Na chalupě mám pás maliníku i pás ostružiníku. Sklizeň opakovaná zhruba po třech dnech představuje vždy několik kbelíků svěžího ovoce.
Když vnoučci zmizí z dohledu, vím, kde je hledat. „Pasou“ se na malinách.
V posledních letech má ale naše maliniště nějaký problém. Začalo to kousek dál, v ostružiništi. Měkké letní přírůsty se najednou začaly ohýbat a vadnout. Zprvu jsem tipovala, že je podhrabal krtek. Přes veškerou snahu obnovované pásy řídly. A když začaly přece jen obrůstat, proutky to byly slabé, jakoby zplaněné.
Pak se problém nenápadně přesunul do maliniště. Ve spodní části několika prutů jsem objevila podivné boule. Přátelé radili, že mám tyto postižené pruty s boulemi okamžitě vystříhat až u země a spálit.
Tak jsem se do toho pustila. Při bližším pohledu jsem si v dužině ustřižených prutů všimnula bílo-šedých, asi půlcentimetrových vypasených červů.
Hned jsem žhavila internet a lovila v zahrádkářských poradnách. A co jsem zjistila, mne vůbec nepotěšilo.
Naše maliníky a ostružiníky napadly žlabatka maliníková nebo bejlomorka ostružiníková. Dopad škůdců je stejný a obě mušky - či vosičky vypadají pro laika dost podobně. Drobné s bělavou až černou hrudí a zadečkem s tmavohnědými proužky. Dospělci se líhnou v dubnu až květnu a létají do července.
Oplozené samice kladou v květnu až červnu k pupenům 8–15 vajíček. Larvy se vylíhnou asi za týden. Zavrtávají se do dřeně prutů a žírem dráždí pletiva k vytvoření hálky (boule), ve které pak přezimují. Proto jsem je také při jarních pracích odhalila. Larvy se totiž kuklí teprve až začátkem května.
Bez milosti vystříhat!
Takže po této zkušenosti mohu poradit, napadené výhony s boulemi bez milosti vystříhejte. Zničíte tak dospělce ještě než stačí vyletět.
Nejen že napadení našich keřů bejlomorkou či žlabatkou snižuje úrodu, ale pruty jsou kvůli hálkům křehčí a snadno se zlámou. Protože larvy žijí uvnitř rostliny, ochrana postřikem bývá málo účinná. Jedině nyní, až vylíhlé samičky začnou klást k pupenům vajíčka, máme s pomocí insekticidu šanci na úspěch.
Můžeme se tedy pokusit o záchranu postřikem celých prutů, od země až nahoru. Vhodné jsou látky jako Oleoekol, Metation E50 či Zolone EC. V zahrádkářských potřebách nám určitě poradí.
Postřikem ve správný čas, tedy v počátku kvetení malin a ostružin, zlikvidujeme i dalšího škůdce. Je jím drobný brouk malinovník. Právě on může za červivost malin.
Dospělci se objevují již koncem dubna na květech rostlin v okolí, kde se živí pylem a okusují tyčinky a pestíky. Jakmile však jde maliník a ostružiník do květu, nastane velké stěhování. Larvy se totiž dokážou vyvinout pouze v plodech těchto druhů. jedna samička na pestíky květů naklade až 40 vajíček, z nichž se do 10 dnů líhnou larvy. Ty nám pak kazí chuť malin a ostružin.
I proti červivosti malin lze bojovat nechemicky. Např. sklepávat brouky do plachet a následně zničit.
Jak se v poradnách můžeme dočíst, keře maliníku a ostružiníku napadají od jara i roztoči jako sviluška ovocná, vlnovník maliníkový či hlávčivec višňový. Způsobují skvrny a deformace na listech.
Pokud se na prutech začnou objevovat fialovohnědé skvrny a listy předčasně usychají, může jít o rzivost. Pohromou je metlovitost a odumírání maliníku a ostružiníku. V okolí pupenů najdeme fialové až hnědočerné skvrny.
Choroby způsobují houby, které přezimují v napadených letorostech.
V průběhu dřevnatění výhonků se kůra zabarví do stříbrošeda a v okolí oček se objevují početné drobné černé tečky. Jsou to rozmnožovací orgány houby, ve kterých na jaře dozrávají výtrusy sloužící jako zdroj nových infekcí.
Je proto velmi důležité vždy na podzim seříznout odplozené výhony až u země a následně je zlikvidovat.
A třeba taková bejlomorka s oblibou klade právě do ran na výhoncích maliníků vajíčka. Vylíhlé larvy poškozují pletiva a vlastně ještě rozmnožují infekci spor.
Já doufám, že to naše maliniště opět uzdravíme.
Popelem nic nezkazíme
Maliníky a ostružiníky již brzy vykvetou, a to je ten pravý čas na jejich pohnojení. Můžeme tak učinit kompostem nebo speciálním hnojivem na drobné ovoce. Dejme si ale pozor, ať hnojivo nesypeme přímo na pruty, aby se nespálily.
Pokud doma topíme čistým dřevem, máme výborné hnojivo přímo zadarmo. Stačí v desetilitrové konvi na zalévání rozpustit něco přes půl litru popela.
V horkém létě se vyplatí mulčovat.
Pokud zvolíte posekanou trávu, mám zkušenost, že je dobré ji nechat prvně zavadnout. jinak by se nám na rostlinách zapařila a to by mohlo zničit nové nebo i mladé přírůsty.
Stačí pak navršit slabou vrstvu mulče. Maliníky a ostružiníky při suchém počasí pravidelně zavlažujeme i přes mulč.
Na podzim pak prostříhané keře pohnojíme páleným vápnem a brzy na jaře postříkáme mědnatým přípravkem proti plísním a chorobám.
Tak ať se vašim keřům daří a sklidíte ze zahrádky bohatou úrodu malin a ostružin. Pěkné léto!
