Letošní hlavní sezonu hodnotí zahrádkáři jako výbornou. Počasí vyšlo „tak akorát“, nebylo vyloženě sucho, ani přehnaně mokro. Dařilo se hlavně rajčatům a okurkám.

A vypadá to, alespoň podle předpovědi na nadcházející dny, že na počasí si pro nadcházející dny stěžovat nebudeme moci. To nahrává práci venku.
Kdo chce mít na jaře rozkvetlé záhonky, měl by se vrhnout na sázení. Prim hrají cibulky krokusů, tulipánů, hyacintů, narcisů, řebčíků.

„Potřebují hodně propustnou půdu. Sází se do hloubky zhruba dvakrát až třikrát větší, než je cibulka,“ upozorňuje vedoucí jihlavské semenářské prodejny Kristýna Latzková.

Prozrazuje, že mezi jejími favority jsou krokusy a řebčíky. „Krokusy mám ráda ve skupinkách nebo v trávníku. Řebčíky se mi líbí pro svou výšku a dlouhou dobu kvetení,“ přibližuje.

Cibulka pro fajnšmekry
Když už je řeč o cibulkách, musíme zmínit sázení ozimé cibule. Letos je favoritem žlutý Shakespeare a červená odrůda Akado – ta má silnou slupku, sklízí se začátkem června a díky své výraznější chuti je ideální pro domácí kulinářské zážitky. „Hodí se nejen na cibulku, ale i na nať,“ referuje K. Latzková.

S cibulí už teď můžete do půdy. Není třeba na nic čekat. Připravit záhon, dát do půdy, zahrábnout a čekat na jaro. Nijak nehnojit, ani zalévat.
Jestliže si koupíte i sadbu česneku, s tim ještě počkejte. Česnek patří do půdy až s prvními mrazíky klidně až na konci listopadu, začátku prosince. „Proto hlídejte předpověď počasí. Až budou hlásit první mrazíky, nastal čas sázení česneku,“ zdůrazňuje K. Latzková. V jihlavské prodejně nabízí osvědčené druhy Dukát, Ivana, Štěpána.

S česnekem přichází ještě jedno téma. Mořit sadbu, nebo ne? Podle Kristýny Latzkové záleží na tom, jakou půdu má zahradník na záhoncích.
Jestli je špatné kvality, je vhodné po mořidlu sáhnout. Moření není třeba se bát. Mořidlo se používá dvojí. Práškové – stroužky rozdělíme do sáčku, přidáme k nim mořicí prášek, protřepeme a prášek se na stroužky nachytí. Zasadí se do půdy.

Lze mořit i roztokem Sulkou – kapalným sirným koncentrátem – je to také jednoduché, ale náročnější na čas, protože česnek se v něm musí 6-12 hodin namáčet.

Jabloně a hrušky vedou
Podzim přeje sázení stromků. Z pohledu odborníků je to lepší, než čekat na jaro. Přes zimu je víc vlhko a stromky lépe zapustí kořínky. Navíc za půl roku si zvyknou na chladnější počasí a jsou více odolné.

V podzimním období je i větší výběr. Mezi zákazníky jihlavské semenářské prodejny vedou hlavně jabloně, hrušky, třešně, švestky, višně, broskve, meruňky, rybíz, angrešt, kanadské borůvky, rybízy a maliny.

„Při koupi stromků, cibule, česneku je vždy důležité brát pouze certifikovanou sadu.  Je to takový rodný list, který zahradníkovi zaručí, že rostlina je kvalitní,“ upozorňuje Kristýna Latzková.

Draslík je důležitý
Výjimečně teplý podzim přeje hnojení. Přiživit by se měly trávníky, okrasné dřeviny a ovocné stromy. Podzimní hnojiva obsahují v sobě velkou dávku draslíku, který vyživuje rostliny před zimou a ochrání je proti vymrzání.
„Naopak jarní hnojiva v sobě mají nejvíc dusíku,“ referuje K. Latzková.

Aktuální v tomto ročním období je i průprava ve skleníku. Když už v něm máte vše sklizeno, dává se do půdy dusíkaté vápno, a to v poměru 1 kg na 10 m2. Funguje proti půdním škůdcům, plevelům i jako dezinfekce. Lze jej dát i do kompostů.

„Jeho aplikace je jednoduchá - poháže se na vyhrazený záhon, zapraví do půdy, zaleje se a vše se na tři týdny přikryje igelitem,“ popisuje K. Latzková. Dodává, že dusíkaté vápno se dává jak na podzim, tak na jaře. Na jaře se ovšem musí použít tři týdny před samotnou výsadbou.

Dalším podzimním tématem je pokládání návnad proti škůdcům – hlavně myším a potkanům - v garážích, kůlnách a sklepích.
Zabránit jim v tom, aby si u vás udělali dočasné bydliště, můžete měkkými návnadami, granulemi i klasickými dřevěnými pastičkami.