Průmyslová hnojiva používáme s přihlédnutím ke stáří a plodnosti stromů. K hnojení je nejvhodnější plné hnojivo Cererit. Můžeme použít i NPK.

Od výsadby do počátku plodnosti jimi můžeme hnojit každoročně dávkou 2,5 kg na jeden ar. Později podle vzrůstu a předpokládané plodnosti dávku zvýšíme na 5 až 10 kg na jeden ar.

Z daného množství použijeme 1/3 na podzim při zpracování půdy, 2/3 brzo na jaře při urovnávání půdy pod stromy.

 K ovocným stromům vápníme podle nároků jednotlivých druhů dřevin, podle druhů půdy a její pH reakce.

Nejvyšší nároky na vápnění mají peckoviny, menší jádroviny a z drobného ovoce rybíz a angrešt, nejmenší nároky mají ostatní druhy drobného ovoce, zejména jahodník.

Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let.

Vápníme nejlépe za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.

Nikdy nevápníme současně s hnojením chlévskou mrvou, rovněž nelze vápnit současně s používáním superfosfátu a většiny průmyslových dusíkatých hnojiv.

Z plodin pěstovaných na zahrádce nesnášejí přímé vápnění brambory, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.

 Seriál o bylinách: máta se pěstuje v různých zemích a četných odrůdách. Sbírá se nať s listem na počátku květu za suchého počasí a suší se ve stínu, pokud možno rychle.

Droga má slabý charakteristický pach a palčivě kořenitou chuť s příjemně chladivou pachutí. Droga se užívá v nálevu při bolestivých křečích trávicího traktu a nadýmání, při nemocech žaludku nervového původu, při nedostatečném vylučování žluči a jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu.

Příznivě působí také inhalace při rýmě a zánětu hrtanu a průdušek.