Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

• Něco o škůdcích a chorobách: na jádrovinách škodí pilatka jablečná, na slivoních škodí pilatka švestková a pilatka žlutá - vylézají z půdy během květu. Drobné 6 až 7 milimetrů dlouhé oranžově černé samičky kladou vajíčka do kalichů a do vyvíjejících se plůdků raných a sladkoplodých odrůd jabloní a slivoní. 
Housenice vyžírají vnitřky plodů a zcela je znehodnotí. Opad plodů způsobený pilatkami může někdy dosáhnout 80 až 100 %.  Při velkém přemnožení pilatek je nutná ochrana. Z ekologických přípravků je výhodné použít šetrný přípravek získaný z odvaru dřeva Quassia amara, který dodává Biocont. 
Z  chemických  přípravků je možno použít  Calypso, které patří mezi šetrnější, dále je možno použít některý z těchto přípravků: Reldan a Sumithion super. Ochrana se provádí v době, kdy opadávají  květní plátky. 

• Houbové choroby jádrovin: v době před květem a po odkvětu jádrovin (jabloní a hrušní) provádíme chemickou ochranu u citlivých odrůd  proti strupovitosti jabloní, hrušní, padlí jabloňovému a rzi hrušňové. 
Doporučené přípravky k této ochraně: Dithane,  Syllit, Discus, Zato, Merpan a pod. Luna je nově   určena  k ochraně proti rzi hrušňové a proti strupovitosti (jedná se o náhradu za přípravek Baycor).

• Červená řepa je dosti náročná na podnebí a kvalitu půdy. Nesnáší hnojení čerstvým chlévským hnojem (řepa by se měla vysévat na záhony, které byly hnojeny chlévskou mrvou před dvěma roky). 
Nejlepší výnosy dává při neutrální půdní reakci (pH 6 až 8). Pokud takové složení půdy nemáme, je dobré na jaře vyvápnit pozemek, kde budeme řepu pěstovat. 
Červená řepa snáší chlór, velmi citlivě však reaguje na nedostatek bóru. Neměli bychom ji vysévat na záhon dvakrát po sobě, také jí nesvědčí pěstování po špenátu a po mangoldu.