Lucie ještě se svou předchozí kapelou Paka před pár lety vyrazila „jen“ na turné po Austrálii, netušila, že se z toho stane cestování na pět let. „Jak jsem si nazula ty toulavé boty, už nešly zout,“ říká zpěvačka, která dlouho toužila po tom, živit se jen hudbou.
U bubeníka Martina Kružíka a kytaristy Jakuba Šimona jejich vášeň k muzicírování a cestování odstartovala na hudebně cestovatelském výletu do Dublinu. 

„Po návratu jsem začal pátrat, jak spojit hraní a cestování. Někde jsem našel rozhovor s Luckou, ve kterém přesně o tomhle mluvila. Oslovil jsem ji a domluvili jsme si schůzku, aby nám řekla, co a jak je potřeba,“ popisuje Martin cestu k prvnímu setkání s Luckou, které proběhlo v roce 2022. 

Triu HangOver, jehož součástí byl ještě zpěvák Michael Zapletal, nějakou dobu trvalo než se jim podařilo vydat se na jejich vysněnou pracovní muzikantskou cestu.  Na jaře 2023 se jim ale poštěstilo. Jako Hangover získali první kontrakt a vydali se do Skandinávie.

Nejnáročnější na těch prvních plavbách podle Kuby byl pro ně jako trio počet písniček, které museli hrát. „Měli jsme daných pět setů po pětačtyřiceti minutách a ty písničky jsme měli jen tak tak,“ vysvětluje kytarista.

S Luckou bylo trio neustále v kontaktu a po návratu přemýšleli společně nad tím, co udělat, aby to mělo všechno ještě větší grády. 
Na základě toho se rozhodli, že spojí své síly. Tak vznikl projekt Lucy & HangOver v sestavě Martin, Michael, Jakub, Lucie a baskytarista Stanislav Polášek, který Lucy doprovázel na zahraničních výpravách od roku 2015.

První výprava na sever
Na podzim roku 2023 už poprvé vyjeli všichni společně koncertovat na lodě ve vodách mezi Norskem a Dánskem.
„Párkrát jsme měli mořskou nemoc. Kolikrát se ta loď fakt nakláněla a byly vysoké vlny, takže jsme tam během hraní lítali jak vítr v bedně,“ vzpomíná Martin na dobrodružství na lodi. „Jak když hodíš hadr do pračky,“ přisazuje si Kuba se smíchem.

Zároveň také porovnává velikost lodí v Evropě a například v Singapuru nebo Austrálii. „Ty lodě například v Singapuru byly megalomanské. I když jsme na nich už strávili několik dní, pořád jsme hledali náš pokoj,“ směje se zpěvačka a dodává, „Navíc se jelo tahem na lodi třeba pět dní. Když jsem pak vstoupila na pevninu, měla jsem pořád pocit, že se houpu.“

V Evropě to nebylo tak náročné, jelikož obvykle je prý během plavby zastávka v některém z přístavů, a než se nalodí další pasažéři, je možnost se projít po pevnině.
Sama Lucka zažila nejdelší plavbu, která trvala sedm a půl měsíce. „To jsme pluli přes Austrálii, Zéland, Hawai, Tahiti, Aljašku, Kanadu a to už bylo moc. To byl masakr,“ směje se nad vzpomínkami mladá žena.

Koncerty na autopilota
Vznikem uskupení Lucy & HangOver tak všem členům odpadlo pár starostí. Například Martinovi skončily časy, kdy měl od cajonu omlácené ruce do krve. Akustický nástroj totiž vyměnil za bicí. Dalším problémem, který se vyřešil, byl repertoár, jelikož Lucka měla skladeb v záloze požehnaně.
Martin přiznává, že po návratu „na zem“ si chvíli říkal, že cestování už stačilo. „Jenže pak se člověk oklepe a řekne si, jak je to super a zas ta chuť přijde,“ vysvětluje bubeník. 
Chtě nechtě se však, podle této party muzikantů, stane z hraní na lodi jistá rutina. Muzika jim sice krkem neleze, ale je potřeba mít dostatečně široký repertoár a střídat to.

Po nějakém čase se hudebníci naučili jet na „autopilota“ a hrát svůj set automaticky. „Prostě hraješ a mezitím si říkáš, že je dneska hezky,“ říká Kuba a se smíchem dodává, že se už několikrát přistihl, že odehrál například tři písničky a ani si to neuvědomil.
Jednou se dokonce během koncertu na lodi dívali hromadně na film Vesničko má, středisková, který si „nenápadně“ zapnuli na notebooku. 
„To byla strašná sranda, jak jsme se u toho řezali smíchy,“ vzpomíná kapela na úsměvný zážitek.
O ty na lodi očividně nouze není. Dokonce nám tahle parta prozradila, že na velkých lodích se nachází i vězení. Taková lodní podoba záchytky.  Jak nám muzikanti se smíchem řekli: Když lidi trochu popíjí, vyvádí hrozné věci. 

Ochranka na lodi pak výtržníky „zavře“ a následující den předá policii. 
Nejvíc odvázat se prý umí převážně starší Norové. Alkohol je totiž u nich na pevnině předražený.
Na lodi je to pak pro ně často více než o polovinu levnější. 

„Nejzábavnější na lodi byly pátky, kdy cestující brali bary a obchody na plavidle útokem a pili, jako by nemělo být zítra,“ shoduje se kapela.
„Jak se říká, že se někdo opije jako Dán, tak já bych spíš řekla, že jako Nor. Dáni pít celkem umí,“ směje se zpěvačka a dodává, „Dáni jsou pořád pozadu i proti Čechům. My za to prostě umíme vzít.“
Ač se cestování na lodi může jevit jako jedna velká párty, pro kapelu platí přísná pravidla a pít nesmí. „Je to takový dvouměsíční detox a nechybí nám to,“ konstatují hudebníci.

Všude dobře, doma nejlíp?
Podle Lucie je dost důležité, neustrnout a nezůstat jen na lodích. „Člověk pak přestane budovat cokoliv na zemi. Zvykne si na to, že na moři je o něj postaráno,“ vysvětluje zpěvačka, že především na velkých lodích a dlouhých plavbách člověk snadno zapomene, že má někde platit účty a pomalu ani neví, jak řídit auto. Navíc je podle ní důležité budovat si publikum na pevnině.

Lucy & HangOver nepomýšlí na to, že by hraní na lodích úplně pustili k vodě. Jejich snem je ale dělat primárně autorskou tvorbu v češtině a koncertovat po Česku. „Je super dělat vtípky v mateřském jazyce. Lidi je chápou a smějí se. Český humor je totiž skvělý,“ pochvalují si.
Vtipkovat v angličtině pro většinu z nich těžké nebylo. Jen kytarista Jakub se prý spoléhal spíš na mimiku než znalost jazyka.

Tisíc kilometrů na skútru
Kapela tráví svůj čas společně nejen na koncertních cestách po vodě, ale cestují skupinově i na souši. 
Společně byli třeba v Thajsku, kde si pronajali skútry a projeli zemi prakticky z jednoho konce na druhý. „Borec nám pronajmul skútry a vyjeli jsme si,“ popisuje začátek jednoho z mnoha dobrodružství Lucy. Z výletu se nakonec stala tisícikilometrová cesta, která byla pro všechny velký hec. A další na sebe nenechal dlouho čekat. „Řekli jsme si, že už se nám na skútrech nechce zpátky a pojedeme vlakem,“ vypráví Martin. 
Naložili tedy skútry na vlak a vydali se na cestu. 

Když vidíme, jak se celá kapela začíná uchechtávat, je nám jasné, že ani tahle cesta nebude jen tak. Že naše tušení bylo správné, nám hned vzápětí potvrdí Lucka. „Totiž, ty hezké turistické vlaky už byly vyprodané a tak jsme jeli ´místními´, kde ale místo sedaček byly jen prkna. Normální Evropan by si tam sedl jeden, oni tam seděli tři,“ vypráví ve smíchu muzikantka a dodává, „Ti naši kluci tam byli jak na bidle.“
Díky své drobnosti neměli obyvatelé Thajska problém se ve vlaku uložit. „Poskládali se všude pod sedačky, pomalu i do těch sítěk na zavazadla a my jsme prostě jen seděli… Deset nejdelších hodin v mém životě,“ vypráví Lucy. 

Všechna tahle dobrodružství ale berou s nadhledem a jako velkou komedii a zážitek, na který nezapomenou.
„Já si třeba teda kolikrát říkám, jestli už nejde o život,“ směje se Jakub k dobru přidává historku, jak se rozhodl jít tematicky v thajsku na thai box.
„Řekl jsem si, že když jsem se nezabil na motorce, na který jsem seděl poprvé, a když už jsme v tom Thajsku, tak že si zajdeme na thai box,“ směje se kytarista a pokračuje, „Tak jsme tam vešli, dostali nakládačku a odešli.“

Během povídání s kapelou Lucy & HangOver je vidět, že jsou nejen „nějaká parta muzikantů“, ale opravdu sehraný tým a přátelé.
„Jsem za to opravdu moc šťastná,“ říká s nadšením ve tváři Lucie.